Attachment 878656 Details for Bug 1080616 – [Test case] Broken feed

[Test case] Broken feed

atom.htm (text/html), 106.23 KB, created by Michal Nowak on 2014-03-25 19:27:15 UTC

(hide)

Description:

Filename:

MIME Type:

Creator: Michal Nowak

Created: 2014-03-25 19:27:15 UTC

Size: 106.23 KB

patch

obsolete

><?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><feed
> xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom"
> xmlns:thr="http://purl.org/syndication/thread/1.0"
> xml:lang="cs-CZ"
> xml:base="http://a2larm.cz/wp-atom.php"
> >
>	<title type="text">A2larm</title>
>	<subtitle type="text">a2larm.cz</subtitle>
>
>	<updated>2014-03-25T12:54:16Z</updated>
>
>	<link rel="alternate" type="text/html" href="http://a2larm.cz" />
>	<id>http://a2larm.cz/feed/atom/</id>
>	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://a2larm.cz/feed/atom/" />
>
>	
>	<entry>
>		<author>
>			<name>KlimeÅ¡</name>
>					</author>
>		<title type="html"><![CDATA[Za hazard s&#160;lidskou tvÃ¡ÅÃ na Praze 1]]></title>
>		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://a2larm.cz/2014/03/za-hazard-s-lidskou-tvari-na-praze-1/" />
>		<id>http://a2larm.cz/?p=5723</id>
>		<updated>2014-03-25T12:54:16Z</updated>
>		<published>2014-03-25T12:54:16Z</published>
>		<category scheme="http://a2larm.cz" term="HATE&rsquo;N&rsquo;LOL" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="SPOLEÄNOST" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="ÄeskÃ¡ spoleÄnost" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="hazard" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="kapitalismus" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="kasÃna" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="kreativita" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="mafie" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="Praha 1" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="studenti" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="SYNOT" />		<summary type="html"><![CDATA[Dodnes bylo moÅ¾nÃ© protihazardnÃ mafie aktivistÅ¯ (jak je nazval nemafiÃ¡nskÃ½ SYNOT) snadno usvÄdÄit jen zÂ toho, Å¾e by rÃ¡dy mÄstskÃ© ÄtvrtÄ ochudily o&#160;stovky pracovnÃch mÃst, kterÃ© zruÅ¡enÃm heren zaniknou. Brzy se budou ÄernÃ¡ svÄdomÃ nikÃ½m nevolenÃ½ch aktivistÅ¯ muset vyrovnat i&#160;sÂ tÃm, Å¾e pÅipravujÃ mÄsta nejen o&#160;perspektivnÃ prÃ¡ci [&#8230;]]]></summary>
>		<content type="html" xml:base="http://a2larm.cz/2014/03/za-hazard-s-lidskou-tvari-na-praze-1/"><![CDATA[Dodnes bylo moÅ¾nÃ© protihazardnÃ mafie aktivistÅ¯ (jak je nazval nemafiÃ¡nskÃ½ SYNOT) snadno usvÄdÄit jen zÂ toho, Å¾e by rÃ¡dy mÄstskÃ© ÄtvrtÄ ochudily o&nbsp;stovky pracovnÃch mÃst, kterÃ© zruÅ¡enÃm heren zaniknou. Brzy se budou ÄernÃ¡ svÄdomÃ nikÃ½m nevolenÃ½ch aktivistÅ¯ muset vyrovnat i&nbsp;sÂ tÃm, Å¾e pÅipravujÃ mÄsta nejen o&nbsp;perspektivnÃ prÃ¡ci a&nbsp;hodnotnou zÃ¡bavu, ale i&nbsp;o&nbsp;originÃ¡lnÃ vÃ½tvarnÃ© umÄnÃ pÅÃmo vÂ ulicÃch.
>SpeciÃ¡lnÃ komise na Praze 1 se totiÅ¾ rozhodla oslovit grafickÃ© Å¡koly, aby zmÄnily ÄernÃ© vÃ½lohy kasÃn na nÄco âgraficky originÃ¡lnÃhoâ. Je samozÅejmÄ hezkÃ©, Å¾e radnice myslÃ i&nbsp;na umÄnÃ a&nbsp;mladÃ© studenty, kteÅÃ jinak nemajÃ do Äeho pÃchnout. Herna sama uÅ¾ je obvykle ukÃ¡zkou sociÃ¡lnÃho realismu, a&nbsp;kdyÅ¾ se na to zvenku jeÅ¡tÄ nabalÃ studentskÃ¡ kreativita, vznikne opravdovÃ© Å¾ivÃ© umÄnÃ. ZÂ pomalovanÃ½ch vitrÃ¡Å¾Ã budou vychÃ¡zet uÅ¾ hotovÃ© vÃ½sledky invazivnÃho umÄleckÃ©ho projektu jmÃ©nem neregulovanÃ½ hazard.
><blockquote>âMusÃ bÃ½t jasnÃ©, Å¾e se jednÃ¡ o&nbsp;kasÃno. Budova by podle magistrÃ¡tnÃho specialisty nemÄla pÅ¯sobit napÅÃklad dojmem, Å¾e se vÂ nÃ prodÃ¡vajÃ housky.â</blockquote>
>ProsperujÃcÃ praÅ¾skÃ¡ âjedniÄkaâ si prostÄ nemÅ¯Å¾e dovolit vypadat jako Detroit, kde se poÅÃ¡d nÄco zavÃrÃ¡, a&nbsp;i&nbsp;proto se rozhodla k&nbsp;tomuto odvÃ¡Å¾nÃ©mu kroku.Â âProvozovny teÄ vypadajÃ jako zavÅenÃ© nebo jako kdyby tam probÃhala rekonstrukce,â vysvÄtlil dÅ¯vod, proÄ vizuÃ¡lnÄ oÅ¾ivit kasÃna, zÃ¡stupce Prahy 1. Herny a&nbsp;kasÃna prostÄ ÄeskÃ¡ mÄsta zdobÃ a&nbsp;nesluÅ¡Ã se, aby to vypadalo, Å¾e jsou snad zavÅenÃ©, a&nbsp;zvlÃ¡Å¡Å¥ ne vÂ historickÃ©m centru Prahy, kde je tolik potenciÃ¡lnÃch obdivovatelÅ¯.
>Smysl lokÃ¡lnÃch politikÅ¯ pro ironii je stÃ¡le nevyÄerpanÃ½m zdrojem kvalitnÃho humoru. Å koda, Å¾e si toho peÄlivÄ vÅ¡ÃmajÃ zatÃm jen vÂ BrnÄ. Å koly, jak se ze slov jejich ÅeditelÅ¯ zdÃ¡, se vÅ¡ak kÂ nÃ¡padu stavÃ spÃÅ¡e rezervovanÄ â nejÃ¡sajÃ z&nbsp;moÅ¾nosti pomalovat kaÅ¾dÃ© sklo, kterÃ© jim magistrÃ¡t nabÃdne. Namalovat by si samozÅejmÄ mladÃ kumÅ¡tÃ½Åi nemohli, co by je napadlo. Museli by splnit nÄkterÃ© podruÅ¾nÃ© podmÃnky. Tak napÅÃklad musÃ bÃ½t jasnÃ©, Å¾e se jednÃ¡ o&nbsp;kasÃno. Budova by podle magistrÃ¡tnÃho specialisty nemÄla pÅ¯sobit napÅÃklad dojmem, Å¾e se vÂ nÃ prodÃ¡vajÃ housky. âÄlovÄk musÃ vÄdÄt, Å¾e vchÃ¡zÃ do kasÃna, aby si nemyslel, Å¾e si tam mÅ¯Å¾e koupit housky,â Åekl doslova jeden z&nbsp;radnÃch. To by bylo opravdu hloupÃ© â jÃt si do obchÅ¯dku pro rohlÃk a&nbsp;nakonec se z&nbsp;domnÄlÃ© pekÃ¡rny vypotÃ¡cet bez penÄz i&nbsp;bez peÄiva.
>Kasina dosud na svÃ½ch barevnÄ potiÅ¡tÄnÃ½ch vÃ½lohÃ¡ch nabÃzela nÄco, Äemu rozhodnÄ nemohla dostÃ¡t â slÃ¡vu, ÃºspÄch, blondÃ½ny roznÃ¡Å¡ejÃcÃ nÃ¡hle zbohatnuvÅ¡Ãm hrÃ¡ÄÅ¯m drinky a&nbsp;dalÅ¡Ã motivy z&nbsp;kÃ½ÄovitÃ½chÂ filmÅ¯ o&nbsp;mafiÃ¡nech z&nbsp;minulÃ©ho stoletÃ. S&nbsp;tÃm je vÅ¡ak teÄ konec, protoÅ¾e spoleÄnost nesmÃ bÃ½t nadÃ¡le uvÃ¡dÄna vÂ omyl, snad i&nbsp;proto ta pÅÃhodnÃ¡ KrejÄÃho poznÃ¡mka o&nbsp;houskÃ¡ch. NezbÃ½vÃ¡ neÅ¾ doufat, Å¾e Å¡koly prozÅou a&nbsp;chopÃ se svÃ© spoleÄenskÃ© odpovÄdnosti, tak jako to uÄinila radnicÃ oslovenÃ¡ kasÃna, kterÃ¡ pÅed nÄkolika tÃ½dny zareagovala na zÃ¡kaz vyuÅ¾ÃvÃ¡nÃ vÃ½loh k&nbsp;sebepropagaci jednoduÅ¡e tÃm, Å¾e nechala vÃ½lohy ÄernÃ©, coÅ¾ bylo bezprostÅednÃm impulzem kÂ vyvinutÃ snah o&nbsp;oÅ¾ivenÃ mÄsta za milÃ© pomoci mladÃ½ch vÃ½tvarnÃkÅ¯.
>VÂ naÅ¡Ã zemi, ba i&nbsp;vÂ Praze, je naÅ¡tÄstÃ dost velkÃ½ poÅÃ¡dek na to, aby hrozila nÄjakÃ¡ rebelie nebo prvoplÃ¡novÃ© politickÃ© provokace. Pokud ÅeditelÃ© svolÃ, aby studenti vypomohli sÂ grafickou vÃ½zdobou kasÃn, budou samozÅejmÄ jeÅ¡tÄ potÅebovat souhlas jejich provozovatelÅ¯. Grafici se aspoÅ nauÄÃ tomu nejcennÄjÅ¡Ãmu, co ke svÃ© budoucÃ profesionÃ¡lnÃ Äinnosti budou potÅebovat: plnit kreativnÃ zadÃ¡nÃ a&nbsp;jeÅ¡tÄ za to nedostat ani korunu. ÄeskÃ½ hazard â symbol kapitalismu bez pÅÃvlastkÅ¯ â by tak koneÄnÄ mohl zÃskat lidskou tvÃ¡Å.
>Â 
>Autor je sociolog.
>&nbsp;
>]]></content>
>			<link rel="replies" type="text/html" href="http://a2larm.cz/2014/03/za-hazard-s-lidskou-tvari-na-praze-1/#comments" thr:count="0"/>
>		<link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://a2larm.cz/2014/03/za-hazard-s-lidskou-tvari-na-praze-1/feed/atom/" thr:count="0"/>
>		<thr:total>0</thr:total>
>	</entry>
>		<entry>
>		<author>
>			<name>KlimeÅ¡</name>
>					</author>
>		<title type="html"><![CDATA[Jak âproinvestovatâ havÃÅovskÃ© nÃ¡draÅ¾Ã]]></title>
>		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://a2larm.cz/2014/03/jak-proinvestovat-havirske-nadrazi/" />
>		<id>http://a2larm.cz/?p=5717</id>
>		<updated>2014-03-25T09:03:25Z</updated>
>		<published>2014-03-25T06:05:04Z</published>
>		<category scheme="http://a2larm.cz" term="KULTURA" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="SPOLEÄNOST" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="AntonÃn PrachaÅ" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="architektura" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="ÄeskÃ¡ spoleÄnost" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="ÄeskÃ© drÃ¡hy" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="demolice" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="devastace" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="HavÃÅov" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="nÃ¡draÅ¾Ã" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="spekulace" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="ZdenÄk Osmanczyk" />		<summary type="html"><![CDATA[âPovaÅ¾uji to za absurdnÃ Äin. Pomozte zachrÃ¡nit budovu, kterÃ¡ dokumentuje skvÄlÃ© roky naÅ¡Ã âevropskÃ©â architektury po dobÄ socialistickÃ©ho realismu,â napsala v&#160;reakci na hrozbu demolice havÃÅovskÃ©ho nÃ¡draÅ¾Ã Alena Å rÃ¡mkovÃ¡ ministru kultury Danielu Hermanovi. KÂ prvnÃ dÃ¡mÄ ÄeskÃ© architektury se pÅidali i&#160;dalÅ¡Ã architekti, mezi nimi Emil PÅikryl, Miroslav [&#8230;]]]></summary>
>		<content type="html" xml:base="http://a2larm.cz/2014/03/jak-proinvestovat-havirske-nadrazi/"><![CDATA[âPovaÅ¾uji to za absurdnÃ Äin. Pomozte zachrÃ¡nit budovu, kterÃ¡ dokumentuje skvÄlÃ© roky naÅ¡Ã âevropskÃ©â architektury po dobÄ socialistickÃ©ho realismu,â napsala v&nbsp;reakci na hrozbu demolice havÃÅovskÃ©ho nÃ¡draÅ¾Ã Alena Å rÃ¡mkovÃ¡ ministru kultury Danielu Hermanovi. KÂ prvnÃ dÃ¡mÄ ÄeskÃ© architektury se pÅidali i&nbsp;dalÅ¡Ã architekti, mezi nimi Emil PÅikryl, Miroslav MasÃ¡k Äi Josef Pleskot. Srovnat se zemÃ jeden ze skvostÅ¯ architektury Å¡edesÃ¡tÃ½ch let povaÅ¾ujÃ za absurdnÃ nejen odbornÃci v&nbsp;Äele s&nbsp;Äeskou komorou architektÅ¯, ale i&nbsp;Å¡irokÃ¡ veÅejnost.
><blockquote>âMÃsto toho, aby skuteÄnost, Å¾e se o&nbsp;nÃ¡draÅ¾Ã zajÃmajÃ lidÃ© z&nbsp;celÃ© republiky, donutila zÃ¡stupce mÄsta brÃ¡t snahu o&nbsp;jeho zachovÃ¡nÃ vÃ¡Å¾nÄ, snaÅ¾Ã se co nejrychleji âproinvestovatâ to nejcennÄjÅ¡Ã, co majÃ.â</blockquote>
>JeÅ¡tÄ minulÃ© lÃ©to vÅ¡e nasvÄdÄovalo tomu, Å¾e vÃce neÅ¾ dvouletÃ¡ snaha sdruÅ¾enÃ DÅ¯l architektury o&nbsp;zÃ¡chranu reprezentativnÃ nÃ¡draÅ¾nÃ budovy byla ÃºspÄÅ¡nÃ¡ a&nbsp;Å¾e mÄsto HavÃÅov i&nbsp;ÄeskÃ© drÃ¡hy, vlastnÃk nÃ¡draÅ¾Ã, od zÃ¡mÄru demolice a&nbsp;stavby novÃ©ho dopravnÃho terminÃ¡lu ustoupÃ. TehdejÅ¡Ã ministr dopravy ZdenÄk Å½Ã¡k se pÅi nÃ¡vÅ¡tÄvÄ HavÃÅova jasnÄ vyslovil proti bourÃ¡nÃ a&nbsp;po jednÃ¡nÃ s&nbsp;primÃ¡torem se spolu s&nbsp;dalÅ¡Ãmi dobrovolnÃky symbolicky pustil do Ãºklidu nÃ¡draÅ¾nÃ haly. V&nbsp;prosinci loÅskÃ©ho roku pak ÄeskÃ© drÃ¡hy skuteÄnÄ demolici zamÃtly s&nbsp;tÃm, Å¾e na novostavbu nemajÃ penÃze (mÃsto sedmdesÃ¡ti procent evropskÃ½ch dotacÃ jim bylo pÅislÃbeno pouze ÄtyÅicet).
>NovÃ½ ministr, starÃ© plÃ¡ny 
>MÄsto se ale vidiny novÃ©ho terminÃ¡lu nevzdalo a&nbsp;dÃ¡l pokraÄovalo v&nbsp;pÅÃpravÃ¡ch, pravdÄpodobnÄ bez vÄdomÃ ministra, jak to ostatnÄ doklÃ¡dajÃ slova havÃÅovskÃ©ho primÃ¡tora ZdeÅka Osmanczyka: âMyslÃm si, Å¾e nedoÅ¡lo kÂ Å¾Ã¡dnÃ©mu vÃ½znamnÃ©mu obratu v&nbsp;projektu vÃ½stavby dopravnÃho terminÃ¡lu. JedinÃ½m negativem byl postoj bÃ½valÃ©ho ministra dopravy Å½Ã¡ka. Smlouvy o&nbsp;realizaci projektu nebyly nikdy vypovÄzeny, pokraÄuje se v&nbsp;souladu se zÃ¡mÄrem ÄeskÃ½ch drah co do nÃ¡draÅ¾nÃ budovy a&nbsp;ze strany mÄsta co do dopravnÃho terminÃ¡lu â tedy prostoru pÅed nÃ¡draÅ¾Ãm.â
>SouÄasnÃ¡ reÃ¡lnÃ¡ hrozba demolice nÃ¡draÅ¾Ã bezprostÅednÄ souvisÃ sÂ nÃ¡stupem novÃ©ho ministra dopravy AntonÃna PrachaÅe (ANO). Ten nejspÃÅ¡ zareagoval na tlak primÃ¡tora Osmanczyka a&nbsp;bÄhem velmi krÃ¡tkÃ© doby inicioval revokaci prosincovÃ©ho rozhodnutÃ DozorÄÃ rady ÄeskÃ½ch drah. DrÃ¡Å¾nÃ ÃºÅad byl dokonce o&nbsp;souhlas k&nbsp;demolici poÅ¾Ã¡dÃ¡n jeÅ¡tÄ pÅed samotnÃ½m hlasovÃ¡nÃm, coÅ¾ svÄdÄÃ o&nbsp;velkÃ©m spÄchu i&nbsp;tom, Å¾e bylo o&nbsp;vÃ½sledku rozhodnuto pÅedem.
>ZÃ¡stupci sdruÅ¾enÃ DÅ¯l architektury a&nbsp;ÄeskÃ© komory architektÅ¯ se s&nbsp;ministrem PrachaÅem, setkali aby ho upozornili, Å¾e svÃ¡ rozhodnutÃ stavÃ na spornÃ½ch faktech. SchÅ¯zka vÅ¡ak skonÄila dÅÃv, neÅ¾ zaÄala. Ministr âdiskutovalâ slovy: âCo chcete? VÅ¡e je uÅ¾ schvÃ¡lenÃ©.â Bez odezvyÂ zÅ¯staly i&nbsp;argumenty, Å¾e je projekt zÃ¡mÄrnÄ podfinancovanÃ½ a&nbsp;dojde tak kÂ dodateÄnÃ©mu navyÅ¡ovÃ¡nÃ rozpoÄtu o&nbsp;ÄÃ¡stku, kterou uÅ¾ neuhradÃ evropskÃ© fondy, ale bude placena ze stÃ¡tnÃho rozpoÄtu. MÄsto i&nbsp;ÄeskÃ© drÃ¡hy vÅ¡e stavÃ tak, Å¾e demolice a&nbsp;stavba novÃ©ho nÃ¡draÅ¾Ã jsou levnÄjÅ¡Ã neÅ¾ rekonstrukce stÃ¡vajÃcÃ budovy.
><div id="attachment_5715" class="wp-caption alignnone" style="width: 674px"><a href="http://a2larm.cz/wp-content/uploads/2014/03/havirov-nadrazi8.jpg"><img class="size-medium wp-image-5715" alt="KvalitnÃ, reprezentativnÃ a vpravdÄ unikÃ¡tnÃ nÃ¡draÅ¾Ã architekta Josefa Hrejsemnou" src="http://a2larm.cz/wp-content/uploads/2014/03/havirov-nadrazi8-666x374.jpg" width="666" height="374" /></a>KvalitnÃ, reprezentativnÃ a&nbsp;vpravdÄ unikÃ¡tnÃ nÃ¡draÅ¾Ã architekta Josefa Hrejsemnou</div>
>CÃlenÃ¡ devastace
>ZastÃ¡nci novÃ©ho terminÃ¡lu Äasto poukazujÃ na neutÄÅ¡enÃ½ stav nÃ¡draÅ¾Ã. Lucie ChytilovÃ¡, zakladatelka sdruÅ¾enÃ DÅ¯l architektury, mÃ¡ za to, Å¾e to nenÃ nÃ¡hoda. âJe to promyÅ¡lenÃ¡ a&nbsp;plÃ¡novanÃ¡ devastace samotnÃ½mi ÄeskÃ½mi drahami. O&nbsp;nÃ¡draÅ¾nÃ budovu se pÅestanou starat, ta zaÄne chÃ¡trat, osÃdlÃ ji bezdomovci, Å¾ivnostnÃkÅ¯m nasadÃ tak vysokÃ© nÃ¡jmy, aby se jim tu nevyplatilo provozovat stÃ¡nek nebo restauraci a&nbsp;z&nbsp;kdysi Å¾ivÃ©ho nÃ¡draÅ¾Ã se po nÄkolika letech stane nepÅÃjemnÃ© opuÅ¡tÄnÃ© mÃsto plnÃ© Å¡pÃny a&nbsp;zÃ¡pachu. PÃ¡r let nechajÃ DrÃ¡hy v&nbsp;takovÃ½ch otÅesnÃ½ch podmÃnkÃ¡ch odbavovat cestujÃcÃ a&nbsp;pak pÅijdou s&nbsp;vysvobozenÃm â postavÃme vÃ¡m modernÃ a&nbsp;voÅavÃ© nÃ¡draÅ¾Ã.â Za pravdu jÃ dÃ¡vÃ¡ viceprezident Asociace pro ochranu a&nbsp;rozvoj kulturnÃho dÄdictvÃ ÄeskÃ© republiky Martin J. Kadrman. âVÄÅte, stejnÃ½ model cÃlenÃ© devastace uÅ¾ÃvajÃ ÄeskÃ© drÃ¡hy po celÃ© zemi. A&nbsp;je jedno, jestli se jednÃ¡ o&nbsp;nÃ¡draÅ¾Ã vÂ HavÃÅovÄ,Â MladÃ© Boleslavi, KarlovÃ½ch Varech nebo ÃstÃ nad OrlicÃ, kde se nÃ¡m je podaÅilo zachrÃ¡nit.â
>Tomu odpovÃdÃ¡ i&nbsp;rÃ©torika ÄeskÃ½ch drah, kterÃ© volajÃ po ânovÃ©m kulturnÃm cestovÃ¡nÃâ. Vizualizace novÃ©ho pÅestupnÃho terminÃ¡lu ale jasnÄ ukazujÃ, Å¾e o&nbsp;kulturu cestovÃ¡nÃ tu nejde. KvalitnÃ, reprezentativnÃ a&nbsp;vpravdÄ unikÃ¡tnÃ nÃ¡draÅ¾Ã architekta Josefa Hrejsemnou, na jakÃ© by mohly bÃ½t mÄsto HavÃÅov i&nbsp;DrÃ¡hy pyÅ¡nÃ©, mÃ¡ nahradit bezduchÃ¡ a&nbsp;zamÄnitelnÃ¡ stavba dopravnÃho terminÃ¡lu, zadanÃ¡ navÃc bez architektonickÃ© soutÄÅ¾e.
><div id="attachment_5714" class="wp-caption alignnone" style="width: 674px"><a href="http://a2larm.cz/wp-content/uploads/2014/03/havirov_01-730x410.jpg"><img class="size-medium wp-image-5714" alt="BezduchÃ¡ a zamÄnitelnÃ¡ stavba dopravnÃho terminÃ¡lu" src="http://a2larm.cz/wp-content/uploads/2014/03/havirov_01-730x410-666x374.jpg" width="666" height="374" /></a>BezduchÃ¡ a&nbsp;zamÄnitelnÃ¡ stavba dopravnÃho terminÃ¡lu</div>
>PÅÃznivci odjinud
>KonkrÃ©tnÃ studie doklÃ¡dajÃ, Å¾e nÃ¡draÅ¾Ã lze zachovat a&nbsp;adaptovat tak, aby nadÃ¡le slouÅ¾ilo svÃ©mu ÃºÄelu. NapÅÃklad studie studentek ÄVUT z&nbsp;Katedry konstrukcÃ pozemnÃch staveb ukÃ¡zala, Å¾e Äasto zmiÅovanÃ¡ vysokÃ¡ energetickÃ¡ nÃ¡roÄnost budovy by se po zateplenÃ, bez zÃ¡sahÅ¯ do konstrukce, snÃÅ¾ila na pÄtinu. PodobnÃ© argumenty se objevily vÂ nedÃ¡vnÃ© Å¾Ã¡dosti o&nbsp;prohlÃ¡Å¡enÃ nÃ¡draÅ¾Ã za kulturnÃ pamÃ¡tku, kterou podala ÄeskÃ¡ komora architektÅ¯ na ministerstvo kultury. PÅedchozÃ pokus o&nbsp;prohlÃ¡Å¡enÃ dopadl neÃºspÄÅ¡nÄ. ÅÃzenÃ zatÃm nebylo zahÃ¡jeno, ministerstvo se prÃ½ bude Å¾Ã¡dostÃ zabÃ½vat aÅ¾ potÃ©, co vyhodnotÃ vÅ¡echny dostupnÃ© informace a&nbsp;okolnosti. ObecnÄ platÃ, Å¾e je vlastnÃk nemovitosti, tedy ÄeskÃ© drÃ¡hy, povinen po dobu ÅÃzenÃ chrÃ¡nit stavbu pÅed poÅ¡kozenÃm Äi zniÄenÃm.
>SpojenÃ mÄsta s&nbsp;Drahami pÅi snaze prosadit realizacÃ novÃ©ho terminÃ¡lu je sÅatkem z&nbsp;rozumu. ObÄ strany opakujÃ jako zaklÃnadlo slovo âproinvestovatâ. Reakce odbornÃ© i&nbsp;laickÃ© veÅejnosti volajÃcÃ po zÃ¡chranÄ nÃ¡draÅ¾Ã komentuje havÃÅovskÃ½ primÃ¡tor slovy: âNemyslÃm si, Å¾e zachovÃ¡nÃ souÄasnÃ© budovy nÃ¡draÅ¾Ã mÃ¡ tak mnoho pÅÃznivcÅ¯, a&nbsp;podle zjiÅ¡tÄnÃ jsou vÄtÅ¡inou odjinud, a&nbsp;ne z&nbsp;naÅ¡eho mÄsta. NavÃc zmÃnÄnÃ¡ budova nenÃ kulturnÃ pamÃ¡tkou. Dnes a&nbsp;dennÄ se mÄ obyvatelÃ© ptajÃ, kdy bude projekt dopravnÃho terminÃ¡lu realizovÃ¡n.â PÅitom jen na facebookovÃ©m profilu ÄeskÃ© komory architektÅ¯ navÅ¡tÃvilo odkazy spojenÃ© sÂ touto kauzou patnÃ¡ct tisÃc lidÃ za jedinÃ½ den.
>JenÅ¾e mÃsto toho, aby skuteÄnost, Å¾e se o&nbsp;nÃ¡draÅ¾Ã zajÃmajÃ lidÃ© z&nbsp;celÃ© republiky, donutila zÃ¡stupce mÄsta brÃ¡t snahu o&nbsp;jeho zachovÃ¡nÃ vÃ¡Å¾nÄ, snaÅ¾Ã se co nejrychleji âproinvestovatâ to nejcennÄjÅ¡Ã, co majÃ.
>&nbsp;
>Autorka je historiÄka umÄnÃ. 
>Â 
>]]></content>
>			<link rel="replies" type="text/html" href="http://a2larm.cz/2014/03/jak-proinvestovat-havirske-nadrazi/#comments" thr:count="0"/>
>		<link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://a2larm.cz/2014/03/jak-proinvestovat-havirske-nadrazi/feed/atom/" thr:count="0"/>
>		<thr:total>0</thr:total>
>	</entry>
>		<entry>
>		<author>
>			<name>Jaroslav Fiala</name>
>					</author>
>		<title type="html"><![CDATA[Jan Keller: OdmÃtÃ¡m pÅispÃvat na oligarchy]]></title>
>		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://a2larm.cz/2014/03/jan-keller-odmitam-prispivat-na-oligarchy/" />
>		<id>http://a2larm.cz/?p=5691</id>
>		<updated>2014-03-23T19:39:37Z</updated>
>		<published>2014-03-24T06:05:39Z</published>
>		<category scheme="http://a2larm.cz" term="SPOLEÄNOST" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="bezdomovectvÃ" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="ÄSSD" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="ekologie" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="euro" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="EvropskÃ¡ unie" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="EvrospskÃ½ parlament" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="Jan Keller" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="krize" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="postmoderna" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="rozhovor" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="sociÃ¡lnÃ hnutÃ" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="stÅednÃ tÅÃda" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="Ukrajina" />		<summary type="html"><![CDATA[Rozhovor, kterÃ½ jsme se sociologem Janem Kellerem vedli, se toÄÃ hlavnÄ kolem jeho letoÅ¡nÃ kandidatury do EvropskÃ©ho parlamentu za ÄSSD. VyjadÅuje se k&#160;problÃ©mÅ¯m Evropy a&#160;vÃ½chodiskÅ¯m z&#160;krize. DoÅ¡lo pÅitom i&#160;na tÃ©ma ekologie, krizi na UkrajinÄ, sociÃ¡lnÃ hnutÃ nebo pÅijetÃ eura. Â  Ovlivnil jste spoustu lidÃ, kteÅÃ [&#8230;]]]></summary>
>		<content type="html" xml:base="http://a2larm.cz/2014/03/jan-keller-odmitam-prispivat-na-oligarchy/"><![CDATA[Rozhovor, kterÃ½ jsme se sociologem Janem Kellerem vedli, se toÄÃ hlavnÄ kolem jeho letoÅ¡nÃ kandidatury do EvropskÃ©ho parlamentu za ÄSSD. VyjadÅuje se k&nbsp;problÃ©mÅ¯m Evropy a&nbsp;vÃ½chodiskÅ¯m z&nbsp;krize. DoÅ¡lo pÅitom i&nbsp;na tÃ©ma ekologie, krizi na UkrajinÄ, sociÃ¡lnÃ hnutÃ nebo pÅijetÃ eura.
>Â 
>Ovlivnil jste spoustu lidÃ, kteÅÃ na vaÅ¡ich knihÃ¡ch a&nbsp;pÅednÃ¡Å¡kÃ¡ch bez nadsÃ¡zky vyrostli. Co vÃ¡s pÅimÄlo k&nbsp;promÄnÄ zÂ veÅejnÃ©ho intelektuÃ¡la vÂ kandidÃ¡ta do EvropskÃ©ho parlamentu?
>Äasto mi bylo vytÃ½kÃ¡no, Å¾e pouze kritizuji a&nbsp;Å¾e mÃ© Ãºvahy jsou akademickÃ©, odtrÅ¾enÃ© od reality. Pokud volby dopadnou podle mÃ½ch pÅedstav, pojedu se podÃvat tam, kde se snad rozhoduje, abych si ovÄÅil, nakolik lze neblahÃ© trendy zvrÃ¡tit a&nbsp;nakolikÂ  jsou instituce vÂ Bruselu jenom zÃ¡stÄrkou rozhodovÃ¡nÃ, kterÃ© probÃhÃ¡ nÄkde jinde. SÃ¡m jsem zvÄdav, co tam zjistÃm. RozhodnÄ vÅ¡ak budu svÃ© poznatky publikovat.
>Co povaÅ¾ujete za nejvÄtÅ¡Ã problÃ©m dneÅ¡nÃ Evropy?
>Za nejvÄtÅ¡Ã problÃ©m povaÅ¾uji skuteÄnost, Å¾e v&nbsp;jednotlivÃ½ch ÄlenskÃ½ch zemÃch probÃhÃ¡ proces sociÃ¡lnÃ dezintegrace. MajetkovÃ¡ a&nbsp;pÅÃjmovÃ¡ elita se odtrhuje od zbytku spoleÄnosti, stÅednÃ vrstvy jsou znejistÄny, vÃ½raznÄ rostou poÄty lidÃ Å¾ijÃcÃch pod hranicÃ bÃdy a&nbsp;ÄelÃcÃch sociÃ¡lnÃ exkluzi. V&nbsp;EvropÄ je dnes uÅ¾ tÃ©mÄÅ 28 milionÅ¯ nezamÄstnanÃ½ch, z&nbsp;pÅ¯l miliardy obyvatelstva Evropy je zhruba 100 milionÅ¯ pod hranicÃ bÃdy. PoÄty bezdomovcÅ¯ se odhadujÃ nÄkde kolem pÄti aÅ¾ Å¡esti milionÅ¯. ZÃ¡roveÅ je v&nbsp;EvropÄ 11 milionÅ¯ prÃ¡zdnÃ½ch bytÅ¯. JestliÅ¾e bude proces sociÃ¡lnÃ dezintegrace pokraÄovat, pak samotnÃ¡ politickÃ¡ integrace jaksi postrÃ¡dÃ¡ svÅ¯j smysl. Co zÃskÃ¡te tÃm, Å¾e budete politicky integrovat dezintegrujÃcÃ se zemÄ?
>Pokud budete zvolen, Äemu konkrÃ©tnÄ se chcete vÄnovat a&nbsp;co budete prosazovat?
>Europoslanci bÃ½vajÃ Äleny dvou vÃ½borÅ¯. JÃ¡ bych se chtÄl zamÄÅit jednak na sociÃ¡lnÃ otÃ¡zky, jednak na problematiku vzdÄlanosti a&nbsp;Å¡kolstvÃ. V&nbsp;oblasti sociÃ¡lnÃ by samozÅejmÄ mÄlo bÃ½t naprostou prioritou vytvÃ¡ÅenÃ novÃ½ch a&nbsp;plnohodnotnÃ½ch pracovnÃch mÃst. V&nbsp;globalizovanÃ© ekonomice jsou v&nbsp;tomto ohledu moÅ¾nosti jednotlivÃ½ch zemÃ omezenÃ©. PrÃ¡ce odchÃ¡zÃ tam, kde je pracovnÃ sÃla levnÄjÅ¡Ã, tedy mÃ©nÄ pojiÅ¡tÄnÃ¡ a&nbsp;s&nbsp;niÅ¾Å¡Ãmi vÃ½dÄlky. SjednocenÃ¡ Evropa je dostateÄnÄ velkÃ½ Ãºtvar, aby se dokÃ¡zala tomuto trendu brÃ¡nit. ZatÃm vÅ¡ak nemÄla vÅ¯li s&nbsp;tÃm nÄco udÄlat. PÅevlÃ¡dly neoliberÃ¡lnÃ recepty, kterÃ© pohlÃÅ¾ejÃ na lidskou prÃ¡ci jenom jako na nÃ¡klad, kterÃ½ je tÅeba minimalizovat kvÅ¯li zvyÅ¡ovÃ¡nÃ konkurenceschopnosti. Tento trend je moÅ¾nÃ© zvrÃ¡tit. PÅedpoklÃ¡dalo by to ovÅ¡em uÄinit Åadu krokÅ¯: zastavit odliv pracovnÃch mÃst do chudÅ¡Ãch zemÃ, zahÃ¡jit reindustrializaci pÅi souÄasnÃ© ekologizaci vÃ½roby, podpoÅit rozvoj druÅ¾stevnictvÃ a&nbsp;drobnÃ©ho mÃstnÃho podnikÃ¡nÃ, zastavit proces, kdy velkÃ© firmy a&nbsp;nejbohatÅ¡Ã skupiny obyvatelstva pÅenÃ¡Å¡ejÃ daÅovou zÃ¡tÄÅ¾ pÅedevÅ¡Ãm na stÅednÃ vrstvy, podÄlit se o&nbsp;existujÃcÃ prÃ¡ci, aniÅ¾ by se sniÅ¾ovala mzda atd. Pokud se ukÃ¡Å¾e, Å¾e neexistuje vÅ¯le tato opatÅenÃ prosazovat, bude tÅeba otevÅenÄ pÅiznat, Å¾e Evropa nenÃ ochotna vytvoÅit smysluplnÃ© podmÃnky pro Å¾ivot velkÃ© ÄÃ¡sti svÃ½ch obyvatel.
>DÅÃve jste varoval pÅed ekologickou zkÃ¡zou. Dnes se zabÃ½vÃ¡te hlavnÄ rozpadem spoleÄnosti, nerovnostmi, novÃ½mi sociÃ¡lnÃmi riziky. Ekologie uÅ¾ pro vÃ¡s nenÃ tak dÅ¯leÅ¾itÃ¡ jako dÅÃv? 
>SnaÅ¾Ãm se Å¾Ãt ekologicky jako dÅÃve. PouÅ¾ÃvÃ¡m veÅejnou dopravu, nemÃ¡m auto, vÃ½raznÄ jsem omezil spotÅebu masa, tÅÃdÃm odpady. Od toho, abych se vÄnoval ekologickÃ© problematice tak intenzivnÄ jako dÅÃve, mÄ vÅ¡ak odradilo nÄkolik skuteÄnostÃ. Za prvÃ© se nechci stÃ¡t vÄÄnÃ½m diletantem. NenÃ v&nbsp;mÃ½ch silÃ¡ch bÃ½t odbornÃkem na udrÅ¾itelnou krajinu, alternativnÃ zdroje energie, problematiku pÄstovÃ¡nÃ biopotravin, na otÃ¡zky dopravy, udrÅ¾itelnÃ© ekonomiky, rizika genetickÃ½ch modifikacÃ potravin, jadernou energetiku, globÃ¡lnÃho oteplovÃ¡nÃ a&nbsp;nÄkterÃ© dalÅ¡Ã drobnosti. To, co se dalo ÅÃct k&nbsp;ekologii z&nbsp;hlediska sociologickÃ©ho, jsem Åekl a&nbsp;teÄ bych se uÅ¾ jenom rozmÄlÅoval. ZÃ¡roveÅ ve spoleÄnosti nastoupilo nÄco, co by se dalo nazvat ânovÃ¡ otÃ¡zka sociÃ¡lnÃâ. Je iluzornÃ myslet si, Å¾e spoleÄnost, ve kterÃ© narÅ¯stÃ¡ sociÃ¡lnÃ nerovnost a&nbsp;celÃ© vrstvy se propadajÃ na hranici bÃdy, bude naklonÄna k&nbsp;tomu, ÅeÅ¡it citlivÄ svÅ¯j vztah k&nbsp;pÅÃrodÄ a&nbsp;krajinÄ. EkologickÃ© tÃ©ma bylo vyzdviÅ¾eno stÅednÃmi vrstvami, kterÃ© chtÄly svÅ¯j blahobyt doplnit o&nbsp;environmentÃ¡lnÃ ohledy. Tyto vrstvy se dostÃ¡vajÃ do krize sociÃ¡lnÃ i&nbsp;mentÃ¡lnÃ. Krize mentÃ¡lnÃ mÃ¡ podobu postmodernÃho blouznÄnÃ. SnaÅ¾il jsem se to ukÃ¡zat v&nbsp;knize PosvÃcenÃ bezdomovcÅ¯. NedomnÃvÃ¡m se, Å¾e by moje analÃ½za byla pÅemrÅ¡tÄnÃ¡ nebo ahistorickÃ¡, jak se po nepozornÃ©m ÄtenÃ mohlo nÄkterÃ½m jevit. Pokud se z&nbsp;tÃ©to objektivnÃ i&nbsp;subjektivnÃ krize stÅednÃ vrstvy nevymanÃ, bude chybÄt subjekt, kterÃ½ by ekologickÃ¡ tÃ©mata opÄt aktualizoval.
>V&nbsp;minulosti jste aktivnÄ podporoval obÄanskÃ¡ hnutÃ a&nbsp;psal jste, Å¾e by mÄla odporovat volnÃ©mu trhu na celoevropskÃ© Ãºrovni. VÄÅÃte, Å¾e stÃ¡le mÅ¯Å¾ou hrÃ¡t dÅ¯leÅ¾itou roli?
>VÄÅÃm, Å¾e takovou Ãºlohu hrÃ¡t mohou, ale jsem si jist, Å¾e v&nbsp;souÄasnÃ© dobÄ ji nehrajÃ. ObÄanskÃ¡ hnutÃ jsou v&nbsp;krizi srovnatelnÃ© s&nbsp;krizÃ politickÃ½ch stran. Nejsou schopna dohodnout se na tom, co je podstatnÃ©, a&nbsp;nejsou schopna koordinovat svÃ© akce k&nbsp;dosaÅ¾enÃ toho podstatnÃ©ho.
>Co by mohlo hnutÃ z&nbsp;tÃ©to krize dostat?
>UÅ¾ v&nbsp;nÃ¡zvu novÃ¡ sociÃ¡lnÃ hnutÃ, kterÃ½ je uÅ¾ÃvÃ¡n od sedmdesÃ¡tÃ½ch let minulÃ©ho stoletÃ, se skrÃ½vÃ¡ urÄitÃ© nedorozumÄnÃ. TÄmto hnutÃm Å¡lo o&nbsp;spoustu vÄcÃ, jen ne o&nbsp;zÃ¡leÅ¾itosti sociÃ¡lnÃ. ZdÃ¡lo se, Å¾e sociÃ¡lnÃ otÃ¡zka je jednou provÅ¾dy vyÅeÅ¡ena a&nbsp;Å¾e nynÃ uÅ¾ budou aktuÃ¡lnÃ pouze otÃ¡zky kulturnÃ orientace a&nbsp;prÃ¡va na odliÅ¡nost Å¾ivotnÃho stylu. Ve stejnÃ© dobÄ pÅechÃ¡zel neoliberalismus do mohutnÃ© ofenzÃvy, pÅipravoval se nÃ¡stup ânovÃ© otÃ¡zky sociÃ¡lnÃâ. Po tÅiceti letech vÄzÃ i&nbsp;dÅÃve nejbohatÅ¡Ã spoleÄnosti v&nbsp;sociÃ¡lnÃch problÃ©mech aÅ¾ po uÅ¡i. DÄdicovÃ© alternativnÃch hnutÃ z&nbsp;let sedmdesÃ¡tÃ½ch vÅ¡ak stÃ¡le Å¾ijÃ problÃ©my autentickÃ©ho konstruovÃ¡nÃ svÃ© nezamÄnitelnÃ© identity. NeoliberÃ¡lovÃ© jim svÃ½m tlakem na Å¡ÃÅenÃ neplnohodnotnÃ½ch pracovnÃch kontraktÅ¯ milerÃ¡di poskytujÃ o&nbsp;to vÃce prostoru a&nbsp;Äasu na bolestivÃ©, leÄ v&nbsp;posledku radostnÃ© hledÃ¡nÃ vykoÅenÄnÃ© identity. Pokud se novÃ¡ sociÃ¡lnÃ hnutÃ nerozpomenou na pÅ¯vodnÃ vÃ½znam slova âsociÃ¡lnÃâ, budou mÃt tohoto prostoru stÃ¡le vÄtÅ¡Ã hojnost. VÃce, neÅ¾ si myslÃte.
>DÃ¡vÃ¡ nÃ¡m EvropskÃ¡ unie do budoucna nadÄji, Å¾e se zastavÃ pÃ¡d stÅednÃch vrstev, nezamÄstnanost nebo ÄÃm dÃ¡l vÄtÅ¡Ã propojenÃ politiky sÂ byznysem? NepÅispÃvÃ¡ i&nbsp;politika unie k&nbsp;tÄmto trendÅ¯m?
>EvropskÃ¡ unie funguje pÅÃliÅ¡ neoliberÃ¡lnÄ a&nbsp;bytostnÄ neracionÃ¡lnÄ. Podporuje ostrou konkurenci ekonomik svÃ½ch ÄlenskÃ½ch zemÃ. OstrÃ¡ konkurence ovÅ¡em pÅedpoklÃ¡dÃ¡, Å¾e budeme mÃt vÃtÄze a&nbsp;poraÅ¾enÃ©. ProtoÅ¾e je Evropa uniÃ, cÃtÃ potÅebu poraÅ¾enÃ½m na konci kaÅ¾dÃ©ho cyklu pÅerozdÄlit nÄco ze zisku vÃtÄzÅ¯. TÃm se Å¡ance vyrovnajÃ natolik, aby mohlo probÄhnout zdÃ¡nlivÄ regulÃ©rnÃ dalÅ¡Ã kolo konkurenÄnÃho zÃ¡polenÃ. Å ance ovÅ¡em nejsou vyrovnanÃ© natolik, aby nebylo dopÅedu jasnÃ©, kdo i&nbsp;tentokrÃ¡t vyhraje. A&nbsp;tak se celÃ½ cyklus porÃ¡Å¾enÃ slabÅ¡Ãch a&nbsp;jejich ÄÃ¡steÄnÃ© kompenzace za porÃ¡Å¾ku stÃ¡le znova opakuje.
>Jak by podle vÃ¡s mÄla EvropskÃ¡ unie reagovat na dÄnÃ na UkrajinÄ?
>EvropskÃ¡ unie by mÄla v&nbsp;prvnÃ ÅadÄ vysvÄtlit, jak chce pomÃ¡hat UkrajinÄ, kdyÅ¾ nedokÃ¡zala pomoci Åecku, kterÃ© je ve srovnÃ¡nÃ s&nbsp;Ukrajinou ekonomickÃ½m tygrem. DÃ¡le by mÄla vysvÄtlit, jak dosÃ¡hne toho, aby jejÃ pÅÃpadnou pomoc nerozebrali ti, kdo Ukrajinu rozkradli. AÅ¾ budou tyto dvÄ vÄci vysvÄtleny, rÃ¡d se osobnÄ uskrovnÃm na pomoc lidu Ukrajiny. OdmÃtÃ¡m ale pÅispÃvat na udrÅ¾ovÃ¡nÃ mocenskÃ½ch pozic oligarchÅ¯.
>VÂ souvislosti s&nbsp;imigraÄnÃ politikou jste Åekl, Å¾e jedinÃ½m ÅeÅ¡enÃm je zasadit se, aby lidÃ© nemÄli dÅ¯vod utÃkat ze svÃ© rodnÃ© zemÄ. JakÃ© kroky by v&nbsp;tom mohla podniknout EvropskÃ¡ unie?
>EvropskÃ¡ unie by se pÅedevÅ¡Ãm mÄla distancovat od akcÃ, kterÃ© destabilizujÃ stÃ¡ty a&nbsp;celÃ© regiony. Libyi jsme dokÃ¡zali parÃ¡dnÄ vybombardovat a&nbsp;tÃm naÅ¡e starost o&nbsp;blaho jejÃch obyvatel a&nbsp;o&nbsp;demokratizaci pomÄrÅ¯ v&nbsp;zemi skonÄila. MÅ¯Å¾e se nÄkdo divit proudu uprchlÃkÅ¯ zÂ podobnÃ½ch regionÅ¯? Jsem proti diktÃ¡torskÃ½m reÅ¾imÅ¯m. Jsem vÅ¡ak takÃ© proti tomu, abychom tÅeba snahu zmocnit se novÃ½ch ropnÃ½ch polÃ vydÃ¡vali za snahu o&nbsp;demokratizaci pomÄrÅ¯ vÂ zemÃch, o&nbsp;kterÃ© se zajÃmÃ¡me vÃ½hradnÄ kvÅ¯li jejich surovinovÃ©mu bohatstvÃ, anebo geopolitickÃ© poloze.
>Kritici Äasto tvrdÃ, Å¾e EvropskÃ¡ unie je zbyrokratizovanÃ½ moloch. Mnoho zÂ nich, tÅeba VÃ¡clav Klaus, to ÅÃkÃ¡ ÃºÄelovÄ, ale na druhÃ© stranÄ â lidÃ© cÃtÃ, Å¾e chod Unie je pro nÄ nesrozumitelnÃ½, mohou jej ovlivnit jeÅ¡tÄ mÃ©nÄ neÅ¾ domÃ¡cÃ politiku. Jak by se to mohlo zmÄnit?
>Pokud se nejsilnÄjÅ¡Ã frakcÃ stane po volbÃ¡ch skupina socialistÅ¯ a&nbsp;demokratÅ¯, zvolÃ pÅedsedou EvropskÃ© komise svÃ©ho spoleÄnÃ©ho kandidÃ¡ta, souÄasnÃ©ho pÅedsedu EvropskÃ©ho parlamentu Martina Schulze. Ten se zavÃ¡zal zprÅ¯hlednit vztahy mezi EvropskÃ½m parlamentem a&nbsp;KomisÃ a&nbsp;dÃ¡t parlamentu vÄtÅ¡Ã pravomoci. Na druhÃ© stranÄ je pravda, Å¾e rozÅ¡iÅovanÃ Evropy ÄinÃ EvropskÃ½ parlament stÃ¡le tÄÅ¾kopÃ¡dnÄjÅ¡Ãm. VÂ tomto svÄtle je proto tÅeba posuzovat i&nbsp;otÃ¡zku dalÅ¡Ãho rozÅ¡iÅovÃ¡nÃ Unie.
>SouhlasÃte s&nbsp;pÅijetÃm eura? Mnoho lidÃ se â napÅÃklad po zkuÅ¡enostech ze Slovenska â bojÃ zdraÅ¾ovÃ¡nÃ. Co byste jim na to Åekl?
>K&nbsp;pÅijetÃ eura jsme se zavÃ¡zali. O&nbsp;jeho pÅijetÃ se nerozhoduje v&nbsp;EvropskÃ©m parlamentu, rozhoduje o&nbsp;nÄm ÄeskÃ¡ vlÃ¡da. MÅ¯j vztah k&nbsp;euru je tedy pouze mojÃ soukromou zÃ¡leÅ¾itostÃ. Pokud euro pÅijmeme, mÅ¯Å¾eme vyuÅ¾Ãt technickÃ½ch opatÅenÃ, kterÃ¡ jednorÃ¡zovÃ© zdraÅ¾enÃ pÅi jeho pÅijetÃ budou minimalizovat. Pokud euro nepÅijmeme, bude ÄNB jednou aÅ¾ dvakrÃ¡t roÄnÄ devalvovat korunu a&nbsp;tÃm nÃ¡s stÃ¡le vÃce vzdalovat od ÃºrovnÄ zemÃ na zÃ¡pad od naÅ¡ich hranic. A&nbsp;to pÅesto, Å¾e tato ÃºroveÅ i&nbsp;tam stagnuje.
>Jak by mÄla vypadat Evropa podle vaÅ¡ich pÅedstav?
>MÄla by bÃ½t mnohem vÃce sjednocena v&nbsp;otÃ¡zce danÃ â pÅedevÅ¡Ãm prÃ¡vnickÃ½ch, teprve na druhÃ©m mÃstÄ fyzickÃ½ch osob. MÄla by se snaÅ¾it o&nbsp;urÄitou mÃru harmonizace systÃ©mÅ¯ sociÃ¡lnÃho zajiÅ¡tÄnÃ. NapÅÃklad pÅiblÃÅ¾it ve svÃ½ch ÄlenskÃ½ch zemÃch pomÄr minimÃ¡lnÃ mzdy a&nbsp;prÅ¯mÄrnÃ©ho platu, aby se omezil sociÃ¡lnÃ dumping. A&nbsp;mÄla by co nejvÃc ochraÅovat regionÃ¡lnÃ a&nbsp;lokÃ¡lnÃ rÅ¯znost svÃ½ch ÄlenskÃ½ch zemÃ pÅi respektovÃ¡nÃ jejich lokÃ¡lnÃch ekonomik a&nbsp;samosprÃ¡vy.
>VÂ Äem podle vÃ¡s spoÄÃvÃ¡ nejvÄtÅ¡Ã pÅÃnos EvropskÃ© unie pro Äesko?
>MÃ¡me Å¡anci spolu s&nbsp;jinÃ½mi srovnatelnÃ½mi zemÄmi vystupovat jako partner stÃ¡tÅ¯ mnohem vÄtÅ¡Ãch a&nbsp;ekonomicky silnÄjÅ¡Ãch. Pokud by byla EvropskÃ¡ unie rozbita, tyto stÃ¡ty by se s&nbsp;nÃ¡mi vÅ¯bec nebavily. HistorickÃ½ch zkuÅ¡enostÃ snad uÅ¾ mÃ¡me v&nbsp;tomto smÄru dost. Â 
>&nbsp;
>]]></content>
>			<link rel="replies" type="text/html" href="http://a2larm.cz/2014/03/jan-keller-odmitam-prispivat-na-oligarchy/#comments" thr:count="2"/>
>		<link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://a2larm.cz/2014/03/jan-keller-odmitam-prispivat-na-oligarchy/feed/atom/" thr:count="2"/>
>		<thr:total>2</thr:total>
>	</entry>
>		<entry>
>		<author>
>			<name>Petr Gocev</name>
>						<uri>https://www.facebook.com/petr.gocev</uri>
>					</author>
>		<title type="html"><![CDATA[DoÅ¡lo na Krymu k&#160;poruÅ¡enÃ mezinÃ¡rodnÃho prÃ¡va?]]></title>
>		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://a2larm.cz/2014/03/doslo-na-krymu-k-poruseni-mezinarodniho-prava/" />
>		<id>http://a2larm.cz/?p=5694</id>
>		<updated>2014-03-24T09:24:34Z</updated>
>		<published>2014-03-24T06:00:48Z</published>
>		<category scheme="http://a2larm.cz" term="SPOLEÄNOST" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="Euromajdan" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="Krym" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="mezinÃ¡rodnÃ prÃ¡vo" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="Rusko" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="Ukrajina" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="Viktor JanukovyÄ" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="Vladimir Putin" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="vojenskÃ¡ intervence" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="zahraniÄnÃ politika" />		<summary type="html"><![CDATA[ZÃ¡padnÃ politici a&#160;mÃ©dia burcujÃ svÄtovou veÅejnost poukazem na nÄkolikerÃ© ÃºdajnÃ© poruÅ¡enÃ mezinÃ¡rodnÃho prÃ¡va na Krymu. Podle Baracka Obamy doÅ¡lo k&#160;poruÅ¡enÃ mezinÃ¡rodnÃho prÃ¡va i&#160;samotnÃ½m poÅÃ¡dÃ¡nÃm referenda, coÅ¾ je nesmysl. Dokonce ani odtrÅ¾enÃ Krymu a&#160;jeho nÃ¡slednÃ¡ anexe Ruskem nemohou bÃ½t povaÅ¾ovÃ¡ny za poruÅ¡enÃ mezinÃ¡rodnÃho prÃ¡va (referendum a&#160;nÃ¡slednÃ© [&#8230;]]]></summary>
>		<content type="html" xml:base="http://a2larm.cz/2014/03/doslo-na-krymu-k-poruseni-mezinarodniho-prava/"><![CDATA[ZÃ¡padnÃ politici a&nbsp;mÃ©dia burcujÃ svÄtovou veÅejnost poukazem na nÄkolikerÃ© ÃºdajnÃ© poruÅ¡enÃ mezinÃ¡rodnÃho prÃ¡va na Krymu. Podle Baracka Obamy doÅ¡lo k&nbsp;poruÅ¡enÃ mezinÃ¡rodnÃho prÃ¡va i&nbsp;samotnÃ½m poÅÃ¡dÃ¡nÃm referenda, coÅ¾ je nesmysl. Dokonce ani odtrÅ¾enÃ Krymu a&nbsp;jeho nÃ¡slednÃ¡ anexe Ruskem nemohou bÃ½t povaÅ¾ovÃ¡ny za poruÅ¡enÃ mezinÃ¡rodnÃho prÃ¡va (referendum a&nbsp;nÃ¡slednÃ© odtrÅ¾enÃ je ovÅ¡em poruÅ¡enÃm ukrajinskÃ© Ãºstavy). Pokud lze nÄco povaÅ¾ovat za poruÅ¡enÃ mezinÃ¡rodnÃho prÃ¡va, je to poÄÃnÃ¡nÃ ruskÃ½ch vojÃ¡kÅ¯ na Krymu. RuskÃ© stanovisko popÃrajÃcÃ poruÅ¡enÃ mezinÃ¡rodnÃho prÃ¡va aktivitami ruskÃ½ch jednotek na Krymu se opÃrÃ¡ o&nbsp;nÃ¡sledujÃcÃ tvrzenÃ:
>1. RuskÃ© jednotky jsou na Krymu legÃ¡lnÄ na zÃ¡kladÄ smlouvy o&nbsp;vyuÅ¾itÃ ÄernomoÅskÃ© nÃ¡moÅnÃ zÃ¡kladny.
>2. Rusko chrÃ¡nÃ ohroÅ¾enÃ© soukmenovce.
>3. RuskÃ© jednotky byly pozvÃ¡ny prÃ¡voplatnÃ½m prezidentem Ukrajiny JanukovyÄem i&nbsp;premiÃ©rem KrymskÃ© autonomnÃ republiky.
>PrvnÃ argument lze snadno vyvrÃ¡tit poukazem naÂ <a href="http://ericposner.com/the-1997-black-sea-fleet-agreement-between-russia-and-ukraine/">text</a>Â zmiÅovanÃ© smlouvy, kterÃ½ explicitnÄ stanovuje, Å¾e ruskÃ© jednotky musÃ respektovat suverenitu Ukrajiny, jejÃ zÃ¡kony a&nbsp;nesmÃ se vmÄÅ¡ovat se do jejÃch vnitÅnÃch zÃ¡leÅ¾itostÃ.
>TakÃ© druhÃ½ argument neobstojÃ. AÄkoli jsou Putinovy obavy z&nbsp;ohroÅ¾enÃ zÃ¡jmÅ¯ rusky mluvÃcÃ menÅ¡iny na UkrajinÄ oprÃ¡vnÄnÃ©, a&nbsp;zmÄna jazykovÃ©ho zÃ¡kona schvÃ¡lenÃ¡ parlamentem je toho pÅedzvÄstÃ (jakkoli prezident zmÄnu zÃ¡kona po kritice ze zahraniÄÃ a&nbsp;upozornÄnÃ na hrozÃcÃ eskalaci napÄtÃ vetoval), a&nbsp;aÄkoli je diskriminace ruskojazyÄnÃ© menÅ¡iny v&nbsp;PobaltÃ dlouhodobÄ <a href="http://balticreports.com/2010/02/02/ethnic-russians-have-it-tough-in-estonia/">kritizovÃ¡na</a>Â ze stranyÂ OSN i&nbsp;lidskoprÃ¡vnÃch organizacÃ, k&nbsp;vÃ½raznÃ½m nÃ¡silnostem proti ruskÃ© menÅ¡inÄ na UkrajinÄ podle vÅ¡eho nedochÃ¡zÃ a&nbsp;situaci pÅedchÃ¡zejÃcÃ vojenskÃ© intervenci neÅ¡lo ani zdaleka oznaÄit za humanitÃ¡rnÃ katastrofu. Dokonce ani v&nbsp;pÅÃpadÄ, Å¾e by se o&nbsp;humanitÃ¡rnÃ katastrofu jednalo, nelegalizovalo by to ruskou vojenskou intervenci. DoktrÃna âhumanitÃ¡rnÃ intervenceâ nenÃ uznanÃ½m <a href="http://ericposner.com/the-kosovo-precedent/">pramenem</a>Â mezinÃ¡rodnÃho prÃ¡va.
><div id="attachment_5702" class="wp-caption alignnone" style="width: 678px"><a href="http://a2larm.cz/wp-content/uploads/2014/03/140319-crimea-flag-6_156598afddb2cd1c6b7e0a449515c904.jpg"><img class=" wp-image-5702" alt="RuskÃ¡ vlajka zavlÃ¡la nad ukrajinskou nÃ¡moÅnickou zÃ¡kladnou v Sevastopolu" src="http://a2larm.cz/wp-content/uploads/2014/03/140319-crimea-flag-6_156598afddb2cd1c6b7e0a449515c904-666x439.jpg" width="670" height="441" /></a>RuskÃ¡ vlajka zavlÃ¡la nad ukrajinskou nÃ¡moÅnickou zÃ¡kladnou v&nbsp;Sevastopolu</div>
>Co se tÅetÃho bodu tÃ½Äe, premiÃ©r KrymskÃ© autonomnÃ republiky podle ukrajinskÃ© legislativy nedisponuje pravomocÃ pozvat zahraniÄnÃ jednotky. NejlepÅ¡Ãm PutinovÃ½m prÃ¡vnÃm argumentem je tedy âzvacÃ dopisâ JanukovyÄe. V&nbsp;Äesku mÃ¡me se zvacÃmi dopisy neblahou historickou zkuÅ¡enost. Z&nbsp;prÃ¡vnÃho hlediska bylo problÃ©mem zvacÃho dopisu BiÄ¾aka a&nbsp;spol. to, Å¾e jej napsali lidÃ©, kteÅÃ k&nbsp;tomu nebyli oprÃ¡vnÄni, bez vÄdomÃ prÃ¡voplatnÃ© vlÃ¡dy. A&nbsp;na stejnÃ© otÃ¡zce teÄ zÃ¡visÃ i&nbsp;legalita pozvÃ¡nÃ ruskÃ½ch jednotek na Ukrajinu. Podle ruskÃ©ho stanoviska nebyl JanukovyÄ prÃ¡voplatnÄ sesazen, a&nbsp;je tedy legitimnÃm pÅedstavitelem Ukrajiny (naopak vlÃ¡da v&nbsp;KyjevÄ podle ruskÃ©ho stanoviska legitimnÃ nenÃ). S&nbsp;neÃºstavnostÃ JanukovyÄova sesazenÃ lze souhlasit, a&nbsp;pÅiznÃ¡vajÃ to i&nbsp;prÃ¡vnÃci Majdanu. KonstatujÃ, Å¾e nenastal Å¾Ã¡dnÃ½ ze ÄtyÅ v&nbsp;ÃºstavÄ uvedenÃ½ch dÅ¯vodÅ¯ zÃ¡niku JanukovyÄova prezidentskÃ©ho mandÃ¡tu, nicmÃ©nÄ se odvolÃ¡vajÃ na suverenitu lidu (reprezentovanÃ©ho Majdanem) a&nbsp;na to, Å¾e revoluce si vytvÃ¡ÅÃ <a href="http://euromaidanpr.com/2014/03/15/the-ousting-of-yanukovych-was-legal/">vlastnÃ zÃ¡kony</a>. Tuto argumentaci <a href="http://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/007schuz/s007135.htm">pÅijala</a> Ãºsty LubomÃra ZaorÃ¡lka i&nbsp;ÄeskÃ¡ vlÃ¡da, coÅ¾ by se nÄkdy v&nbsp;budoucnu mohlo hodit.
>ObdobnÃ¡ shoda bohuÅ¾el nepanuje v&nbsp;prÃ¡vnÃm nÃ¡zoru na to, zda nelegitimnÄ (napÅÃklad puÄem) sesazenÃ¡ vlÃ¡da mÃ¡ prÃ¡vo z&nbsp;exilu pozvat zahraniÄnÃ vojska. KupÅÃkladu Eric Posner <a href="http://ericposner.com/did-ukraine-consent-to-putins-intervention/" target="_blank">soudÃ</a>, Å¾e nikoli, zatÃmco Stefan Talmon argumentuje <a href="http://www.dw.de/crimea-a-breach-of-international-law/a-17483425">opaÄnÄ</a> (obecnÄji <a href="http://www.ilsa.org/jessup/jessup12/Talmon_Who%20is%20a%20legitimate%20government%20in%20exile.pdf">zde</a>). OsobnÄ se klonÃm k&nbsp;nÃ¡zoru, Å¾e JanukovyÄ prÃ¡vo pozvat zahraniÄnÃ vojska nemÄl, ÄÃmÅ¾ padÃ¡ poslednÃ argument Putinovy teze o&nbsp;legalitÄ aktivit ruskÃ½ch jednotek na Krymu. Jakkoli ale ruskÃ¡ invaze na Krym pÅedstavuje poruÅ¡enÃ mezinÃ¡rodnÃho prÃ¡va, stejnÄ bude nejlepÅ¡Ã reagovat na ni tÃm, Å¾e popÅejeme obÄanÅ¯m Krymu hodnÄ Å¡tÄstÃ do jejich nadchÃ¡zejÃcÃho Å¾ivota v&nbsp;rÃ¡mci RuskÃ© federace.
>&nbsp;
>Autor je ekonom, pÅ¯sobÃ na Yale University.
>&nbsp;
>]]></content>
>			<link rel="replies" type="text/html" href="http://a2larm.cz/2014/03/doslo-na-krymu-k-poruseni-mezinarodniho-prava/#comments" thr:count="4"/>
>		<link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://a2larm.cz/2014/03/doslo-na-krymu-k-poruseni-mezinarodniho-prava/feed/atom/" thr:count="4"/>
>		<thr:total>4</thr:total>
>	</entry>
>		<entry>
>		<author>
>			<name>KlimeÅ¡</name>
>					</author>
>		<title type="html"><![CDATA[Gastronomie krize: Od lidoopÅ¯ k&#160;primitivÅ¯m]]></title>
>		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://a2larm.cz/2014/03/gastronomie-krize-od-lidoopu-k-primitivum/" />
>		<id>http://a2larm.cz/?p=5683</id>
>		<updated>2014-03-22T09:16:53Z</updated>
>		<published>2014-03-22T09:16:53Z</published>
>		<category scheme="http://a2larm.cz" term="A2ST/\JL" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="KULTURA" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="SPOLEÄNOST" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="etnologie" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="fyziognomie" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="gastronomie" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="jÃdlo" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="krize" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="kuchaÅi" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="mozek" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="nemoci" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="pivo" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="politika" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="potraviny" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="primÃ¡ti" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="tepelnÃ¡ Ãºprava potravin" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="vaÅenÃ" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="zdravÃ" />		<summary type="html"><![CDATA[Alternativy zaÄÃnajÃ u&#160;stolu s&#160;jÃdlem a&#160;konÄÃ sociÃ¡lnÃmi zmÄnami. SÃ©rie vÃkendovÃ½ch gastronomickÃ½ch ÄlÃ¡nkÅ¯ je zaloÅ¾ena na myÅ¡lence, Å¾e jÃdlo nenÃ pouze jednou z&#160;nejdÅ¯leÅ¾itÄjÅ¡Ãch lidskÃ½ch potÅeb, ale takÃ© politickÃ½m nÃ¡strojem. SnaÅ¾Ã se pÅedstavit gastronomii jako vstupnÃ brÃ¡nu obÄanskÃ© angaÅ¾ovanosti. &#160; VaÅenÃ je nedÃlnou a&#160;dÅ¯leÅ¾itou souÄÃ¡stÃ naÅ¡Ã kultury. PodÃvÃ¡me-li [&#8230;]]]></summary>
>		<content type="html" xml:base="http://a2larm.cz/2014/03/gastronomie-krize-od-lidoopu-k-primitivum/"><![CDATA[Alternativy zaÄÃnajÃ u&nbsp;stolu s&nbsp;jÃdlem a&nbsp;konÄÃ sociÃ¡lnÃmi zmÄnami. SÃ©rie vÃkendovÃ½ch gastronomickÃ½ch ÄlÃ¡nkÅ¯ je zaloÅ¾ena na myÅ¡lence, Å¾e jÃdlo nenÃ pouze jednou z&nbsp;nejdÅ¯leÅ¾itÄjÅ¡Ãch lidskÃ½ch potÅeb, ale takÃ© politickÃ½m nÃ¡strojem. SnaÅ¾Ã se pÅedstavit gastronomii jako vstupnÃ brÃ¡nu obÄanskÃ© angaÅ¾ovanosti. 
>&nbsp;
>VaÅenÃ je nedÃlnou a&nbsp;dÅ¯leÅ¾itou souÄÃ¡stÃ naÅ¡Ã kultury. PodÃvÃ¡me-li se na dÄjiny vaÅenÃ, zjistÃme, Å¾e se dnes â aspoÅ vÂ jednom bodu â nachÃ¡zÃme pÅibliÅ¾nÄ tam, kde jsme byli na zaÄÃ¡tku: pÅed vynÃ¡lezem tepelnÃ© Ãºpravy potravy. NaÅ¡e souÄasnÃ¡ pozice je bohuÅ¾el mnohem problematiÄtÄjÅ¡Ã neÅ¾ ta vÃ½chozÃ.
>VaÅenÃ z&nbsp;nÃ¡s dÄlÃ¡ lidi
>V&nbsp;dnes jiÅ¾ legendÃ¡rnÃ knize Fyziologie chuti (Physiology of Taste) z&nbsp;roku 1825 tvrdÃ francouzskÃ½ politik a&nbsp;novÃ¡torskÃ½ gurmÃ¡n Jean Anthelm Brillat Savarin, Å¾e vaÅenÃ z&nbsp;nÃ¡s uÄinilo to, kÃ½m jsme, a&nbsp;Å¾e vyuÅ¾ÃvÃ¡nÃ ohnÄ pro gastronomickÃ© ÃºÄely âzÃ¡sadnÄ pÅispÄlo k&nbsp;civilizaÄnÃmu pokrokuâ. Na Savarina navazuje antropolog Claude LÃ©vi-Strauss, jehoÅ¾ obsÃ¡hlÃ¡ sÃ©rie Mythologica, jejÃÅ¾ prvnÃ dÃl nese nÃ¡zev SyrovÃ© a&nbsp;vaÅenÃ©, v&nbsp;rÅ¯znÃ½ch variacÃch a&nbsp;na pÅÃkladech kultur rÅ¯znÃ½ch etnik nastoluje tezi, Å¾e prÃ¡vÄ dÃky vaÅenÃ se symbolicky odliÅ¡ujeme od zvÃÅat, vytvÃ¡ÅÃme mytologii a&nbsp;promÄÅujeme tÃm pÅÃrodu v&nbsp;kulturu.
><blockquote>âJÃdlo se v&nbsp;naÅ¡ich rukou stÃ¡vÃ¡ pÅÃÄinou obezity, kardiovaskulÃ¡rnÃch potÃÅ¾Ã a&nbsp;dalÅ¡Ãch chorob, jejichÅ¾ vÃ½Ätem by se dalo popsat nÄkolik stran. Ztratili jsme vztah k&nbsp;jÃdlu, nevÃme ani kdo, kde a&nbsp;jak vyprodukoval to, co kaÅ¾dÃ½ den konzumujeme.â</blockquote>
>SouÄasnÃ½ americkÃ½ primatolog Richard Wrangham poslÃ©ze pÅiÅ¡el s&nbsp;obdobnÄ provokativnÃ myÅ¡lenkou, a&nbsp;sice, Å¾e nikoli tvorbou pazourkÅ¯ a&nbsp;nÃ¡strojÅ¯, osvojenÃm jazyka Äi konzumacÃ masa, nÃ½brÅ¾ aÅ¾ objevem vaÅenÃ jsme se stali lidmi. Argumentuje tÃm, Å¾e celÃ½ nÃ¡Å¡ vÃ½voj byl zÃ¡sadnÄ ovlivnÄn konzumacÃ vaÅenÃ©ho jÃdla. Nemuseli jsme ho totiÅ¾ tolik Å¾vÃ½kat, takÅ¾e se nÃ¡m zmenÅ¡ily Äelist a&nbsp;zuby a&nbsp;zvÄtÅ¡il se mozek, vyÅ¾adujÃcÃ pÅÃsun energie, kterou vaÅenÃ© jÃdlo poskytuje ve vÄtÅ¡Ãm mnoÅ¾stvÃ. TakÃ© zaÅ¾ÃvacÃ trakt se nÃ¡m zkrÃ¡til dÃky tomu, Å¾e jsme nemuseli trÃ¡vit syrovÃ© maso a&nbsp;syrovÃ© potraviny obecnÄ. NavÃc tepelnÃ© a&nbsp;jinÃ© zpracovÃ¡nÃ (tÅeba fermentace) umoÅ¾Åuje, kromÄ delÅ¡Ãho uchovÃ¡vÃ¡nÃ potravin, zvÃ½Å¡it jejich nutriÄnÃ hodnotu a&nbsp;takÃ© obsah nÄkterÃ½ch vitamÃnÅ¯. TakÅ¾e naÅ¡i pÅedkovÃ© mohli trÃ¡vit mÃ©nÄ Äasu lovem a&nbsp;sbÄrem a&nbsp;vÄnovat se vÃce aktivitÄ, jiÅ¾ bychom mohli nazvat kulturou.
>PolitickÃ¡ moc vaÅenÃ 
>VaÅenÃ se postupem Äasu institucionalizovalo a&nbsp;jeho hlavnÃ pÅedstavitel â kuchaÅ â se stal dÅ¯leÅ¾itÃ½m spoleÄenskÃ½m aktÃ©rem. Jeho umÄnÃ bÃ½valo tak cenÄnÃ©, Å¾e napÅÃklad ve starÃ©m Åecku patÅil kÂ nejlÃ©pe placenÃ½m zamÄstnancÅ¯m, stejnÄ tak v&nbsp;ÅÃmÄ. NapÅÃklad Marcus Antonius vÄnoval vedoucÃmu svÃ© kuchynÄ celÃ© mÄsto za to, Å¾e pÅipravil jÃdlo pro Kleopatru. Dcery ze zÃ¡moÅ¾nÄjÅ¡Ãch rodin, kterÃ© se vdÃ¡valy do ciziny, dostÃ¡valy kuchaÅe vÄnem.
>Potrava je nepochybnÄ prostÅedkem k&nbsp;nasycenÃ, ale v&nbsp;mnoha ohledech tuto naÅ¡i dennodennÃ potÅebu pÅesahuje. Je takÃ© socializaÄnÃm nÃ¡strojem a&nbsp;âzahrnuje jiÅ¾ vÅ¡echny vztahy, jimÅ¾ dala vzniknout krajnÃ spoleÄenskÃ¡ pospolitost: lÃ¡sku, pÅÃ¡telstvÃ, obchodnÃ znÃ¡mosti, spekulace, moc, protekci, Å¾Ã¡dosti, ctiÅ¾Ã¡dost nebo pletichy,â jak se pÃÅ¡e v&nbsp;jednÃ© starÃ© gastronomickÃ© pÅÃruÄce. JÃdlo slouÅ¾ilo nejen k&nbsp;vyjÃ¡dÅenÃ mocenskÃ©ho statusu, ale zÃ¡roveÅ bylo vyuÅ¾ÃvÃ¡no k&nbsp;odstranÄnÃ prÃ¡vÄ tÄch, kteÅÃ se mocÃ honosili â profesionÃ¡lnÃ traviÄi jÃdla nachÃ¡zeli uplatnÄnÃ nejen ve stÅedovÄku a&nbsp;za KateÅiny MedicejskÃ©, ale i&nbsp;mnohem pozdÄji.
>PolitickÃ½ aspekt vaÅenÃ©ho pokrmu, potaÅ¾mo tekutiny, vyjÃ¡dÅil Jaroslav HaÅ¡ek ve svÃ½ch DÄjinÃ¡ch strany mÃrnÃ©ho pokroku v&nbsp;mezÃch zÃ¡kona. UvÃ¡dÃ tam, Å¾e kvalita politickÃ½ch stran je dÃ¡na kvalitou piva v&nbsp;restauraci, ve kterÃ© byly zaloÅ¾eny a&nbsp;kde konajÃ svÃ© schÅ¯ze. Na otÃ¡zku, proÄ mÃ¡ KÅesÅ¥ansko-sociÃ¡lnÃ strana v&nbsp;Praze tak mÃ¡lo pÅÃznivcÅ¯, odpovÃdÃ¡, Å¾e je to proto, Å¾e âmÃ¡ svÃ© mÃstnosti tam, kde Äepuje se pivo vinohradskÃ© nebo koÅ¡ÃÅskÃ©. Kdyby strana kÅesÅ¥ansko-sociÃ¡lnÃ pÅesÃdlila do mÃstnosti s&nbsp;pivem velkopopovickÃ½m, smÃchovskÃ½m nebo branickÃ½m, pak by takÃ© katolickÃ½ duch prostoupil hloubÄji ledvÃ mnohÃ½ch, kteÅÃ dnes jsou ve vÃÅe vlaÅ¾nÃ, ponÄvadÅ¾ majÃ odpor k&nbsp;vinohradskÃ©mu pivu. Dejte jÃm pivo smÃchovskÃ© a&nbsp;oni budou stÃ¡t vÄrnÄ pÅi vÃÅe svÃ½ch otcÅ¯.â
>I&nbsp;obÄdy prezidentÅ¯ a&nbsp;politickÃ½ch funkcionÃ¡ÅÅ¯ jsou odnepamÄti nesmÃrnÄ dÅ¯leÅ¾itou udÃ¡lostÃ pÅesahujÃcÃ pouhou ceremonii. StejnÄ tak mezinÃ¡rodnÃ konference o&nbsp;osudu ekonomie a&nbsp;o&nbsp;politickÃ© situaci se neobejdou bez spoleÄnÃ©ho obÄda nebo veÄeÅe. JÃdlo je moÅ¾nÃ¡ jednou z&nbsp;mÃ¡la skuteÄnÄ spoleÄenskÃ½ch udÃ¡lostÃ, pÅi nichÅ¾ se hledÃ¡ spoleÄnÃ¡ ÅeÄ.
><div id="attachment_5685" class="wp-caption alignnone" style="width: 678px"><a href="http://a2larm.cz/wp-content/uploads/2014/03/Ape_skeletons.png"><img class=" wp-image-5685" alt="PÅinejmenÅ¡Ãm v jednom ohledu jsme se pÅiblÃÅ¾ili naÅ¡im pÅedkÅ¯m, primÃ¡tÅ¯m: svou fyziognomiÃ" src="http://a2larm.cz/wp-content/uploads/2014/03/Ape_skeletons-666x374.png" width="670" height="376" /></a>PÅinejmenÅ¡Ãm v&nbsp;jednom ohledu jsme se pÅiblÃÅ¾ili naÅ¡im pÅedkÅ¯m, primÃ¡tÅ¯m: svou fyziognomiÃ</div>
>OtÃ¡zka Å¾aludkovÃ¡ 
>Å½e jsou na druhou stranu naÅ¡e onemocnÄnÃ a&nbsp;neduhy do velkÃ© mÃry zapÅÃÄinÄnÃ© prÃ¡vÄ jÃdlem, vÄdÄl uÅ¾ v&nbsp;6. stoletÃ pÅed naÅ¡Ãm letopoÄtem ÄÃnskÃ½ lÃ©kaÅ Sun Sa-miao. Tvrdil, Å¾e âdobrÃ½ lÃ©kaÅ nejprve stanovÃ pÅÃÄinu onemocnÄnÃ, a&nbsp;kdyÅ¾ ji nalezne, snaÅ¾Ã se ji nejdÅÃve odstranit jÃdlem. KdyÅ¾ potrava zklame, teprve pak pÅedepÃÅ¡e lÃ©k.â MyÅ¡lenku, Å¾e jÃdlo (potaÅ¾mo vyvÃ¡Å¾enÃ¡ strava), by mÄlo bÃ½t univerzÃ¡lnÃm ÅeÅ¡enÃm jak pro prevenci nemocÃ a&nbsp;neduhÅ¯, tak pro jejich lÃ©Äbu, sdÃlel i&nbsp;Paracelsus, Å¡vÃ½carskÃ½ reformÃ¡tor lÃ©kaÅstvÃ z&nbsp;16. stoletÃ, jenÅ¾ deklaroval: âNaÅ¡e lÃ©ky musÃ bÃ½ti potravinami a&nbsp;naÅ¡e potraviny zase lÃ©ky.â O&nbsp;vÃce neÅ¾ ÄtyÅi stoletÃ po tomto vÃ½roku se nabÃzÃ otÃ¡zka: mohou bÃ½t potraviny, kterÃ© dennodennÄ konzumujeme, rovnÄÅ¾ lÃ©kem, pÅÃpadnÄ mohou slouÅ¾it aspoÅ jako prevence pÅed nemocemi? Pokud se podÃvÃ¡me kolem sebe, na stav zÃ¡padnÃ spoleÄnosti, uvidÃme, jak se jÃdlo v&nbsp;naÅ¡ich rukou stÃ¡vÃ¡ pÅÃÄinou obezity, kardiovaskulÃ¡rnÃch potÃÅ¾Ã a&nbsp;dalÅ¡Ãch chorob, jejichÅ¾ vÃ½Ätem by se dalo popsat nÄkolik stran. PochopÃme, Å¾e jsme ztratili vztah k&nbsp;jÃdlu, nevÃme ani kdo, kde a&nbsp;jak vyprodukoval to, co kaÅ¾dÃ½ den konzumujeme. A&nbsp;co vÃce, svÃ½mi konzumnÃmi nÃ¡vyky pÅÃmo podporujeme neudrÅ¾itelnou a&nbsp;neetickou produkci.
>T. G. Masaryk v&nbsp;roce 1906 napsal nÃ¡sledujÃcÃ vÄty, kterÃ© jsou dnes aktuÃ¡lnÄjÅ¡Ã neÅ¾ kdy jindy: âOtÃ¡zka jÃdla a&nbsp;pitÃ mÃ¡ i&nbsp;v&nbsp;jinÃ©m smÄru svou etickou a&nbsp;sociÃ¡lnÄ politickou dÅ¯leÅ¾itost. VÄdeckÃ© poznÃ¡nÃ pravÃ©ho vÃ½bÄru potravy, nutnÃ© kvantity a&nbsp;kvality, vede k&nbsp;pÅemÃ½Å¡lenÃ o&nbsp;hladovÄnÃ mnohÃ½ch a&nbsp;nezdravÃ©m pÅesycenÃ nemnohÃ½ch. V&nbsp;tomto smyslu jest otÃ¡zka Å¾aludkovÃ¡ biologicky, sociÃ¡lnÄ i&nbsp;eticky jednou z&nbsp;nejdÅ¯leÅ¾itÄjÅ¡Ãch Å¾ivotnÃch otÃ¡zek pÅÃtomnosti.â
>PrimÃ¡ti novÃ©ho vÄku
>PÅinejmenÅ¡Ãm v&nbsp;jednom ohledu jsme se pÅiblÃÅ¾ili naÅ¡im pÅedkÅ¯m, primÃ¡tÅ¯m: svou fyziognomiÃ. PodÃvÃ¡me-li se na mnohÃ© Äleny dneÅ¡nÃ zÃ¡padnÃ spoleÄnosti, zjistÃme, Å¾e nÃ¡padnÄ pÅipomÃnajÃ obrÃ¡zky primÃ¡tÅ¯ z&nbsp;uÄebnic, tedy vzhled naÅ¡ich pÅedchÅ¯dcÅ¯ pÅedtÃm, neÅ¾ podle Wranghama vynalezli vaÅenÃ. Tento novÃ½ druh, o&nbsp;kterÃ©m mluvÃm, ovÅ¡em co do nasycenÃ vÅ¯bec nestrÃ¡dÃ¡, prÃ¡vÄ naopak, charakteristickÃ© pro nÄj je, Å¾e se nerad omezuje. Velikost tÃ© ÄÃ¡sti hlavy, kde nosÃme mozek, se opÄt ponÄkud zmenÅ¡il v&nbsp;pomÄru ke zbytnÄlÃ© bradÄ a&nbsp;masivnÃm rtÅ¯m, bÅicha jsou tak velikÃ¡, jako by v&nbsp;nich spoÄÃvala nÄkolik desÃtek metrÅ¯ dlouhÃ¡ stÅeva, potÅebnÃ¡ pro komplikovanÃ© a&nbsp;dlouhÃ© zaÅ¾ÃvÃ¡nÃ, a&nbsp;celkovÄ tato novÃ¡ tÄlesnÃ¡ konstituce pÅipomÃnÃ¡ zhroucenou postavu lidoopÅ¯.
>ZdÃ¡ se, Å¾e je toÂ  tÃm, Å¾e jsme si pÅestali vaÅit. âJÃme jÃdlo, kterÃ© jsme si neuvaÅili, protoÅ¾e uÅ¾ to neumÃme. Z&nbsp;vaÅenÃ jsme udÄlali zÃ¡bavnou show, na kterou se radÄji dÃvÃ¡me, neÅ¾ Å¾e bychom tuto Äinnost sami vykonÃ¡vali,â ÅÃkÃ¡ komentÃ¡tor Jonathan Meades s&nbsp;odkazem ke kultuÅe kuchaÅskÃ½ch poÅadÅ¯. ZodpovÄdnost za pÅÃpravu jÃdla jsme oddanÄ vloÅ¾ili do rukou nÄkoho jinÃ©ho, na kom jsme se stali dokonale zÃ¡vislÃ. Toho ânÄkoho jinÃ©hoâ ale neznÃ¡me, nepatÅÃ do naÅ¡Ã rodiny ani do okruhu blÃzkÃ½ch Äi pÅÃ¡tel, nemÃ¡me k&nbsp;nÄmu Å¾Ã¡dnÃ½ vztah. A&nbsp;z&nbsp;druhÃ© strany je to podobnÃ© â tento nepolapitelnÃ½ subjekt, jenÅ¾ se nachÃ¡zÃ na nedosaÅ¾itelnÃ©m vrcholu industriÃ¡lnÃ potravinovÃ© produkce, se o&nbsp;nÃ¡s zajÃmÃ¡ jen z&nbsp;ÄistÄ ekonomickÃ½ch dÅ¯vodÅ¯. NenÃ tedy potom divu, Å¾e mu na nÃ¡s nezÃ¡leÅ¾Ã a&nbsp;dÃ¡ nÃ¡m snÃst kde co. NÃ¡vyk na jeho dobroty je ale jinÃ©ho druhu neÅ¾ nostalgickÃ¡ vzpomÃnka na kolÃ¡Äe od babiÄky. Nikdy totiÅ¾ nevÃme, z&nbsp;Äeho jsou ty jeho pochutiny udÄlÃ¡ny, a&nbsp;vlastnÄ nÃ¡s to uÅ¾ ani netrÃ¡pÃ. MÃ¡me s&nbsp;nÃm nepsanou Ãºmluvu â my se na nic nebudeme ptÃ¡t a&nbsp;on nÃ¡s za to bude zahrnovat hotovÃ½mi pamlsky.
>&nbsp;
>Autor je umÄlec a&nbsp;gastronomickÃ½ aktivista.
>&nbsp;
>]]></content>
>			<link rel="replies" type="text/html" href="http://a2larm.cz/2014/03/gastronomie-krize-od-lidoopu-k-primitivum/#comments" thr:count="0"/>
>		<link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://a2larm.cz/2014/03/gastronomie-krize-od-lidoopu-k-primitivum/feed/atom/" thr:count="0"/>
>		<thr:total>0</thr:total>
>	</entry>
>		<entry>
>		<author>
>			<name>Jan BÄlÃÄek</name>
>					</author>
>		<title type="html"><![CDATA[KdyÅ¾ jsou prachy, mlÄÃ mÃºzy]]></title>
>		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://a2larm.cz/2014/03/kdyz-jsou-prachy-mlci-muzy/" />
>		<id>http://a2larm.cz/?p=5680</id>
>		<updated>2014-03-21T12:51:22Z</updated>
>		<published>2014-03-21T12:51:11Z</published>
>		<category scheme="http://a2larm.cz" term="HATE&rsquo;N&rsquo;LOL" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="kritika" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="penÃze" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="reklama" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="sociÃ¡lnÃ smrt" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="sport" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="umÄlec" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="umÄnÃ" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="utrpenÃ" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="volnÃ½ trh" />		<summary type="html"><![CDATA[Ty nejÅ¡Å¥avnatÄjÅ¡Ã umÄleckÃ© plody vznikajÃ tehdy, kdyÅ¾ je umÄlec vystavenÃ½ velkÃ©mu utrpenÃ. PodobnÄ jako hrozny tak i&#160;umÄlec ze sebe vydÃ¡vÃ¡ to nejlepÅ¡Ã aÅ¾ v&#160;momentÄ, kdyÅ¾ se dostane do fyzickÃ©ho, politickÃ©ho, duÅ¡evnÃho Äi psychickÃ©ho lisu. Nakonec, co by napsala Anna FrankovÃ¡ na Erasmu vÂ PaÅÃÅ¾i nebo FuÄÃk [&#8230;]]]></summary>
>		<content type="html" xml:base="http://a2larm.cz/2014/03/kdyz-jsou-prachy-mlci-muzy/"><![CDATA[Ty nejÅ¡Å¥avnatÄjÅ¡Ã umÄleckÃ© plody vznikajÃ tehdy, kdyÅ¾ je umÄlec vystavenÃ½ velkÃ©mu utrpenÃ. PodobnÄ jako hrozny tak i&nbsp;umÄlec ze sebe vydÃ¡vÃ¡ to nejlepÅ¡Ã aÅ¾ v&nbsp;momentÄ, kdyÅ¾ se dostane do fyzickÃ©ho, politickÃ©ho, duÅ¡evnÃho Äi psychickÃ©ho lisu. Nakonec, co by napsala Anna FrankovÃ¡ na Erasmu vÂ PaÅÃÅ¾i nebo FuÄÃk na rezidenÄnÃm pobytu na DobÅÃÅ¡i? RenesanÄnÃ gnÃ³ma sice tvrdÃ, Å¾e kdyÅ¾ mluvÃ zbranÄ, mlÄÃ mÃºzy, ale pokrok a&nbsp;neustÃ¡lÃ¡ prÃ¡ce na progresu tuhle stÅedovÄkou âpravduâ uÅ¾ dÃ¡vno vyvrÃ¡tily.
>ÃspÄchy sportovcÅ¯ jsou vykoupeny lÃ©ty odÅÃkÃ¡nÃ, fyzickÃ© nÃ¡mahy a&nbsp;neustÃ¡lÃ©ho drilu. TakÃ© kumÅ¡tÃ½Å, aby ze sebe vysoukal nÄco aspoÅ trochu nosnÃ©ho, se musÃ nejprve poÅÃ¡dnÄ vysmaÅ¾it na vlastnÃm potu. DuÅ¡e zmÄkÄilÃ¡ zÂ opulentnÃch snÃdanÃ, dlouhÃ©ho vysedÃ¡vÃ¡nÃ na laviÄce pÅi marnÃ©m hledÃ¡nÃ inspirace a&nbsp;bezcÃlnÃ©ho bloumÃ¡nÃ krajinou zrazuje umÄlce ve chvÃlÃch tvÅ¯rÄÃho vypÄtÃ, stejnÄ jako povadlÃ© tÄlo nechÃ¡vÃ¡ na holiÄkÃ¡ch desetibojaÅe rozbÃhajÃcÃho se sÂ tyÄÃ vÂ ruce, aby pÅekonal ÄtyÅi metry vysoko posazenou laÅ¥ku.
><blockquote>âÄÃm je umÄlec bezvÃ½znamnÄjÅ¡Ã, tÃm hlasitÄji mÅ¯Å¾e svou neortodoxnÃ kritiku bezohlednÃ©ho systÃ©mu vyÅvÃ¡vat do svÄta a&nbsp;tÃm vÃce je to vÅ¡em jedno.â</blockquote>
>VezmÄme si kupÅÃkladu bÃ¡snÃka zÂ nejprokletÄjÅ¡Ãch, Charlese Baudelaira, jakÃ¡ muka musel snÃ¡Å¡et! VÄtÅ¡inou vÅ¾dy potÃ©, co ho osvÃtilo svÄtlo shÅ¯ry a&nbsp;na toaletnÃ papÃr napsal prvnÃ verÅ¡ svÃ© novÃ© bÃ¡snÄ, musel s&nbsp;nejvÄtÅ¡Ãm sebezapÅenÃm nasÃ¡t trochu opia z&nbsp;pohozenÃ© vodnÃ dÃ½mky. VÄtÅ¡inou se pak uÅ¾ k&nbsp;dalÅ¡Ãmu psanÃ nevrÃ¡til, ponÄvadÅ¾ drogovÃ½ rauÅ¡ ho uvrhnul do pekelnÃ½ch halucinacÃ, v&nbsp;nichÅ¾ komunikoval s&nbsp;Napoleonem a&nbsp;Caligulou. KdyÅ¾ napÄtÃ trochu polevilo a&nbsp;Baudelaire ve smÄsi zklamÃ¡nÃ, Ãºlevy a&nbsp;zmatenÃ zjistil, Å¾e sedÃ ve svÃ©m sofa na dobrÃ© paÅÃÅ¾skÃ© adrese, koneÄnÄ se dostavila poÅÃ¡dnÃ¡ dÃ¡vka existenciÃ¡lnÃ Ãºzkosti. Zvedl svÃ© ochablÃ© trpitelskÃ© tÄlo a&nbsp;nÄkolika jemnÃ½mi tahy vyÅ¡krtl zÂ bÃ¡snÄ nevhodnÃ© slovo. A&nbsp;tak poÅÃ¡d dokola, neÅ¾ bylo dÃlo na svÄtÄ. SisyfovskÃ¡ prÃ¡ce!
>VÄtÅ¡Ã dÃlo by nepochybnÄ napsal, kdyby mÃsto haÅ¡iÅ¡e snÃ¡Å¡el kouÅ tovÃ¡ren a&nbsp;mÃsto nemravnosti vykÅiÄenÃ½ch domÅ¯ zakouÅ¡el nemravnost volnÃ©ho trhu. Kdyby mÃsto dobrÃ© paÅÃÅ¾skÃ© adresy pÅespÃ¡val pod mostem a&nbsp;mÃsto neuÅ¾iteÄnÃ©ho vysedÃ¡vÃ¡nÃ trÃ¡vil dny Å¾ebrÃ¡nÃm o&nbsp;prÃ¡ci, urÄitÄ by nepsal o&nbsp;tom, jak se Å¾ena mÄnÃ ve zboÅ¾Ã, ale snaÅ¾il by se uchytit vÂ tehdejÅ¡Ãm reklamnÃm prÅ¯myslu, kde by oslavoval zboÅ¾Ã valÃcÃ se zÂ tovÃ¡ren, jen aby ho nemusel vyrÃ¡bÄt. Pokud by vynechal posilovnu a&nbsp;pÃ©tanque, poÅÃ¡d by mohl veÄer najÃt dost Äasu na psanÃ pro vÄÄnost.
>NavÃ½sost romantickÃ½ obraz trpÃcÃho umÄlce se dÃ¡ dÃkybohu snadno propojit s&nbsp;obrazem zcela jinÃ½m â s&nbsp;obrazem spoleÄnosti Å¡lapajÃcÃ jako dobÅe seÅÃzenÃ© hodinky, ÅÃzenÃ© profesionÃ¡lnÃmi manaÅ¾ery a&nbsp;odbornÃky na lidskÃ© zdroje. StaÄÃ si dÃ¡t jedna a&nbsp;jedna dohromady, uvÄdomit si, Å¾e umÄlec nejlÃ©pe tvoÅÃ, kdyÅ¾ existenÄnÄ trpÃ a&nbsp;hladovÃ, a&nbsp;spoleÄnosti se nejlÃ©pe daÅÃ, kdyÅ¾ Å¡etÅÃ na vÅ¡em neproduktivnÃm. Teprve snÃÅ¾enÃ vÃ½dajÅ¯ v&nbsp;tÃ©to oblasti zajistÃ nadÄasovou kvalitu umÄnÃ. NezbÃ½vÃ¡ tedy neÅ¾ se ÅÃdit pÅÃkladem J. X. DoleÅ¾ala a&nbsp;nechat umÄleckou spontaneitu rejdit po spoleÄenskÃ©m dnÄ.
>Nejen, Å¾e umÄlec ke svÃ© tvorbÄ potÅebuje ÅÃ¡dnÄ stimulujÃcÃ torturu, ale takÃ© mu to moc nejde sÂ penÄzi. Proto je pÅÃmo poÅ¾ehnÃ¡nÃm pro vÅ¡echny zÃºÄastnÄnÃ© zpÅ¯sob, jakÃ½m funguje trh sÂ umÄnÃm. Van Gogh si za svÅ¯j Å¾ivot vydÄlal tvorbou nÄkolik Å¡ilasÅ¯ a&nbsp;v&nbsp;meziÄase bloumal po plÃ¡Å¾i v&nbsp;Arles. Dnes se jeho dÃla prodÃ¡vajÃ za stovky milionÅ¯ eur, ty ale Å¡Å¥astnÃ½m ÅÃzenÃm osudu nikdy neÅ¡ly do kapes nezodpovÄdnÃ©ho gÃ©nia, kterÃ½ by je stejnÄ prohÃ½Åil s&nbsp;kurvama, ale na bankovnÃ konta sbÄratelÅ¯ umÄnÃ, svÄdomitÄ multiplikujÃcÃch hodnotu blouznivcovÃ½ch artefaktÅ¯.
>To, Å¾e se umÄlec musÃ neustÃ¡le pohybovat na spoleÄenskÃ©m i&nbsp;Å¾ivotnÃm dnÄ, pro nÄj nese i&nbsp;dalÅ¡Ã vÃ½hodu: musÃ si dopÅÃ¡vat luxus nekonformnÃho Å¾ivota a&nbsp;vÅ¾Ãt se do role nesmlouvavÃ©ho kritika pomÄrÅ¯. ÄÃm je takovÃ½ umÄlec bezvÃ½znamnÄjÅ¡Ã, tÃm hlasitÄji mÅ¯Å¾e svou neortodoxnÃ kritiku bezohlednÃ©ho systÃ©mu vyÅvÃ¡vat do svÄta a&nbsp;tÃm vÃce je to vÅ¡em jedno.
>TvÅ¯rce, kterÃ©mu nenÃ dopÅÃ¡no lelkovat pÅed Billou s&nbsp;vÃ¡gusama, protoÅ¾e jeho rodiÄe proÅ¡li sÃtem volnÃ©ho trhu, si jeÅ¡tÄ nemusÃ zoufat. Za jeho tvorbou leÅ¾Ã pot a&nbsp;slzy rodiÄÅ¯, kteÅÃ se nadÅeli a&nbsp;natrpÄli pÅi akumulaci potÅebnÃ©ho kapitÃ¡lu, a&nbsp;tak vykoupili tvÅ¯rÄÃ flink pro umÄlecky zamÄÅenÃ©ho potomka. LidÃ© nesoucÃ na bedrech bÅemeno bohatstvÃ a&nbsp;sÂ tÃm souvisejÃcÃ odpovÄdnosti nebudou se svÃ½m umÄleckÃ½m vÃ½razem naklÃ¡dat zdaleka tak spontÃ¡nnÄ, jak to znÃ¡me od dotovanÃ½ch umÄleckÃ½ch socek.
>A&nbsp;ti, kterÃ½m umÄnÃ pro znalce nevonÃ, mÅ¯Å¾ou svÃ© sÃly spojit se stÃ¡le potÅebnÄjÅ¡Ãmi svÄtovÃ½mi znaÄkami a&nbsp;udÄlat zÂ reklamy koneÄnÄ poÅÃ¡dnÃ© umÄnÃ. StaÄÃ jen uvÄÅit tomu, Å¾e reklama je formou uÅ¾itÃ©ho umÄnÃ. Anebo i&nbsp;bolestÃnskÃ½ umÄlec bude muset pochopit, Å¾e penÃze hÃ½bou svÄtem. BohatÃ½m a&nbsp;nedotovanÃ½m patÅÃ svÄt zÃtÅka.
>&nbsp;
>AutoÅi jsou kulturnÃ lidÃ©. 
>&nbsp;
>]]></content>
>			<link rel="replies" type="text/html" href="http://a2larm.cz/2014/03/kdyz-jsou-prachy-mlci-muzy/#comments" thr:count="0"/>
>		<link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://a2larm.cz/2014/03/kdyz-jsou-prachy-mlci-muzy/feed/atom/" thr:count="0"/>
>		<thr:total>0</thr:total>
>	</entry>
>		<entry>
>		<author>
>			<name>KlimeÅ¡</name>
>					</author>
>		<title type="html"><![CDATA[FotbalovÃ½ prekariÃ¡t]]></title>
>		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://a2larm.cz/2014/03/fotbalovy-prekariat/" />
>		<id>http://a2larm.cz/?p=5675</id>
>		<updated>2014-03-20T20:25:04Z</updated>
>		<published>2014-03-21T06:05:32Z</published>
>		<category scheme="http://a2larm.cz" term="SPOLEÄNOST" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="ÄeskÃ¡ spoleÄnost" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="diskriminace" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="fotbal" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="manipul" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="odbory" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="prekariÃ¡t" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="sport" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="Å¡varcsystÃ©m" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="UEFA" />		<summary type="html"><![CDATA[AÅ¥ uÅ¾ mÃ¡te, nebo nemÃ¡te rÃ¡di fotbal, musÃte uznat, Å¾e neexistuje mnoho jinÃ½ch pÅÃleÅ¾itostÃ, kdy byste mohli vidÄt nÄkolik milionÃ¡ÅÅ¯, jak se zarputile potÃ pÅi honbÄ za kulatÃ½m nesmyslem. BlaÅ¾enÃ½ pocit, Å¾e mÅ¯Å¾ete pravidelnÄ zanadÃ¡vat onÄm bohatÅ¡Ãm ÄlenÅ¯m spoleÄnosti a&#160;aspoÅ na chvÃli ulevit svÃ© kaÅ¾dodennÃ [&#8230;]]]></summary>
>		<content type="html" xml:base="http://a2larm.cz/2014/03/fotbalovy-prekariat/"><![CDATA[AÅ¥ uÅ¾ mÃ¡te, nebo nemÃ¡te rÃ¡di fotbal, musÃte uznat, Å¾e neexistuje mnoho jinÃ½ch pÅÃleÅ¾itostÃ, kdy byste mohli vidÄt nÄkolik milionÃ¡ÅÅ¯, jak se zarputile potÃ pÅi honbÄ za kulatÃ½m nesmyslem. BlaÅ¾enÃ½ pocit, Å¾e mÅ¯Å¾ete pravidelnÄ zanadÃ¡vat onÄm bohatÅ¡Ãm ÄlenÅ¯m spoleÄnosti a&nbsp;aspoÅ na chvÃli ulevit svÃ© kaÅ¾dodennÃ frustraci, je vskutku kÂ nezaplacenÃ. JenÅ¾e stejnÄ jako ÄlenÅ¯m prekariÃ¡tu samo vykonÃ¡vÃ¡nÃ prÃ¡ce jeÅ¡tÄ nezajiÅ¡Å¥uje bezstarostnÃ½ Å¾ivot, tak ani vÅ¡ichni profesionÃ¡lnÃ fotbalistÃ© nemajÃ na zlaÅ¥Ã¡cÃch ustlÃ¡no.
><blockquote>âTolerovanÃ½ Å¡varcsystÃ©m umoÅ¾Åuje vtisknout hrÃ¡ÄÅ¯m povahu komodit volnÄ smÄnitelnÃ½ch na fotbalovÃ©m trhu.â</blockquote>
>TÅÃmilionovÃ½ tÃ½dennÃ vÃ½dÄlek Petra Äecha pÅedstavuje spÃÅ¡e ojedinÄlÃ½ vrchol hrÃ¡ÄskÃ© pyramidy, kterÃ¡ vÂ podstatÄ opisuje obecnou hierarchii pracujÃcÃch ve spoleÄnosti. Ocitnout se vÂ jejÃch niÅ¾Å¡Ãch patrech pro jedince neznamenÃ¡ pouze pobÃrÃ¡nÃÂ nÃzkÃ© mzdy, ale takÃ© celkovÄ mizernÃ© pracovnÃ podmÃnky. KdyÅ¾ vÂ roce 2012 provedla FotbalovÃ¡ unie UEFA vÃ½zkumnÃ© Å¡etÅenÃ hrÃ¡ÄÅ¯ stÅednÃ a&nbsp;vÃ½chodnÃ Evropy, svou zprÃ¡vu vÃ½stiÅ¾nÄ pojmenovala <a href="http://www.fifpro.org/images/documents-pdf/BLACK-BOOK.pdf" target="_blank">ÄernÃ¡ kniha</a>. ZjiÅ¡tÄnÃ© Ãºdaje nejsou pÅÃliÅ¡ povzbuzujÃcÃ. TÃ©mÄÅ polovina dotazovanÃ½ch uvedla, Å¾e nedostÃ¡vÃ¡ vÃ½platu vÄas, nemluvÄ o&nbsp;neproplÃ¡cenÃ½ch bonusech. V&nbsp;Åecku ÄekÃ¡ celÃ¡ tÅetina profesionÃ¡lÅ¯ na mzdu dÃ©le neÅ¾ pÅ¯l roku.
>V&nbsp;defenzivÄ
>âKdyÅ¾ jsem hrÃ¡l vÂ KazachstÃ¡nu, vÅ¯bec nic mi nechybÄlo. KrÃ¡snÃ© stadiÃ³ny, prostÅedÃ, super fotbal, byl jsem tam Å¡Å¥astnÃ½. Dostal jsem ale vÃ½platu jenom za prvnÃ mÄsÃc. Tak jsem sÂ nimi poÅÃ¡d vÂ arbitrÃ¡Å¾i a&nbsp;sÂ tÄmi penÄzi uÅ¾ radÄji ani nepoÄÃtÃ¡m,â prohlÃ¡sil v&nbsp;roce 2008 bÃ½valÃ½ profesionÃ¡lnÃ fotbalista Jaroslav Å vach, kterÃ½ velkou ÄÃ¡st svÃ© kariÃ©ry odehrÃ¡l za nÄkdejÅ¡Ã Tescomu ZlÃn. OblÃbenou praktikou klubÅ¯ je takÃ© vynucovÃ¡nÃ pÅedÄasnÃ©ho ukonÄenÃ smluv spojenÃ©ho sÂ vyÅazenÃm hrÃ¡Äe zÂ kolektivnÃch trÃ©ninkÅ¯. Ätvrtina zÂ takto postiÅ¾enÃ½ch byla dokonce vystavena fyzickÃ©mu nÃ¡silÃ. NaÂ naÅ¡ich trÃ¡vnÃcÃch vynikÃ¡me pÅedevÅ¡Ãm v&nbsp;rasismu Äi jinÃ©m typu diskriminace â to se podle zmÃnÄnÃ©ho vÃ½zkumu tÃ½kala celÃ© tÅetiny dotÃ¡zanÃ½ch.
>NejvÃce biti bÃ½vajÃ fotbalistÃ© bÄhem svÃ½ch zahraniÄnÃch angaÅ¾mÃ¡. VytrÅ¾eni zÂ pÅirozenÃ©ho prostÅedÃ, obvykle navÃc bez znalosti mÃstnÃ ÅeÄi, jsou pÅi nutnosti ÅeÅ¡it nedostateÄnÃ© pracovnÃ podmÃnky odsouzeni kÂ nekoneÄnÃ©mu volÃ¡nÃ svÃ½m agentÅ¯m, pro kterÃ© vÃ½raznÄjÅ¡Ã aktivita Äasto konÄÃ pÅebrÃ¡nÃm bonusu za domluvenÃ kontraktu. VÂ lepÅ¡Ãch pÅÃpadech jim aspoÅ neseberou pas.
>Co se defenzÃvy postiÅ¾enÃ½ch hrÃ¡ÄÅ¯ tÃ½Äe, ti vynalÃ©zavÄjÅ¡Ã se uchylujÃ kÂ alternativnÃm metodÃ¡m zisku penÄz prostÅednictvÃm sÃ¡zenÃ na fixovanÃ© zÃ¡pasy, pÅÃpadnÄ jejich prodejem soupeÅi. JednÃ¡ se o&nbsp;nelegÃ¡lnÃ prostÅedek vÃ½dÄlku, ovÅ¡em vÂ reakci proti nelegÃ¡lnÃm postupÅ¯m zamÄstnavatele. LegitimnÄjÅ¡Ã formu obrany pÅedstavujÃ hrÃ¡ÄskÃ© odbory, kterÃ© se tÄÅ¡Ã stÃ¡le rostoucÃ popularitÄ uÅ¾ i&nbsp;vÂ postsocialistickÃ½ch stÃ¡tech, kde byla tato instituce historicky zdiskreditovÃ¡na. Pod vedenÃm MarkÃ©ty HeindlovÃ© fungujÃ kÂ nelibosti vÄtÅ¡iny ÄeskÃ½ch klubÅ¯ a&nbsp;svazovÃ©ho pÅedsedy fotbalovÃ© odbory uÅ¾ i&nbsp;u&nbsp;nÃ¡s. ProzatÃm se snaÅ¾Ã varovat hrÃ¡Äe, aby nepÅistupovali na klubovÃ© pokuty, kterÃ½mi jsou trestÃ¡ni za Å¡patnÃ© vÃ½sledky.
><div id="attachment_5673" class="wp-caption alignnone" style="width: 674px"><a href="http://a2larm.cz/wp-content/uploads/2014/03/fotbal.jpg"><img class="size-medium wp-image-5673" alt="ChimÃ©ra pÅestupu do solventnÄjÅ¡Ãho klubu Å¾ene hrÃ¡Äe za kulatÃ½m nesmyslem" src="http://a2larm.cz/wp-content/uploads/2014/03/fotbal-666x372.jpg" width="666" height="372" /></a>ChimÃ©ra pÅestupu do solventnÄjÅ¡Ãho klubu Å¾ene hrÃ¡Äe za kulatÃ½m nesmyslem</div>
>ZamÄstnÃ¡nÃ fotbalista
>HlavnÃm ÄeskÃ½m problÃ©mem je ale pÅedevÅ¡Ãm zvlÃ¡Å¡tnÃ zamÄstnaneckÃ½ status fotbalistÅ¯, kteÅÃ pracujÃ jako osoby samostatnÄ vÃ½dÄleÄnÄ ÄinnÃ© na Å¾ivnostenskÃ½ list, i&nbsp;kdyÅ¾ podlÃ©hajÃ normÃ¡lnÃm smlouvÃ¡m zaruÄujÃcÃm pravidelnÃ© mÄsÃÄnÃ vÃ½platy. Tento tolerovanÃ½ Å¡varcsystÃ©m totiÅ¾ umoÅ¾Åuje vtisknout hrÃ¡ÄÅ¯m povahu komodit volnÄ smÄnitelnÃ½ch na fotbalovÃ©m trhu, coÅ¾ klubovÃ½m majitelÅ¯m a&nbsp;âbafuÅÃ¡ÅÅ¯mâ pÅinÃ¡Å¡Ã nezdolnÃ½ pocit bohorovnÃ© manipulovatelnosti sÂ jejich podÅÃzenÃ½mi, jako by Å¡lo prostÄ o&nbsp;jejich majetek.
>ProÄ mÃ¡ vÅ¯bec fotbalovÃ½ hrÃ¡Ä zapotÅebÃ podstupovat takovÃ© martÃ½rium pracovnÃho Ãºtlaku a&nbsp;Å¡ikany? ProstÄ proto, Å¾e pokud mlÃ¡dÃ obÄtoval svÃ© sportovnÃ kariÃ©Åe, nemÃ¡ tento pedÃ¡lnÄ pracujÃcÃ kromÄ svÃ© fotbalovÃ© kvalifikace pracovnÃmu trhu co nabÃdnout. A&nbsp;tak podobnÄ jako dalÅ¡Ã na vÃ½platu ÄekajÃcÃ prekarizovanÃ pokraÄuje vÂ jiÅ¾ naÄatÃ©m dÃle a&nbsp;obÄas urguje zamÄstnavatele, aby mu koneÄnÄ proplatili mzdu, na niÅ¾ mÃ¡ nÃ¡rok. VÃ½sledek mÅ¯Å¾e bÃ½t absurdnÃ â tak jako v&nbsp;pÅÃpadÄ Viktorie Å½iÅ¾kov, kde vÂ roce 2012 celÃ½ tÃ½m pÅistoupil na podpis smlouvy o&nbsp;bezdluÅ¾nosti klubu hrÃ¡ÄÅ¯m za pÅÃslib vyplacenÃ celoroÄnÄ zadrÅ¾ovanÃ½ch mezd. ZÂ prÃ¡vnÃho hlediska ale nÃ¡rok vÃ½platu tÃmto krokem ztratili.
>ChimÃ©ra pÅestupu do solventnÄjÅ¡Ãho a&nbsp;stabilizovanÃ©ho klubu zÃ¡padnÃho raÅ¾enÃ Å¾ene hrÃ¡Äe sÂ dÄravou kapsou, pocitem nejistoty a&nbsp;zkuÅ¡enostÃ potupnÃ©ho vykoÅisÅ¥ovÃ¡nÃ za kulatÃ½m nesmyslem. TÅeba bÄhem toho sportovÃ¡nÃ hodÃ kaÅ¾dodennÃ problÃ©my za hlavu. AÅ¾ pÅijde jednou ta rozhodujÃcÃ chvÃle a&nbsp;budete dÃ¡vat svÃ© dÃtÄ na fotbal, dejte pozor, aby vÃ¡m namÃsto dÄkovnÃ½ch ÅeÄÃ pÅi pÅebÃrÃ¡nÃ zlatÃ©ho mÃÄe vÂ budoucnu spÃÅ¡e neadresovalo Å¾Ã¡dosti o&nbsp;pÅÃspÄvek na bydlenÃ a&nbsp;stravu.
>&nbsp;
>Autor je sociolog a&nbsp;bÃ½valÃ½ fotbalovÃ½ reportÃ©r.
>&nbsp;
>]]></content>
>			<link rel="replies" type="text/html" href="http://a2larm.cz/2014/03/fotbalovy-prekariat/#comments" thr:count="0"/>
>		<link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://a2larm.cz/2014/03/fotbalovy-prekariat/feed/atom/" thr:count="0"/>
>		<thr:total>0</thr:total>
>	</entry>
>		<entry>
>		<author>
>			<name>KlimeÅ¡</name>
>					</author>
>		<title type="html"><![CDATA[OtevÅenÃ½ dopis poslanci Foldynovi]]></title>
>		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://a2larm.cz/2014/03/otevreny-dopis-poslanci-foldynovi/" />
>		<id>http://a2larm.cz/?p=5657</id>
>		<updated>2014-03-20T09:56:40Z</updated>
>		<published>2014-03-20T06:05:16Z</published>
>		<category scheme="http://a2larm.cz" term="HATE&rsquo;N&rsquo;LOL" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="SPOLEÄNOST" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="ÄeskÃ¡ politika" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="ÄeskÃ¡ spoleÄnost" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="demokracie" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="Jaroslav Foldyna" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="kapitalismus" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="sametovÃ¡ revoluce" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="svaÄina" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="VÃ¡clav BÄlohradskÃ½" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="veÅejnoprÃ¡vnÃ mÃ©dia" />		<summary type="html"><![CDATA[JestliÅ¾e nÄkdo jeÅ¡tÄ pochybuje o&#160;faktu, Å¾e si stÃ¡le Å¾ijeme nad pomÄry, patrnÄ nesleduje Äeskou televizi. MÃ©dium veÅejnÃ© sluÅ¾by se stÃ¡vÃ¡ baÅ¡tou subverze, plÃÅ¾ivÄ nahlodÃ¡vajÃcÃ kÅehkÃ½ demokratickÃ½ konsensus v&#160;ÄeskÃ© spoleÄnosti. ZvlÃ¡Å¡tÄ v&#160;dobÄ zvÃ½Å¡enÃ©ho ohroÅ¾enÃ vÃ½dobytkÅ¯ liberÃ¡lnÃch svobod by nemÄl zapadnout skandÃ¡lnÃ vÃ½rok sociÃ¡lnÄdemokratickÃ©ho poslance Jaroslava Foldyny. [&#8230;]]]></summary>
>		<content type="html" xml:base="http://a2larm.cz/2014/03/otevreny-dopis-poslanci-foldynovi/"><![CDATA[JestliÅ¾e nÄkdo jeÅ¡tÄ pochybuje o&nbsp;faktu, Å¾e si stÃ¡le Å¾ijeme nad pomÄry, patrnÄ nesleduje Äeskou televizi. MÃ©dium veÅejnÃ© sluÅ¾by se stÃ¡vÃ¡ baÅ¡tou subverze, plÃÅ¾ivÄ nahlodÃ¡vajÃcÃ kÅehkÃ½ demokratickÃ½ konsensus v&nbsp;ÄeskÃ© spoleÄnosti. ZvlÃ¡Å¡tÄ v&nbsp;dobÄ zvÃ½Å¡enÃ©ho ohroÅ¾enÃ vÃ½dobytkÅ¯ liberÃ¡lnÃch svobod by nemÄl zapadnout skandÃ¡lnÃ vÃ½rok sociÃ¡lnÄdemokratickÃ©ho poslance Jaroslava Foldyny. Aby se jako zbloudilÃ¡ kulka nezavrtal do trÃ©novanÃ©ho tÄla naÅ¡Ã demokracie a&nbsp;nezaÄal hnisat.
><blockquote>âVyzÃ½vÃ¡m vÃ¡s, pane poslanÄe: nezahrÃ¡vejte si s&nbsp;nejniÅ¾Å¡Ãmi pudy voliÄÅ¯, jako jsou hlad a&nbsp;pamÄÅ¥. NehlaÄte uÅ¾ lÃ¡hev s&nbsp;dÅ¾inem populismu!â</blockquote>
>âNezvonili jsme klÃÄi, aby dÄti nemÄly na svaÄiny,â prohlÃ¡sil tento muÅ¾ v&nbsp;poÅadu MÃ¡te slovo. Nelze ani vyjÃ¡dÅit naÅ¡e znepokojenÃ. Ano, zvonili jsme klÃÄi, poslanÄe Foldyno, a&nbsp;byly to jmenovitÄ klÃÄe od bytu, od chaty, od auta a&nbsp;od garÃ¡Å¾e. Co s&nbsp;tÃm majÃ co dÄlat svaÄiny dÄtÃ, kterÃ© tehdy vÅ¯bec nebyly na svÄtÄ? Kdo vÃ¡s povÄÅil, abyste Å¡ÃÅil revizionismus a&nbsp;demagogii? Tato akce je tÃm zÃ¡keÅnÄjÅ¡Ã, Å¾e probÄhla v&nbsp;pozdnÃm vysÃlacÃm Äase, kdy sluÅ¡nÃ© dÄti uÅ¾ Å¡ly spÃ¡t, a&nbsp;tak se nemohou samy brÃ¡nit.
>ÄeskÃ¡ rodina si trpÄlivÄ utahuje opasky, kÅ¡andy a&nbsp;nÄkdy i&nbsp;tkaniÄky od tenisek; utrhuje si od Ãºst, aby odlehÄila nÃ¡kladnÃ©mu provozu demokracie, nejlepÅ¡Ãho ze vÅ¡ech straÅ¡nÃ½ch systÃ©mÅ¯ vlÃ¡dy, a&nbsp;aby odlehÄila jeho kormidelnÃkÅ¯m â a&nbsp;tu si pÅijde nÄjakÃ½ Foldyna a&nbsp;vrÃ¡Å¾Ã celonÃ¡rodnÃmu ÃºsilÃ povÄstnou dÃ½ku do zad. MÃsto, aby byl rÃ¡d, Å¾e mÃ¡me demokracii, vede v&nbsp;televizi takovÃ© ÅeÄi, a&nbsp;jeÅ¡tÄ za naÅ¡e penÃze. A&nbsp;bere si dÄti za rukojmÃ. Komu to slouÅ¾Ã?
>BÃ½t sÃ¡m sobÄ problÃ©mem 
>PÅeje si snad poslanec Foldyna odstavit dÄti, za nÄÅ¾ se domnÃvÃ¡ hovoÅit (Kdo to vÅ¯bec je â âdÄtiâ? ProÄ konkrÃ©tnÄ nejmenuje?), od jedinÃ©ho zÅÃdla pravÃ© svobody â trÅ¾nÃho principu, kterÃ½ moÅ¾nÃ¡ nenÃ tu a&nbsp;tam nejvlÃdnÄjÅ¡Ã, rozhodnÄ vÅ¡ak je spravedlivÃ½? Filosof VÃ¡clav BÄlohradskÃ½ to pÅece <a href="http://dec59.ruk.cuni.cz/~certik/home.htm " target="_blank">vysvÄtluje</a> docela srozumitelnÄ: âTrh je nelidskÃ½ v&nbsp;tom smyslu, Å¾e ÄlovÄka nelÃtostnÄ nutÃ k&nbsp;tomu, aby se pÅizpÅ¯sobil negativnosti skuteÄnosti a&nbsp;odÅekl se toho, co je pro nÄho pÅÃliÅ¡ nÃ¡kladnÃ©. ZlidÅ¡tÃme-li trh, pak tuto funkci bude muset pÅebrat politika nebo kultura, kterÃ¡ ji bude vykonÃ¡vat hÅ¯Åe a&nbsp;Äasto i&nbsp;nÃ¡silnÄji neÅ¾ trh.â Co jsou svaÄiny pana Foldyny proti neoddiskutovatelnÃ© negativnosti skuteÄnosti?
>Poslanec Foldyna by patrnÄ nejradÅ¡i zavÅel naÅ¡e dÄti do jakÃ©hosi sklenÃku nebo karantÃ©ny, kde by byly oddÄleny od svÄta dospÄlÃ½ch neprÅ¯stÅelnÃ½m sklem a&nbsp;pod umÄlÃ½m osvÄtlenÃm vyÄkÃ¡valy zletilosti. Co by asi Åekly tyto obÄti sociÃ¡lnÃho inÅ¾enÃ½rstvÃ, aÅ¾ by z&nbsp;foldynovskÃ½ch jesliÄek â ÅeknÄme spÃÅ¡e gulagu â vyÅ¡ly do krutÃ©ho svÄta trÅ¾nÃch pravidel? To by vÃ¡m pÄknÄ podÄkovaly, poslanÄe Foldyno! Svoboda je pÅedevÅ¡Ãm moÅ¾nost bÃ½t sÃ¡m sobÄ problÃ©mem; a&nbsp;je Ãºkolem demokracie, aby tuto svobodu umoÅ¾nila vÅ¡em obÄanÅ¯m bez rozdÃlu.
><div id="attachment_5656" class="wp-caption alignnone" style="width: 678px"><a href="http://a2larm.cz/wp-content/uploads/2014/03/foldyna1.jpg"><img class=" wp-image-5656" alt="Å½erty stranou, poslanÄe Foldyno!" src="http://a2larm.cz/wp-content/uploads/2014/03/foldyna1.jpg" width="670" height="372" /></a>Å½erty stranou, poslanÄe Foldyno!</div>
>Kdo seje vÃtrâ¦
>Poslancovo veÅejnoprÃ¡vnÃ extempore vÅ¡ak nastoluje obecnÄjÅ¡Ã otÃ¡zku â otÃ¡zku, zda si vÅ¯bec mÅ¯Å¾eme dovolit takovÃ©to veÅejnÃ© zpochybÅovÃ¡nÃ, ba relativizaci trÅ¾nÃho charakteru SametovÃ© revoluce. NÄkteÅÃ lidÃ© jsou ohlednÄ historickÃ©ho vÃ½znamu tÃ©to udÃ¡losti stÃ¡le ponÄkud zmateni. Vystavovat je podobnÃ© demagogii znamenÃ¡ ohroÅ¾enÃ uÅ¾ tak dost nelehkÃ©ho procesu vyrovnÃ¡vÃ¡nÃ se s&nbsp;minulostÃ, v&nbsp;hlubÅ¡Ãm dÅ¯sledku pak i&nbsp;potenciÃ¡lnÃ bezpeÄnostnÃ riziko pro celÃ½ stÃ¡t. ZvlÃ¡Å¡Å¥, kdyÅ¾ mÃ¡me kaÅ¾dou chvÃli nÄjakÃ© volby.
>VyzÃ½vÃ¡m vÃ¡s, pane poslanÄe: nezahrÃ¡vejte si s&nbsp;nejniÅ¾Å¡Ãmi pudy voliÄÅ¯, jako jsou hlad a&nbsp;pamÄÅ¥. NehlaÄte uÅ¾ lÃ¡hev s&nbsp;dÅ¾inem populismu! JiÅ¾ VÃ¡clav Havel, poslanÄe Foldyno, blahÃ© pamÄti <a href="http://zpravy.idnes.cz/kdo-seje-vitr-sklizi-bouri-chvali-havel-protest-na-magistratu-proti-velke-koalici-git-/domaci.aspx?c=A101130_120522_domaci_kop" target="_blank">varoval</a>: âKdo seje vÃtr, sklÃzÃ bouÅi.â A&nbsp;pan president tuze dobÅe vÄdÄl, o&nbsp;Äem hovoÅÃ. ÅeknÄme to na rovinu. TrÅ¾nÃ charakter a&nbsp;humanistickÃ½ odkaz sametovÃ© revoluce by mÄly bÃ½t chrÃ¡nÄny zÃ¡konem, podobnÄ jako je pÅed revizionismem legislativnÄ zabezpeÄen holocaust. VÃ½znam obou udÃ¡lostÃ ostatnÄ nenÃ zcela nesrovnatelnÃ½. Å½erty stranou, poslanÄe Foldyno!
>Kdybyste totiÅ¾ Äetl noviny, nebo aspoÅ filosofickÃ© eseje, a&nbsp;zejmÃ©na profesora BÄlohradskÃ©ho, nemohl byste se ohÃ¡nÄt faleÅ¡nou solidaritou. âSmrtelnost, kterou sdÃlÃme se vÅ¡Ãm Å¾ivÃ½m, nÃ¡s zavazuje. Tato solidarita se Å¾ivotem na Zemi je obecnÄ sdÃlenÃ½m Å¾ivotnÃm pocitem postmodernÃ mlÃ¡deÅ¾e.â Ano, to byste vÄdÄl, kdybyste Äetl BÄlohradskÃ©ho <a href="http://www.monumenttotransformation.org/atlas-transformace/html/p/prechod/1-prechod-ke-kapitalismu-jako-kulturni-problem.html" target="_blank">Kapitalismus a&nbsp;obÄanskÃ© ctnosti</a>. Potom byste tÃ©Å¾ dobÅe vÄdÄl, Å¾e nenÃ, nebyl a&nbsp;nebude skuteÄnÄ solidÃ¡rnÃm nikdo, kdo neuznÃ¡vÃ¡ svobodu svobody. TakÃ© vy, pane poslanÄe, si dejte pozor, abyste nebyl tÃ© svobody zbaven. MoÅ¾nÃ¡ byste potom poznal, zaÄ stojÃ ta vaÅ¡e solidarita. Solidarita hrstky jedincÅ¯, kteÅÃ sami sebe vylouÄili z&nbsp;celonÃ¡rodnÃho ÃºsilÃ. V&nbsp;nezkrotnÃ© pÃ½Å¡e, nebo snad za mrzkÃ½ penÃz, pÃ¡ni FoldynovÃ©?
><div id="attachment_5654" class="wp-caption alignnone" style="width: 678px"><a href="http://a2larm.cz/wp-content/uploads/2014/03/BÄlohradskÃ½.jpg"><img class=" wp-image-5654" alt="To byste vÄdÄl, kdybyste Äetl BÄlohradskÃ©ho..." src="http://a2larm.cz/wp-content/uploads/2014/03/BÄlohradskÃ½-666x374.jpg" width="670" height="376" /></a>To byste vÄdÄl, kdybyste Äetl BÄlohradskÃ©ho&#8230;</div>
>VzdÄlÃ¡vat lid
>Ale svobodnÃ½ tisk tu nenÃ od toho, aby vzdÄlÃ¡val volenÃ© zÃ¡stupce lidu. SvobodnÃ½ tisk mÃ¡ pÅedevÅ¡Ãm vzdÄlÃ¡vat lid, aby si odpovÄdnÄji volil lepÅ¡Ã poslance, pane poslanÄe. Ptejme se dÅ¯slednÄ, jak dlouho jeÅ¡tÄ bude obÄanskÃ¡ spoleÄnost pÅihlÃÅ¾et zneuÅ¾ÃvÃ¡nÃ svobodnÃ© diskuse k&nbsp;revizionistickÃ½m rejdÅ¯m pana Foldyny a&nbsp;jemu podobnÃ½ch? A&nbsp;ptejme se tak dlouho a&nbsp;tak dÅ¯slednÄ, dokud i&nbsp;poslednÃ zÂ nÃ¡s nepochopÃ, proÄ zvonil klÃÄi.
>ZÃ¡vÄrem dopisu bych chtÄl zdÅ¯raznit, Å¾e skandÃ¡lnÃ vÃ½rok poslance Foldyny jsem zaznamenal aÅ¾ sÂ odstupem, a&nbsp;to prÃ¡vÄ dÃky svobodnÃ©mu <a href="http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Nezvonili-jsme-klici-aby-deti-nemely-na-svaciny-rozjel-se-u-Jilkove-Foldyna-Pak-mluvil-o-otroctvi-306385" target="_blank">tisku</a>, neboÅ¥ jsem nedÃ¡vno musel prodat televizor.
>&nbsp;
>Autor je spisovatel.
>&nbsp;
>]]></content>
>			<link rel="replies" type="text/html" href="http://a2larm.cz/2014/03/otevreny-dopis-poslanci-foldynovi/#comments" thr:count="3"/>
>		<link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://a2larm.cz/2014/03/otevreny-dopis-poslanci-foldynovi/feed/atom/" thr:count="3"/>
>		<thr:total>3</thr:total>
>	</entry>
>		<entry>
>		<author>
>			<name>KlimeÅ¡</name>
>					</author>
>		<title type="html"><![CDATA[VÅ¡echno, co vÃte o&#160;Krymu, je Å¡patnÄ]]></title>
>		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://a2larm.cz/2014/03/vsechno-co-vite-o-krymu-je-spatne/" />
>		<id>http://a2larm.cz/?p=5665</id>
>		<updated>2014-03-20T03:06:54Z</updated>
>		<published>2014-03-20T06:00:34Z</published>
>		<category scheme="http://a2larm.cz" term="SPOLEÄNOST" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="Krym" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="mÃ©dia" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="referendum" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="ropa" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="Rusko" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="rusofobie" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="studenÃ¡ vÃ¡lka" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="Vladimir Putin" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="zahraniÄnÃ politika" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="zahraniÄnÃ spoleÄnost" />		<summary type="html"><![CDATA[PakliÅ¾e vÃte aspoÅ nÄco mÃ¡lo o&#160;Krymu, ÄtenÃ angloamerickÃ©ho tisku pro vÃ¡s musÃ bÃ½t utrpenÃm. Mark Ames se pÅed Äasem pokusil vyvrÃ¡tit nÄkterÃ© nepravdy ve svÃ©m ÄlÃ¡nku VÅ¡echno, co vÃte o&#160;UkrajinÄ, je Å¡patnÄ. Mohu vÃ¡s ujistit, Å¾e vÅ¡echno, co vÃte o&#160;Krymu, je jeÅ¡tÄ vÃce Å¡patnÄ. RÃ¡d [&#8230;]]]></summary>
>		<content type="html" xml:base="http://a2larm.cz/2014/03/vsechno-co-vite-o-krymu-je-spatne/"><![CDATA[PakliÅ¾e vÃte aspoÅ nÄco mÃ¡lo o&nbsp;Krymu, ÄtenÃ angloamerickÃ©ho tisku pro vÃ¡s musÃ bÃ½t utrpenÃm. Mark Ames se pÅed Äasem pokusil vyvrÃ¡tit nÄkterÃ© nepravdy ve svÃ©m ÄlÃ¡nku <a href="http://pando.com/2014/02/24/everything-you-know-about-ukraine-is-wrong/" target="_blank">VÅ¡echno, co vÃte o&nbsp;UkrajinÄ, je Å¡patnÄ</a>. Mohu vÃ¡s ujistit, Å¾e vÅ¡echno, co vÃte o&nbsp;Krymu, je jeÅ¡tÄ vÃce Å¡patnÄ. RÃ¡d bych v&nbsp;nÃ¡sledujÃcÃm textu vyjasnil nÄkterÃ© nesmysly ohlednÄ krymskÃ©ho referenda a&nbsp;spojenÃ Krymu s&nbsp;Ruskem, jeÅ¾ je podle vÅ¡eho na spadnutÃ.
><blockquote>âSkuteÄnou vinu nesou amatÃ©Åi z&nbsp;Washingtonu D.C., kteÅÃ si dovolujÃ morÃ¡lnÄ soudit jednu nebo druhou stranu ukrajinskÃ© debaty.â</blockquote>
>NenÃ lehkÃ© stanovit pÅesnou diagnÃ³zu psychotickÃ©ho zÃ¡chvatu zÃ¡padnÃch mÃ©diÃ, kterÃ½ spustila situace na Krymu. ProtiruskÃ¡ stanoviska prosazujÃ dvÄ vzÃ¡jemnÄ si protiÅeÄÃcÃ teze. Jedna znÃ, Å¾e se Putin ÃºplnÄ zblÃ¡znil â z&nbsp;Ruska se stal jakÃ½si vtip o&nbsp;âÄerpacÃ stanici, kterÃ¡ se tvÃ¡ÅÃ jako stÃ¡tâ a&nbsp;kterÃ¡ za svou okupaci KrymskÃ©ho poloostrova âdraze zaplatÃâ. Pak je tu neokonzervativnÃ verze rusofobie, kterou se ohÃ¡nÃ nÄkdejÅ¡Ã stoupenci invaze IrÃ¡ku, kupÅÃkladu Eli Lake, podle nÄhoÅ¾ se jednÃ¡ o&nbsp;skrytou ruskou invazi na Ukrajinu. JakÃ© pro to mÃ¡ dÅ¯kazy? Å½Ã¡dnÃ© nepotÅebuje.
>Miliardy pump a&nbsp;Å¾Ã¡dnÃ© ÄekÃ¡nÃ 
>Tyto dva pÅÃbÄhy o&nbsp;Rusku â McCainova âÄerpacÃ staniceâ a&nbsp;LakeÅ¯v hrÅ¯zostraÅ¡nÃ½ dobyvatel â se zaklÃ¡dajÃ na hoÅkÃ©m poznÃ¡nÃ, kterÃ© by senÃ¡tor McCain ani publicista Lake nikdy veÅejnÄ nepÅiznali. JednoduÅ¡e ÅeÄeno: Rusko si pÅisvojÃ Krym, draze za to nezaplatÃ a&nbsp;nenÃ tu nic, co by se proti tomu dalo dÄlat. Oba dobÅe vÄdÃ, Å¾e Rusko mÃ¡ na Krymu volnou ruku. VezmÄme si McCainÅ¯v bonmot. ProÄ mluvÃ o&nbsp;ÄerpacÃ stanici? Rusko je v&nbsp;souÄasnosti nejvÄtÅ¡Ãm vÃ½vozcem ropy, pÅedbÄhlo i&nbsp;SaÃºdskou ArÃ¡bii, vÄrnÃ©ho americkÃ©ho spojence a&nbsp;vÃ½spu demokracie, o&nbsp;vÃce neÅ¾ milion barelÅ¯ dennÄ. S&nbsp;odhadovanÃ½mi rezervami osmdesÃ¡ti miliard barelÅ¯ vydrÅ¾Ã Rusku zÃ¡soby vÅ¡emi Å¾Ã¡danÃ© suroviny jeÅ¡tÄ velmi, velmi dlouho.
>Je to tak â je to svÃ©ho druhu velkÃ¡ ÄerpacÃ stanice. Miliardy pump a&nbsp;Å¾Ã¡dnÃ© ÄekÃ¡nÃ! RuskÃ¡ benzÃnka nebude nikdy trpÄt nedostatkem zÃ¡kaznÃkÅ¯. Obchod s&nbsp;ropou se podobÃ¡ obchodu s&nbsp;lehkÃ½mi drogami. KomentÃ¡toÅi si mohou vymÃ½Å¡let svÃ© pÅÃbÄhy o&nbsp;dealerech, ale pravdou je, Å¾e je vÅ¾dy vÃce poptÃ¡vky, neÅ¾ mÅ¯Å¾e nabÃdka uspokojit. Nikdo nemusÃ nikomu podobnÃ© zboÅ¾Ã vnucovat, prodÃ¡vÃ¡ se samo a&nbsp;lidÃ© by zaplatili cokoli, jenom aby ho mÄli. To znamenÃ¡, Å¾e ti, kteÅÃ vlastnÃ nejvÄtÅ¡Ã âbenzÃnkuâ na svÄtÄ, si mohou dÄlat, co chtÄjÃ. Ropa musÃ tÃ©ct bez ohledu na to, jak bezohlednÄ se chovajÃ jejÃ ruÅ¡tÃ majitelÃ©.
>Kdo bude trpÄt?
>JedinÃ¡ mÃ©dia, kterÃ¡ jsou ochotnÃ¡ to uznat, jsou finanÄnÃ servery. Nemohou si dovolit, aby vÃ¡leÄnÃ© Å¡tvanÃ nÄjak ovlivnilo jejich sÃ¡zky, takÅ¾e jsou pÅekvapivÄ stÅÃzlivÃ¡ a&nbsp;ÅÃkajÃ otevÅenÄ, Å¾e tu nenÃ nic, co by ZÃ¡pad mohl podniknout. Analytici z&nbsp;Goldman Sachs, Bank of America nebo Morgan Stanley prohlÃ¡sili, Å¾e Evropa zÅejmÄ nepodpoÅÃ sankce, kterÃ© by omezily tok ruskÃ© ropy a&nbsp;plynu. V&nbsp;roce 2012 dovezli evropÅ¡tÃ ÄlenovÃ© MezinÃ¡rodnÃ energetickÃ© agentury sÃdlÃcÃ v&nbsp;PaÅÃÅ¾i tÅicet dva procent svÃ© surovÃ© ropy, pohonnÃ½ch hmot a&nbsp;na plynu zaloÅ¾enÃ½ch chemickÃ½ch surovin z&nbsp;Ruska.
>Pro Ameriku je obzvlÃ¡Å¡tÄ smutnÃ©, Å¾e pravdivÃ© zprÃ¡vy pÅichÃ¡zejÃ od tÄch âprasatâ z&nbsp;Goldman Sachs, Bank of America a&nbsp;Morgan Stanley. Je to jako s&nbsp;postavou Clarice z&nbsp;MlÄenÃ jehÅÃ¡tek, kterÃ¡, neÅ¾ se od Hannibala Lectera dozvÄdÄla nejnovÄjÅ¡Ã zprÃ¡vy o&nbsp;masovÃ©m vrahovi, musela bÃ½t potÅÃsnÄna ejakulÃ¡tem. Ale statistiky nelÅ¾ou â EvropskÃ¡ unie mÃ¡ tÅetinu svÃ© energie z&nbsp;Ruska a&nbsp;Å¾Ã¡dnÃ¡ zemÄ na svÄtÄ by nepÅeÅ¾ila takovÃ½ vÃ½padek vÂ dovozu. I&nbsp;kdyby Angela MarkelovÃ¡ neblufovala, kdyÅ¾ tvrdÃ, Å¾e NÄmecko bude klidnÄ trpÄt v&nbsp;zimÄ a&nbsp;tmÄ, jen aby Rusko potrestalo, tÄÅ¾ko by se jÃ podaÅilo pÅemluvit ostatnÃ, mÃ©nÄ disciplinovanÃ© Äleny EvropskÃ© unie â coÅ¾ jsou vÅ¡ichni kromÄ NÄmecka. A&nbsp;i&nbsp;kdyby se jÃ to zÃ¡zrakem podaÅilo, nenÃ vÅ¯bec jasnÃ©, Å¾e by tÃm ruskÃ¡ ekonomie nÄjak zÃ¡sadnÄ utrpÄla. ZÃ¡jemci o&nbsp;ropu tu budou vÅ¾dy a&nbsp;ruskÃ© ropovody vedou i&nbsp;k&nbsp;jinÃ½m zÃ¡kaznÃkÅ¯m. TÅeba do ÄÃny.
>Rusko vloni ukonÄilo poslednÃ etapu ropovodu VÃ½chodnÃ SibiÅ â TichÃ½ oceÃ¡n (ESPO). Jako obvykle to byla pÅedevÅ¡Ãm obskurnÃ apolitickÃ¡ obchodnÃ mÃ©dia, kterÃ¡ nejupÅÃmnÄji sdÄlovala, o&nbsp;co tu vlastnÄ jde. Publikace Oil Price popisuje jasnÄ a&nbsp;pÅÃmo, co tento ropovod pÅedstavuje: âRuskÃ½ TransnÄfÅ¥ otevÅel druhÃ½ a&nbsp;poslednÃÂ  Ãºsek ropovodu VÃ½chodnÃ SibiÅ â TichÃ½ oceÃ¡n vybudovanÃ©ho za dvacet pÄt miliard dolarÅ¯. V&nbsp;roce 2013 tak zdvojnÃ¡sobil svou kapacitu vÃ½vozu na tÅicet milionÅ¯ tun. DÅ¯leÅ¾itÃ© jsou tu tÅi vÄci: Ropovod zvyÅ¡ujÃcÃ dvojnÃ¡sobnÄ kapacitu ÄinÃ ze smÄsi surovÃ© ropy z&nbsp;ESPO oficiÃ¡lnÃ novou smÄs na svÄtovÃ©m trhu. Co se tÃ½Äe infrastruktury, z&nbsp;ruskÃ©ho DÃ¡lnÃ©ho vÃ½chodu se stÃ¡vÃ¡ strategickÃ½ uzel pro dopravu ropy do Japonska, ÄÃny, USA, JiÅ¾nÃ Korey, FilipÃn, Singapuru a&nbsp;Taiwanu. Rusko tak zÃskÃ¡vÃ¡ vÃce vlivu nad Evropou.â A&nbsp;opravdu, Rusko tak zÃskÃ¡vÃ¡ vÃce vlivu nad Evropou. AÄkoli EvropskÃ¡ unie potÅebuje ruskou ropu vÃc neÅ¾ kdejakÃ½ feÅ¥Ã¡k svÅ¯j pytlÃÄek, Rusko uÅ¾ Evropu jako svÃ©ho zÃ¡kaznÃka nepotÅebuje. UpÅÃmnÄ ÅeÄeno, Å¾Ã¡dnÃ½ dovozce ropy nebo drogovÃ½ dealer nepotÅebuje konkrÃ©tnÃho zÃ¡kaznÃka. S&nbsp;ropovodem otevÅenÃ½m ÄÃnÄ a&nbsp;VÃ½chodnÃ Asii navÃc Rusko nepocÃtÃ ani nepÅÃjemnÃ© mrazenÃ, kdyby se nÃ¡hodou EvropskÃ¡ unie zblÃ¡znila a&nbsp;chtÄla zniÄit svou vlastnÃ ekonomii, aby Rusko âpotrestalaâ.
><div id="attachment_5663" class="wp-caption alignnone" style="width: 674px"><a href="http://a2larm.cz/wp-content/uploads/2014/03/crimea-referendum-woman-votes.jpg"><img class="size-medium wp-image-5663" alt="Nikdo o tom nemluvÃ, ale ve skuteÄnosti uÅ¾ jedno referendum probÄhlo" src="http://a2larm.cz/wp-content/uploads/2014/03/crimea-referendum-woman-votes-666x374.jpg" width="666" height="374" /></a>Nikdo o&nbsp;tom nemluvÃ, ale ve skuteÄnosti uÅ¾ jedno referendum probÄhlo</div>
>Intuice z&nbsp;dob studenÃ© vÃ¡lky 
>Chcete-li pochopit podivnÃ© vÃ½pady, jakÃ½mi Rusko ÄastujÃ AmeriÄanÃ©, napÅÃklad senÃ¡tor McCain, musÃte je vnÃmat v&nbsp;kontextu nevyhnutelnÃ©ho, snadnÃ©ho a&nbsp;lacinÃ©ho ruskÃ©ho vÃtÄzstvÃ na Krymu. Pro bojovnÃka z&nbsp;dob studenÃ© vÃ¡lky, jako je McCain, to pÅedstavuje bolestivÃ½ Å¡ok. NezbÃ½vÃ¡ mu neÅ¾ reagovat urÃ¡Å¾kami. âRusko je ÄerpacÃ stanicÃ, kterÃ¡ se tvÃ¡ÅÃ jako stÃ¡t,â uvedl McCain v&nbsp;CNN: âJe to zkorumpovanÃ¡ kleptokracie, je to nÃ¡rod, jehoÅ¾ ekonomie je zÃ¡vislÃ¡ jen na ropÄ a&nbsp;plynu.â
>McCain mÃ¡ ostatnÄ v&nbsp;lecÄems pravdu. PutinovskÃ© Rusko je zkorumpovanÃ¡ kleptokracie a&nbsp;Putin je zvrhlÃ½ autoritÃ¡Å. NejhorÅ¡Ã na tom, kdyÅ¾ uznÃ¡me Putinovo vÃtÄzstvÃ na Krymu, je, Å¾e se nÃ¡hle nalÃ©zÃ¡me na stejnÃ© stranÄ barikÃ¡dy jako ta vychytralÃ¡ malÃ¡ krysa a&nbsp;jejÃ veselÃ½ spolek vrahounskÃ½ch vydÄraÄÅ¯ a&nbsp;byrokratÅ¯. JenÅ¾e pravda mÃ¡ nÄco do sebe a&nbsp;pravdou je, Å¾e Putin na Krymu vyhrÃ¡l. Je lepÅ¡Ã si to pÅipustit neÅ¾ na vÃtÄze kÅiÄet urÃ¡Å¾ky, kterÃ© navÃc ani nedÃ¡vajÃ smysl. McCain tvrdÃ, Å¾e Rusko vydÄlÃ¡vÃ¡ na ropÄ a&nbsp;plynu. To je fakt, no a&nbsp;co? Existuje snad na svÄtovÃ©m trhu lepÅ¡Ã zboÅ¾Ã? Na Äem by Rusko mÄlo vydÄlÃ¡vat, na hypotÃ©kÃ¡ch a&nbsp;exekucÃch? Ropa a&nbsp;plyn jsou jeÅ¡tÄ poctivÃ½m zpÅ¯sobem, jak si vydÄlat. V&nbsp;kaÅ¾dÃ©m pÅÃpadÄ jsem nikdy neslyÅ¡el, Å¾e by americkÃ½ politik podobnÄ nadÃ¡val na SaÃºdskou ArÃ¡bii, svÃ©ho oblÃbenÃ©ho spojence, pÅestoÅ¾e vÅ¡echno, co McCain Åekl o&nbsp;Rusku, o&nbsp;nÃ platÃ dvakrÃ¡t, ne-li tÅikrÃ¡t Äi ÄtyÅikrÃ¡t tolik.
>Za McCainovÃ½m chovÃ¡nÃm z&nbsp;dÄtskÃ©ho hÅiÅ¡tÄ mÅ¯Å¾eme slyÅ¡et: âMÄl jsi jenom Å¡tÄstÃ, pitomÄe, Å¾e mÃ¡Å¡ na svÃ©m ÃºzemÃ tolik ropy!â OdpovÄdÃ na to je, jak pravil Mickey Rourke ve filmu Å tamgast: âJo, ale to se taky poÄÃtÃ¡!â NemluvÄ o&nbsp;tom, Å¾e Rusko ovlÃ¡dÃ¡ jednu Å¡estinu povrchu zemÄkoule. NÃ¡sledujÃcÃ generace RusÅ¯ tak mohou poÄÃtat s&nbsp;tÃm, Å¾e se pod rozlehlou tajgou dÅÃve nebo pozdÄji nÄco najde. Kdyby si Rusko udrÅ¾elo AljaÅ¡ku o&nbsp;deset let dÃ©le, mohlo mÃt veÅ¡kerou ropu a&nbsp;plyn z&nbsp;celÃ© severnÃ polokoule, ale bylo pÅÃliÅ¡ zaujatÃ© zabÃjenÃm a&nbsp;stahovÃ¡nÃm poslednÃch moÅskÃ½ch vyder zÂ kÅ¯Å¾e.
>Na zÃ¡kladÄ svÃ© intuice jeÅ¡tÄ z&nbsp;dob studenÃ© vÃ¡lky, Äekali AmeriÄanÃ©, Å¾e Rusko jako vÅ¾dy ustoupÃ, zaÄnou-li mluvit ostÅeji. A&nbsp;nemÅ¯Å¾ete jim to vyÄÃtat, jelikoÅ¾ to v&nbsp;poslednÃch padesÃ¡ti letech skuteÄnÄ platilo. SovÄtskÃ½ svaz byl nejpasivnÄjÅ¡Ã, nejopatrnÄjÅ¡Ã velmocÃ v&nbsp;dÄjinÃ¡ch. JakÃ© jinÃ© impÃ©rium by pÅipustilo svÅ¯j vlastnÃ rozpad, aniÅ¾ by se mu pokusilo brÃ¡nit? TvÃ¡ÅÃ v&nbsp;tvÃ¡Å SeveroatlantickÃ© alianci se sovÄtskÃ¡ armÃ¡da rozpustila v&nbsp;âmoÅi rezavÄjÃcÃch tankÅ¯â bez toho, aby vypÃ¡lila jedinÃ½ vÃ½stÅel. BÄhem Jelcinovy Ã©ry se postsovÄtskÃ© Rusko stalo jeÅ¡tÄ pasivnÄjÅ¡Ãm a&nbsp;slabÅ¡Ãm. KoneÄnÃ½ propad nastal v&nbsp;roce 1999, deset let potÃ©, co se SovÄtskÃ½ svaz rozpadl. V&nbsp;tÃ© dobÄ se Jelcin, jÃmÅ¾ vÄtÅ¡ina RusÅ¯ pohrdala a&nbsp;jehoÅ¾ povaÅ¾ovala za poskoka SpojenÃ½ch stÃ¡tÅ¯, nechal Clintonem zatÃ¡hnout do konfliktu se Srbskem. Zradil tak jednoho z&nbsp;nejvÄrnÄjÅ¡Ãch ruskÃ½ch spojencÅ¯ a&nbsp;ponechal Kosovo napospas etnickÃ½m ÄistkÃ¡m KosovskÃ© osvobozeneckÃ© armÃ¡dy.
>Od Ruska jsme Äekali pÅesnÄ takovÃ© chovÃ¡nÃ. JenÅ¾e tentokrÃ¡t nenastalo â proto ten vztek. MusÃme se dÃvat, jak Rusko chladnokrevnÄ podnikÃ¡ kroky, kterÃ© ZÃ¡pad oznaÄil za nepÅijatelnÃ©. Nejsme na to zvyklÃ. MÄli uÅ¾ pÅece dÃ¡vno couvnout, a&nbsp;kdyÅ¾ tak neuÄinili, mnoho zÃ¡padnÃch komentÃ¡torÅ¯ z&nbsp;toho vyvodilo, Å¾e Putin musÃ bÃ½t evidentnÄ Å¡ÃlenÃ½, protoÅ¾e jedinÄ tak lze vysvÄtlit jeho bezohlednÃ©, sebejistÃ© chovÃ¡nÃ.
>PrÅ¯mÄrnÃ½ Moskvan touÅ¾Ã po Krymu 
>Angela MerkelovÃ¡ prohlÃ¡sila, Å¾e Putin Å¾ije âv jinÃ©m svÄtÄâ, ameriÄtÃ komentÃ¡toÅi naznaÄili, Å¾e âje mimoâ a&nbsp;Washington Post varoval, Å¾e Putin za to draze zaplatÃ, bude-li pokraÄovat a&nbsp;vezme si Krym, coÅ¾ je stejnÄ jen âcena ÃºtÄchyâ za dÅÃvÄjÅ¡Ã neÃºspÄÅ¡nÃ© pokusy zÃskat celou Ukrajinu. Reakci MerkelovÃ© je snadnÃ© pochopit. NÄmeckÃ½ boj o&nbsp;Ukrajinu ve dvou svÄtovÃ½ch vÃ¡lkÃ¡ch nevedl k&nbsp;niÄemu dobrÃ©mu. Od roku 1945 uvÃ¡dÄjÃ myÅ¡lenky na uchvatitelstvÃ nebo anexi dneÅ¡nÃ opatrnickÃ© a&nbsp;zdvoÅilÃ© NÄmce do mdlob.
>Ospravedlnit reakce americkÃ½ch komentÃ¡torÅ¯ uÅ¾ je mnohem tÄÅ¾Å¡Ã. VezmÄme si napÅÃklad tvrzenÃ, Å¾e Krym za nÄjakÃ© snahy o&nbsp;pÅipojenÃ ani nestojÃ, jelikoÅ¾ je to jeden z&nbsp;ânejchudÅ¡Ãch regionÅ¯ Evropyâ, jak prohlaÅ¡oval Will Englund z&nbsp;Washington Post. JenÅ¾e to nenÃ pravda, jako celÃ¡ Åada dalÅ¡Ãch divokÃ½ch prohlÃ¡Å¡enÃ zÃ¡padnÃch komentÃ¡torÅ¯. Co se tÃ½Äe vÃ½Å¡e platÅ¯, Krym mezi sedmadvaceti ukrajinskÃ½mi kraji stojÃ nÄkde uprostÅed pomyslnÃ©ho Å¾ebÅÃÄku a&nbsp;Sevastopol je dokonce na druhÃ©m mÃstÄ, hned po KyjevÄ. JenÅ¾e podobnÃ© statistiky vÅ¯bec nedokÃ¡Å¾ou postihnout, co ke Krymu RusovÃ© cÃtÃ. Tolstoj tu zaÅ¾il svÃ© proklatÃ© zjevenÃ, carovÃ© si tu vybudovali svÅ¯j letnÃ palÃ¡c Livadia, Nabokov zde strÃ¡vil osmnÃ¡ct mÄsÃcÅ¯ na rezidenci hrabÄnky Sofie PaninovÃ© v&nbsp;GaspÅe.
>Je hloupost tvrdit, Å¾e Krym je pro Rusy jen cenou ÃºtÄchy. Je dost dobÅe moÅ¾nÃ©, Å¾e je to ve skuteÄnosti jedinÃ¡ ÄÃ¡st Ukrajiny, kterou chtÄjÃ. Pokud jste Å¾ili nÄjakou dobu v&nbsp;Rusku, nenÃ tÄÅ¾kÃ© pochopit, proÄ napÅÃklad prÅ¯mÄrnÃ½ Moskvan tolik touÅ¾Ã po mÃstÄ, jako je Krym. VÄtÅ¡ina Ruska je plochÃ¡ pevnina bez pÅÃstupu k&nbsp;moÅi, s&nbsp;chladnÃ½m podnebÃm. Krym je oproti tomu poloostrov pokrytÃ½ stÅedomoÅskÃ½mi lesy, kamenitÃ½mi kopci a&nbsp;obklopenÃ½ teplou modravou vodou. Je to krajina, o&nbsp;kterÃ© vÄtÅ¡ina RusÅ¯ snÃ. Tento poloostrov oddÄlenÃ½ od ukrajinskÃ½ch luk je velice specifickou oblastÃ â specificky ruskou oblastÃ â a&nbsp;to po vÃce neÅ¾ sto let. ZatÃmco Åada vÃ½chodnÃch UkrajincÅ¯, kteÅÃ mluvÃ rusky a&nbsp;cÃtÃ se bÃ½t souÄÃ¡stÃ ruskÃ© kultury, ale nikoli Ruska samotnÃ©ho, obyvatelÃ© Krymu sebe samotnÃ© vnÃmajÃ velmi silnÄ jako Rusy, politicky i&nbsp;kulturnÄ. Byli velice neÅ¡Å¥astnÃ, kdyÅ¾ Jelcin po rozpadu SovÄtskÃ©ho svazu nechal Krym UkrajinÄ.
><div id="attachment_5662" class="wp-caption alignnone" style="width: 674px"><a href="http://a2larm.cz/wp-content/uploads/2014/03/ukraine-crimea.jpg"><img class="size-medium wp-image-5662" alt="NedivÃm se Å¾Ã¡dnÃ©mu Ukrajinci, kterÃ½ nenÃ¡vidÃ Rusko nebo ZÃ¡pad nebo celÃ½ tento prokletÃ½ svÄt" src="http://a2larm.cz/wp-content/uploads/2014/03/ukraine-crimea-666x401.jpg" width="666" height="401" /></a>NedivÃm se Å¾Ã¡dnÃ©mu Ukrajinci, kterÃ½ nenÃ¡vidÃ Rusko nebo ZÃ¡pad nebo celÃ½ tento prokletÃ½ svÄt</div>
>Strach a&nbsp;hnus na UkrajinÄ
>Nikdo o&nbsp;tom nemluvÃ, ale ve skuteÄnosti uÅ¾ jedno referendum o&nbsp;tom, zda mÃ¡ Krym zÅ¯stat sÂ Ukrajinou, nebo se pÅipojit k&nbsp;Rusku, probÄhlo: 20. ledna 1991 si krymÅ¡tÃ obyvatelÃ© zvolili znovuobnovenÃ vztahÅ¯ s&nbsp;Ruskem v&nbsp;tÃ©mÄÅ stejnÃ©m pomÄru jako v&nbsp;nedÃ¡vnÃ©m referendu, v&nbsp;nÄmÅ¾ podle BBC 93 procent krymskÃ½ch voliÄÅ¯ volilo prorusky. Jejich postoj je tedy konsistentnÃ. Nikdo na ZÃ¡padÄ tehdy samozÅejmÄ nebral tyto vÃ½sledky vÃ¡Å¾nÄ, protoÅ¾e vÅ¡ichni vÄdÄli, Å¾e SovÄtskÃ½ svaz pÅedstavuje zlo, takÅ¾e je nutnÄ chvÃ¡lyhodnÃ©, kdyÅ¾ se od nÄj nÄkdo oddÄlÃ. Dnes si vÅ¡ak stojÃ zato tyto volby pÅipomenout â hlas krymskÃ½ch obÄanÅ¯, podpoÅenÃ½ ruskou ekonomickou a&nbsp;vojenskou silou, uÅ¾ mÃ¡ jinou vÃ¡hu.
>To, Å¾e si Krym zvolil nÃ¡vrat do Ruska, by nemÄlo nikoho pÅekvapovat. I&nbsp;demografie tÃ©to oblasti to naznaÄovala. Podle sÄÃtÃ¡nÃ obyvatelstva z&nbsp;roku 2001, se 58 procent krymskÃ½ch obÄanÅ¯ povaÅ¾uje za Rusy a&nbsp;jen 24 procent za Ukrajince. V&nbsp;nedÄlnÃch volbÃ¡ch se drtivÃ¡ vÄtÅ¡ina krymskÃ½ch obÄanÅ¯ rozhodla pro pÅipojenÃ k&nbsp;Rusku â podle zprÃ¡v se pro pÅipojenÃ pÅi osmdesÃ¡tiprocentnÃ ÃºÄasti vyslovilo 95 procent voliÄÅ¯. To jeÅ¡tÄ neznamenÃ¡, Å¾e jsou to fanatiÄtÃ ruÅ¡tÃ nacionalistÃ©. SpÃÅ¡e to vypovÃdÃ¡ nÄco o&nbsp;UkrajinÄ. Je to velice chudÃ¡ zemÄ, zatÃmco Rusku, âÄerpacÃ stanici, kterÃ¡ se tvÃ¡ÅÃ jako stÃ¡tâ, se daÅÃ docela dobÅe. O&nbsp;UkrajinÄ platÃ opak â nemÃ¡ penÃze ani na to, aby si koupila plnou nÃ¡drÅ¾. DÄjiny Ukrajiny ve 20. stoletÃ byly pÅÃÅ¡ernou, nekonÄÃcÃ noÄnÃ mÅ¯rou, takÅ¾e je tÄÅ¾kÃ© nÄkoho vinit, Å¾e uÅ¾ nechce bÃ½t jejich souÄÃ¡stÃ.
>KdyÅ¾ potkÃ¡vÃ¡m KanaÄany, jejichÅ¾ pÅÃjmenÃ konÄÃ na â-enkoâ, vÅ¾dycky si pomyslÃm, Å¾e by si kaÅ¾dou noc mÄli kleknout a&nbsp;modlit se: âDÄkuji ti BoÅ¾e, Å¾es mÄ obdaroval natolik chytrÃ½mi praprapÅedky, Å¾e z&nbsp;Ukrajiny vypadli.â Je pÅece smysluplnÃ© chtÃt bÃ½t souÄÃ¡stÃ zemÄ, kterÃ¡ vÃ¡s â aspoÅ teoreticky â mÅ¯Å¾e ochrÃ¡nit a&nbsp;poskytnout vÃ¡m nÄjakou finanÄnÃ jistotu, a&nbsp;ne tÃ©, kterÃ¡ neznÃ¡ nic jinÃ©ho neÅ¾ masovÃ© vraÅ¾dy, umÄle vyvolanÃ© hladomory, pogromy a&nbsp;protipogromy, etnickou nenÃ¡vist, kam aÅ¾ pamÄÅ¥ sahÃ¡. NejhorÅ¡Ã na tom je, aspoÅ pro mnohÃ© zahoÅklÃ© ukrajinskÃ© intelektuÃ¡ly, Å¾e si umÄle vyvolanÃ½ hladomor, kterÃ½m chtÄl Stalin zniÄit ukrajinskÃ© rolnÃky, nikdo ani nepamatuje. Nikdo kromÄ ubohÃ½ch ArmÃ©nÅ¯ nemusÃ tak dlouho Å¾Ãt s&nbsp;genocidou, kterÃ¡ se na titulnÃ strÃ¡nky novin nikdy neprobojovala.
>Nic dobrÃ©ho se tu stÃ¡t nemÅ¯Å¾e
>ZatÃmco ukrajinÅ¡tÃ rolnÃci zmizeli z&nbsp;povrchu zemskÃ©ho, Walter Duranty, tehdejÅ¡Ã reportÃ©r New York Times si uÅ¾Ãval se StalinovÃ½mi blÃzkÃ½mi pÅÃ¡teli a&nbsp;popÃral, Å¾e by se nÄjakÃ½ hladomor vÅ¯bec odehrÃ¡l. Ti, kteÅÃ mÄli to Å¡tÄstÃ a&nbsp;âholodomorâ pÅeÅ¾ili, stihli vÄas nÄmeckou invazi, sovÄtskÃ½ protiÃºtok a&nbsp;pogromy, kterÃ© provÃ¡zely ono pÅetahovÃ¡nÃ se dvou nejsilnÄjÅ¡Ãch a&nbsp;nejkrutÄjÅ¡Ãch armÃ¡d vÂ modernÃch dÄjinÃ¡ch na travnatÃ½ch ukrajinskÃ½ch plÃ¡nÃch.
>NedivÃm se Å¾Ã¡dnÃ©mu Ukrajinci, kterÃ½ nenÃ¡vidÃ Rusko nebo ZÃ¡pad nebo celÃ½ tento prokletÃ½ svÄt, majÃ na to prÃ¡vo vÃce neÅ¾ kdokoli jinÃ½. Ale nemÅ¯Å¾ete mÃt za zlÃ© obyvatelÅ¯m Krymu, kdyÅ¾ tÃ©to hroznÃ© historii chtÄjÃ uniknout. SkuteÄnou vinu nesou amatÃ©Åi z&nbsp;Washingtonu D.C., kteÅÃ si dovolujÃ morÃ¡lnÄ soudit jednu nebo druhou stranu ukrajinskÃ© debaty. KaÅ¾dÃ½, komu dovolÃ o&nbsp;tak vÃ¡Å¾nÃ½ch a&nbsp;sloÅ¾itÃ½ch tÃ©matech Å¾vanit, by mÄl projÃt nÄjakÃ½m malÃ½m testem nebo by pÅinejmenÅ¡Ãm neÅ¡kodila trocha povinnÃ© Äetby. DoporuÄit lze romÃ¡n VÃ½rostek Savenko od Eduarda Limonova. Je to skvÄlÃ¡ kronika dospÃvÃ¡nÃ Rusa-Ukrajince v&nbsp;CharkovÄ, v&nbsp;severovÃ½chodnÃ ÄÃ¡sti zemÄ. Limonov a&nbsp;jeho pÅÃ¡telÃ© se povaÅ¾ujÃ za Rusy, protoÅ¾e ukrajinÅ¡tina je podle nich âvenkovskÃ½ jazykâ, buranskÃ½ jazyk plnÃ½ barvitÃ½ch vÃ½razÅ¯ vystihujÃcÃch nenÃ¡vist k&nbsp;pÅÃsluÅ¡nÃkÅ¯m jinÃ½ch kmenÅ¯. Kam aÅ¾ sahÃ¡ pamÄÅ¥, nebyla Ukrajina prÃ¡vÄ vhodnÃ½m mÃstem pro zdravÃ½ vÃ½voj dÄtÃ a&nbsp;dalÅ¡Ãch Å¾ivÃ½ch bytostÃ. Pamatujte si to, neÅ¾ zaÄnete vinit kohokoli z&nbsp;toho, Å¾e se chce pÅipojit ke gangu, kterÃ½ je vÄtÅ¡Ã a&nbsp;silnÄjÅ¡Ã â i&nbsp;kdyÅ¾ se jednÃ¡ o&nbsp;pochybnÃ© Putinovo Rusko. DalÅ¡Ã knihou, kterou by si samozvanÃ experti na Ukrajinu mÄli pÅeÄÃst, je BulgakovÅ¯v romÃ¡n BÃlÃ¡ garda z&nbsp;roku 1924, smutnÃ© vyprÃ¡vÄnÃ o&nbsp;tom, jak nÃ¡silÃ rozpoutanÃ© po roce 1917 zniÄÃ jednu milou a&nbsp;vzdÄlanou rodinu. V&nbsp;BulgakovovÄ romÃ¡nu nenÃ kladnÃ¡ ani jedna strana. Jsou tu dobÅÃ lidÃ©, a&nbsp;je jich mnoho, ale jejich dobrota se nijak neodrÃ¡Å¾Ã v&nbsp;uskupenÃ, kterÃ¡ spolu zÃ¡pasÃ o&nbsp;Ukrajinu. BÃlÃ jsou nemotornÃ, lÃnÃ a&nbsp;sobeÄtÃ, armÃ¡da Simona Petljury je plnÃ¡ bohatÃ½ch zloÄincÅ¯, kteÅÃ majÃ ve zvyku vykuchat kaÅ¾dÃ©ho Å½ida, na kterÃ©ho narazÃ, a&nbsp;nakonec tu jsou neustÃ¡le se blÃÅ¾ÃcÃ BolÅ¡evici, kteÅÃ sice zkorumpovanÃ nejsou, jenÅ¾e prÃ¡vÄ to z&nbsp;nich dÄlÃ¡ nejefektivnÄjÅ¡Ã skupinu vrahÅ¯. Bulgakovova teze v&nbsp;romÃ¡nu je jednoduchÃ¡: nic dobrÃ©ho se tu stÃ¡t nemÅ¯Å¾e.
>Pokud byste se mohli prohlÃ¡sit za Rusa â a&nbsp;zÃskat tak jistotu Å¾ivota na obranyschopnÃ©m poloostrovu ve tvaru diamantu s&nbsp;jedinÃ½mi dvÄma ÃºzkÃ½mi pÅÃstupovÃ½mi cestami â, asi byste se pÅipojili k&nbsp;Putinovu Rusku spÃÅ¡e neÅ¾ k&nbsp;nÄkomu, kdo se v&nbsp;KyjevÄ prohlÃ¡sil za hejtmana.
>&nbsp;
>Autor je publicista.
>&nbsp;
>Z&nbsp;anglickÃ©ho originÃ¡lu The War Nerd: Everything You Know about Crimea Is Wrong(-er) publikovanÃ©ho na serveru <a href="http://pando.com/2014/03/17/the-war-nerd-everything-you-know-about-crimea-is-wrong-er/" target="_blank">Pando Daily</a> pÅeloÅ¾ila a&nbsp;zkrÃ¡tila Tereza StejskalovÃ¡.
>&nbsp;
>]]></content>
>			<link rel="replies" type="text/html" href="http://a2larm.cz/2014/03/vsechno-co-vite-o-krymu-je-spatne/#comments" thr:count="3"/>
>		<link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://a2larm.cz/2014/03/vsechno-co-vite-o-krymu-je-spatne/feed/atom/" thr:count="3"/>
>		<thr:total>3</thr:total>
>	</entry>
>		<entry>
>		<author>
>			<name>KlimeÅ¡</name>
>					</author>
>		<title type="html"><![CDATA[True Detective: Hovory o&#160;nicotÄ v&#160;krajinÄ, kterÃ¡ uÅ¾ zemÅela]]></title>
>		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://a2larm.cz/2014/03/hovory-o-nicote-v-krajine-ktera-uz-zemrela/" />
>		<id>http://a2larm.cz/?p=5640</id>
>		<updated>2014-03-20T12:09:35Z</updated>
>		<published>2014-03-19T06:05:14Z</published>
>		<category scheme="http://a2larm.cz" term="KULTURA" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="Cary Joji Fukunaga" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="detektivka" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="film" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="HBO" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="kliÅ¡Ã©" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="nihilismus" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="televize" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="televiznÃ seriÃ¡l" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="True Detective" />		<summary type="html"><![CDATA[TeleviznÃ stanice HBO odvysÃlala prvnÃ sezonu dalÅ¡Ãho seriÃ¡lu, kterÃ½ divÃ¡ky utvrzuje vÂ pÅesvÄdÄenÃ, Å¾e chodit do kina dnes skoro nemÃ¡ cenu. To nejlepÅ¡Ã stejnÄ uvidÃ vÂ televizi. âSeriÃ¡l True Detective si zÂ Å¾Ã¡nrovÃ½ch kliÅ¡Ã© legraci nedÄlÃ¡, prÃ¡vÄ naopak: nebojÃ se je sÂ jistotou pouÅ¾Ãvat.â SeriÃ¡l True Detective od zaÄÃ¡tku [&#8230;]]]></summary>
>		<content type="html" xml:base="http://a2larm.cz/2014/03/hovory-o-nicote-v-krajine-ktera-uz-zemrela/"><![CDATA[TeleviznÃ stanice HBO odvysÃlala prvnÃ sezonu dalÅ¡Ãho seriÃ¡lu, kterÃ½ divÃ¡ky utvrzuje vÂ pÅesvÄdÄenÃ, Å¾e chodit do kina dnes skoro nemÃ¡ cenu. To nejlepÅ¡Ã stejnÄ uvidÃ vÂ televizi.
><blockquote>âSeriÃ¡l True Detective si zÂ Å¾Ã¡nrovÃ½ch kliÅ¡Ã© legraci nedÄlÃ¡, prÃ¡vÄ naopak: nebojÃ se je sÂ jistotou pouÅ¾Ãvat.â</blockquote>
>SeriÃ¡l True Detective od zaÄÃ¡tku vzbuzoval dojem, Å¾e nic tak dobrÃ©ho vÂ televizi snad jeÅ¡tÄ nebylo. Na tom kdo pÅipoutal mrtvolu prostitutky sÂ paroÅ¾Ãm na hlavÄ ke stromu, kolik dalÅ¡Ãch obÄtÃ mÃ¡ na svÄdomÃ a&nbsp;proÄ ho vodou a&nbsp;ropou nasÃ¡klÃ¡ mizÃ©rie jiÅ¾nÃ Louisiany pÅimÄla prÃ¡vÄ kÂ okultnÃm vraÅ¾dÃ¡m, uÅ¾ tolik nezÃ¡leÅ¾elo. HlavnÃm dÅ¯vodem, proÄ existenciÃ¡lnÃm dramatem ÅÃzlÃ¡ detektivka pÅitahovala kaÅ¾dÃ½ tÃ½den nejmÃ©nÄ jedenÃ¡ct milionÅ¯ divÃ¡kÅ¯, byly dialogy detektivÅ¯ Martyho Harta (Woody Harrleson sÂ Å¡iÅ¡lavÃ½m jiÅ¾anskÃ½m pÅÃzvukem) a&nbsp;Rusta Cohlea (po roli v&nbsp;Klubu poslednÃ nadÄje vyhublÃ½ bÃ½valÃ½ hezoun Matthew McConaghey).
>SnÄnÃ o&nbsp;ukÅiÅ¾ovÃ¡nÃ
>ZpoÄÃ¡tku se zdÃ¡lo, Å¾e Å¾oviÃ¡lnÃ, zdÃ¡nlivÄ nekomplikovanÃ½ manÅ¾el a&nbsp;otec Hart mÃ¡ pÅedevÅ¡Ãm kontrastovat sÂ odtaÅ¾itÃ½m, pobledlÃ½m nihilistou Cohlem. âTÅi mÄsÃce zÂ tebe nedostanu ani slovo a&nbsp;teÄ tÄ prosÃm, abys drÅ¾el hubu,â kroutÃ hlavou Hart, kdyÅ¾ mu jeho novÃ½ kolega vyjevÃ svÅ¯j postoj kÂ Å¾ivotu. Krucifix povÄÅ¡enÃ½ na zdi ve svÃ©m holobytÄ mÃ¡ Cohle pro chvÃle kontemplace, bÄhem nich si ale pÅedstavuje svoje vlastnÃ ukÅiÅ¾ovÃ¡nÃ.
>Dvojice detektivÅ¯ se Äasto ocitÃ¡ v&nbsp;prostÅedÃ âwhite trashâ, mezi Å¡pinavÃ½mi domy, chÃ¡trajÃcÃmi boudami a&nbsp;maringotkami. Pocit Ãºzkosti pÅi pÃ¡trÃ¡nÃ po sektÄ, kterÃ¡ mÃ¡ na svÄdomÃ znÃ¡silnÄnÃ, pedofilii a&nbsp;dalÅ¡Ã zvÄrstva, umocÅujÃ i&nbsp;typickÃ© hororovÃ© rekvizity: hniloba, okultnÃ pÅedmÄty ze suchÃ½ch klackÅ¯, vÅ¡udypÅÃtomnÃ© zÃ¡hadnÃ© symboly, Å¡pinavÃ© hadry a&nbsp;ke konci i&nbsp;panenky a&nbsp;prÃ¡zdnÃ¡ ramÃnka na Å¡aty. DetektivovÃ© se bÄhem vyÅ¡etÅovÃ¡nÃÂ pÅÃpadu uctÃvÃ¡nÃ zvrÃ¡cenÃ© modly dostanou kÂ potenciÃ¡lnÃmu svÄdkovi, kterÃ½m je kÅesÅ¥anskÃ½ knÄz. Cohle pÅi jeho estrÃ¡dnÃm kÃ¡zÃ¡nÃ, kdy se vÄÅÃcÃ dostÃ¡vajÃ do extatickÃ½ch stavÅ¯, glosuje potÅebu vÄÅit: âLidi radÅ¡i hodÃ poslednÃ dolar do studny pÅÃ¡nÃ, neÅ¾ aby si koupili veÄeÅi.â SvÃ½m nihilismem (âlidskÃ© sebeuvÄdomÄnÃ je chybou v&nbsp;evoluciâ)Â a nekompromisnÃm odmÃtnutÃm potÅeby si cokoli namlouvat (âvyprÃ¡vÄt si pÅÃbÄhyâ)Â je postavou, kterÃ¡ vÂ seriÃ¡lovÃ© produkci zÅejmÄ nemÃ¡ obdoby. RozhodnÄ mÃ¡ vÃce spoleÄnÃ©ho sÂ populÃ¡rnÃmi autistickÃ½mi gÃ©nii neÅ¾ sÂ antihrdiny, jako je Walter White zÂ Breaking Bad nebo Don Draper zÂ Mad Men. Hranice, kterÃ© pÅekraÄuje Cohle, nikdy nesouvisejÃ sÂ morÃ¡lkou. Jak Cohle, tak Hart se dÃky metodÄ nespolehlivÃ©ho vypravÄÄe (vÂ prvnÃ polovinÄ seriÃ¡lu, kdy je kvÅ¯li dvanÃ¡ct let starÃ©mu pÅÃpadu vyslÃ½chÃ¡ policie, jsou jimi oba) pÅ¯sobÃ jako kryptickÃ© postavy. VyÅ¡etÅovÃ¡nÃ je silnÄ propojeno sÂ jejich soukromÃ½mi Å¾ivoty,Â kterÃ© navÅ¾dycky zmÄnÃ, kdyÅ¾ se naplno obnaÅ¾Ã posedlosti obou detektivÅ¯.
><div id="attachment_5633" class="wp-caption alignnone" style="width: 674px"><a href="http://a2larm.cz/wp-content/uploads/2014/03/True_Detective_dead_body_Rust_Cohle_-e1395181897593.jpg"><img class="size-medium wp-image-5633" alt="Na tom kdo pÅipoutal mrtvolu prostitutky s paroÅ¾Ãm na hlavÄ ke stromu, uÅ¾ tolik nezÃ¡leÅ¾elo" src="http://a2larm.cz/wp-content/uploads/2014/03/True_Detective_dead_body_Rust_Cohle_-e1395181897593-666x376.jpg" width="666" height="376" /></a>Na tom, kdo pÅipoutal mrtvolu prostitutky s&nbsp;paroÅ¾Ãm na hlavÄ ke stromu, uÅ¾ tolik nezÃ¡leÅ¾elo</div>
>Nic tady neroste rovnÄ 
>PostupnÄ se zdÃ¡ bÃ½t ÄÃm dÃ¡l zÅejmÄjÅ¡Ã, Å¾e Hart nemÃ¡ postavu temnÄjÅ¡Ãho detektiva jen vyvaÅ¾ovat, ale je Cohlovi rovnocennÃ½m protipÃ³lem.Â VzÃ¡jemnÃ© konfrontace a&nbsp;Å¡piÄkovÃ¡nÃ dobrovolnÃ©ho advokÃ¡ta svÄtla, nepÅipouÅ¡tÄjÃcÃho pochybnosti o&nbsp;vlastnÃ integritÄ a&nbsp;o&nbsp;tom, co povaÅ¾uje za danÃ©, a&nbsp;obsesivnÃhoÂ Cohlea, pÅesvÄdÄenÃ©ho o&nbsp;absolutnÃ pÅevaze temnoty, se odehrÃ¡vajÃ vÂ prostÅedÃ dÃ¡vno obÄtovanÃ© louisianskÃ© krajiny. Ta mÃ¡ svÅ¯j souboj sÂ temnotou uÅ¾ za sebou. Vinou prÅ¯myslu i&nbsp;pÅÃrodnÃch katastrof si svou apokalypsu uÅ¾ proÅ¾ila, pÅesto je Louisiana (nedÃ¡vno byla grandiÃ³znÄ zachycena takÃ© vÂ DivokÃ½ch stvoÅenÃch jiÅ¾nÃch krajin) zlovÄstnÃ¡, aleÂ nepopiratelnÄ krÃ¡snÃ¡. Hovory o&nbsp;nicotÄ a&nbsp;paprscÃch svÄtla v&nbsp;krajinÄ, kterÃ¡ uÅ¾ nÄkolikrÃ¡t zemÅela a&nbsp;pÅesto Å¾ije dÃ¡l, jsou tÄmi nejdÅ¯leÅ¾itÄjÅ¡Ãmi, ponuÅe meditativnÃmi momenty seriÃ¡lu.Â âNic tady neroste rovnÄ,â poznamenÃ¡vÃ¡ Cohle pÅi jÃzdÄ autem.
>ReÅ¾isÃ©r Cary Joji Fukunaga (kterÃ½ naposledy natoÄil skvÄlou adaptaci Jane EyrovÃ©, kterÃ¡ Jane nepÅipravila o&nbsp;jejÃ feminismus a&nbsp;Rochestera o&nbsp;pohrdÃ¡nÃ Å¾ivotem) odvedl spoleÄnÄ sÂ kameramanem Adamem Arkapawem dokonalou prÃ¡ci. NeuvÄÅitelnÃ¡ pÅ¯sobivost pÅÃbÄhu je vÃ½sledkem dokonalÃ© souhry vÅ¡ech, kteÅÃ se na vÃ½robÄ seriÃ¡lu podÃleli. McConaughey je dÃky svÃ½m dvÄma poslednÃm hereckÃ½m vÃ½konÅ¯m a&nbsp;celkovÃ© fyziognomickÃ© promÄnÄ zÂ kÃ½ÄovitÃ©ho fracka zÂ romantickÃ© komedie v&nbsp;temnÃ©ho hrdinu se zÃ¡libou ve filosofii momentÃ¡lnÄ nejzajÃmavÄjÅ¡Ãm hercemÂ Hollywoodu. ÄtvrtÃ½ dÃl, ve kterÃ©m McConaughey pÅesvÄdÄivÄ ukazuje Cohlea jako bÃ½valÃ©ho protidrogovÃ©ho agenta pracujÃcÃho v&nbsp;utajenÃ, pÅipomÃnÃ¡ dynamikou a&nbsp;realistickÃ½mi kulisami legendÃ¡rnÃ The Wire.
><div id="attachment_5632" class="wp-caption alignnone" style="width: 674px"><a href="http://a2larm.cz/wp-content/uploads/2014/03/true-detective-hbo.jpg"><img class="size-medium wp-image-5632" alt="Cohle a Hart jsou zcela rovnocennÃ½mi partnery" src="http://a2larm.cz/wp-content/uploads/2014/03/true-detective-hbo-666x374.jpg" width="666" height="374" /></a>Cohle a&nbsp;Hart jsou zcela rovnocennÃ½mi partnery</div>
>NebÃ¡t se kliÅ¡Ã©
>SeriÃ¡l udrÅ¾uje divÃ¡ka neustÃ¡le ve stÅehu i&nbsp;dÃky ÄastÃ½m zmÄnÃ¡m tempa a&nbsp;stylu vyprÃ¡vÄnÃ &#8211; kaÅ¾dÃ¡ epizoda k&nbsp;nim pÅistupuje trochu jinak. Potom, co se vyprÃ¡vÄnÃ pÅesunulo do roku 2012, kdy se Hart a&nbsp;Cohle znovu setkÃ¡vajÃ a&nbsp;pÅÃbÄh se odehrÃ¡vÃ¡ âv pÅÃtomnostiâ, si Pizzolato kÂ ponÄkud pÅÃmoÄarÃ©mu konci pomÅ¯Å¾e pÃ¡r lacinÄ pÅ¯sobÃcÃmi zkratkami a&nbsp;nepÅÃliÅ¡ inovativnÃmi Å¾Ã¡nrovÃ½mi kliÅ¡Ã©. ZklamÃ¡nÃ ovÅ¡em nenÃ na mÃstÄ. PÅestoÅ¾e poslednÃ dvÄ epizody mÅ¯Å¾ou budit dojem narychlo dodÄlanÃ© prÃ¡ce, nespokojenost sÂ jasnou a&nbsp;rychle podanou pointou by znamenala po Pizzolatovi chtÃt, aby mnohoznaÄnÃ½, znejisÅ¥ujÃcÃ tÃ³n pÅÃbÄhu zachoval aÅ¾ do konce. TvÅ¯rce si vÅ¡ak vybral cestu dÅ¯vÄrnÄ znÃ¡mou zÂ pÅÃbÄhÅ¯, kterÃ© se opravdu stÃ¡vajÃ â uprostÅed jeÅ¡tÄ nenÃ jasnÃ©, kdo je kdo, a&nbsp;vÅ¡echny neznÃ¡mÃ© se zdajÃ mÃt nÄkolik vÃ½znamÅ¯, konec ale bÃ½vÃ¡ jednoznaÄnÃ½.
>VÄtÅ¡ina souÄasnÃ½ch seriÃ¡lÅ¯ vynikÃ¡ v&nbsp;popisovÃ¡nÃ charakterovÃ½ch promÄn svÃ½ch hrdinÅ¯, nÃ¡znacÃch tekutosti jejich identit a&nbsp;experimentovÃ¡nÃ s&nbsp;vypravÄÄstvÃm. I&nbsp;v&nbsp;Å¾Ã¡nrovÃ½ch seriÃ¡lech dnes vystupujÃ nejednoznaÄnÃ© postavy, stereotypy se zpochybÅujÃ a&nbsp;od Å¾Ã¡nrovÃ½ch kliÅ¡Ã© si tvÅ¯rci udrÅ¾ujÃ znatelnÃ½ odstup, pokud si z&nbsp;nich pÅÃmo nedÄlajÃ legraci. True Detective si zÂ Å¾Ã¡nrovÃ½ch kliÅ¡Ã© legraci nedÄlÃ¡, prÃ¡vÄ naopak: nebojÃ se je sÂ jistotou pouÅ¾Ãvat. OstatnÃ uvedenÃ© charakteristiky vÅ¡ak pro seriÃ¡l platÃ beze zbytku. PromÄna Cohlea v&nbsp;zÃ¡vÄru seriÃ¡lu jen potvrzuje, Å¾e jsou s&nbsp;Hartem rovnocennÃ½mi polovinami jednÃ© z&nbsp;nejlepÅ¡Ãch dvojic v&nbsp;dÄjinÃ¡ch televiznÃ zÃ¡bavy.Â StejnÄ jako o&nbsp;nÄco vÅ¡ednÄjÅ¡Ã Hart, kterÃ½ sÃ¡m sebe ve strachu zÂ temnoty obelhÃ¡vÃ¡, se taky Cohle o&nbsp;svÃ©m pÅijetÃ temnoty Äasto snaÅ¾Ã pÅesvÄdÄit i&nbsp;sÃ¡m sebe. Je to Hart, kdo je na konci pÅesvÄdÄenÃ½, Å¾e rozvÄtvenÃ©ho louisianskÃ©ho pavouka perverznÃ krutosti nikdy nemohou zcela polapit. A&nbsp;je to Cohle, kdo je ochotnÃ½ si âvyprÃ¡vÄt pÅÃbÄhyâÂ a nechat se nadnÃ¡Å¡et jejich silou.
>&nbsp;
>Autorka je filmovÃ¡ publicistka.
>&nbsp;
>]]></content>
>			<link rel="replies" type="text/html" href="http://a2larm.cz/2014/03/hovory-o-nicote-v-krajine-ktera-uz-zemrela/#comments" thr:count="0"/>
>		<link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://a2larm.cz/2014/03/hovory-o-nicote-v-krajine-ktera-uz-zemrela/feed/atom/" thr:count="0"/>
>		<thr:total>0</thr:total>
>	</entry>
>	</feed>

<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><feed
  xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom"
  xmlns:thr="http://purl.org/syndication/thread/1.0"
  xml:lang="cs-CZ"
  xml:base="http://a2larm.cz/wp-atom.php"
   >
	<title type="text">A2larm</title>
	<subtitle type="text">a2larm.cz</subtitle>

	<updated>2014-03-25T12:54:16Z</updated>

	<link rel="alternate" type="text/html" href="http://a2larm.cz" />
	<id>http://a2larm.cz/feed/atom/</id>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://a2larm.cz/feed/atom/" />

	
	<entry>
		<author>
			<name>KlimeÅ¡</name>
					</author>
		<title type="html"><![CDATA[Za hazard s&#160;lidskou tvÃ¡ÅÃ na Praze 1]]></title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://a2larm.cz/2014/03/za-hazard-s-lidskou-tvari-na-praze-1/" />
		<id>http://a2larm.cz/?p=5723</id>
		<updated>2014-03-25T12:54:16Z</updated>
		<published>2014-03-25T12:54:16Z</published>
		<category scheme="http://a2larm.cz" term="HATE&rsquo;N&rsquo;LOL" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="SPOLEÄNOST" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="ÄeskÃ¡ spoleÄnost" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="hazard" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="kapitalismus" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="kasÃna" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="kreativita" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="mafie" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="Praha 1" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="studenti" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="SYNOT" />		<summary type="html"><![CDATA[Dodnes bylo moÅ¾nÃ© protihazardnÃ mafie aktivistÅ¯ (jak je nazval nemafiÃ¡nskÃ½ SYNOT) snadno usvÄdÄit jen zÂ toho, Å¾e by rÃ¡dy mÄstskÃ© ÄtvrtÄ ochudily o&#160;stovky pracovnÃch mÃst, kterÃ© zruÅ¡enÃm heren zaniknou. Brzy se budou ÄernÃ¡ svÄdomÃ nikÃ½m nevolenÃ½ch aktivistÅ¯ muset vyrovnat i&#160;sÂ tÃm, Å¾e pÅipravujÃ mÄsta nejen o&#160;perspektivnÃ prÃ¡ci [&#8230;]]]></summary>
		<content type="html" xml:base="http://a2larm.cz/2014/03/za-hazard-s-lidskou-tvari-na-praze-1/"><![CDATA[<p>Dodnes bylo moÅ¾nÃ© protihazardnÃ mafie aktivistÅ¯ (jak je nazval nemafiÃ¡nskÃ½ SYNOT) snadno usvÄdÄit jen zÂ toho, Å¾e by rÃ¡dy mÄstskÃ© ÄtvrtÄ ochudily o&nbsp;stovky pracovnÃch mÃst, kterÃ© zruÅ¡enÃm heren zaniknou. Brzy se budou ÄernÃ¡ svÄdomÃ nikÃ½m nevolenÃ½ch aktivistÅ¯ muset vyrovnat i&nbsp;sÂ tÃm, Å¾e pÅipravujÃ mÄsta nejen o&nbsp;perspektivnÃ prÃ¡ci a&nbsp;hodnotnou zÃ¡bavu, ale i&nbsp;o&nbsp;originÃ¡lnÃ vÃ½tvarnÃ© umÄnÃ pÅÃmo vÂ ulicÃch.</p>
<p>SpeciÃ¡lnÃ komise na Praze 1 se totiÅ¾ rozhodla oslovit grafickÃ© Å¡koly, aby zmÄnily ÄernÃ© vÃ½lohy kasÃn na nÄco âgraficky originÃ¡lnÃhoâ. Je samozÅejmÄ hezkÃ©, Å¾e radnice myslÃ i&nbsp;na umÄnÃ a&nbsp;mladÃ© studenty, kteÅÃ jinak nemajÃ do Äeho pÃchnout. Herna sama uÅ¾ je obvykle ukÃ¡zkou sociÃ¡lnÃho realismu, a&nbsp;kdyÅ¾ se na to zvenku jeÅ¡tÄ nabalÃ studentskÃ¡ kreativita, vznikne opravdovÃ© Å¾ivÃ© umÄnÃ. ZÂ pomalovanÃ½ch vitrÃ¡Å¾Ã budou vychÃ¡zet uÅ¾ hotovÃ© vÃ½sledky invazivnÃho umÄleckÃ©ho projektu jmÃ©nem neregulovanÃ½ hazard.</p>
<blockquote><p><b>âMusÃ bÃ½t jasnÃ©, Å¾e se jednÃ¡ o&nbsp;kasÃno. Budova by podle magistrÃ¡tnÃho specialisty nemÄla pÅ¯sobit napÅÃklad dojmem, Å¾e se vÂ nÃ prodÃ¡vajÃ housky.â</b></p></blockquote>
<p>ProsperujÃcÃ praÅ¾skÃ¡ âjedniÄkaâ si prostÄ nemÅ¯Å¾e dovolit vypadat jako Detroit, kde se poÅÃ¡d nÄco zavÃrÃ¡, a&nbsp;i&nbsp;proto se rozhodla k&nbsp;tomuto odvÃ¡Å¾nÃ©mu kroku.Â âProvozovny teÄ vypadajÃ jako zavÅenÃ© nebo jako kdyby tam probÃhala rekonstrukce,â vysvÄtlil dÅ¯vod, proÄ vizuÃ¡lnÄ oÅ¾ivit kasÃna, zÃ¡stupce Prahy 1. Herny a&nbsp;kasÃna prostÄ ÄeskÃ¡ mÄsta zdobÃ a&nbsp;nesluÅ¡Ã se, aby to vypadalo, Å¾e jsou snad zavÅenÃ©, a&nbsp;zvlÃ¡Å¡Å¥ ne vÂ historickÃ©m centru Prahy, kde je tolik potenciÃ¡lnÃch obdivovatelÅ¯.</p>
<p>Smysl lokÃ¡lnÃch politikÅ¯ pro ironii je stÃ¡le nevyÄerpanÃ½m zdrojem kvalitnÃho humoru. Å koda, Å¾e si toho peÄlivÄ vÅ¡ÃmajÃ zatÃm jen vÂ BrnÄ. Å koly, jak se ze slov jejich ÅeditelÅ¯ zdÃ¡, se vÅ¡ak kÂ nÃ¡padu stavÃ spÃÅ¡e rezervovanÄ â nejÃ¡sajÃ z&nbsp;moÅ¾nosti pomalovat kaÅ¾dÃ© sklo, kterÃ© jim magistrÃ¡t nabÃdne. Namalovat by si samozÅejmÄ mladÃ kumÅ¡tÃ½Åi nemohli, co by je napadlo. Museli by splnit nÄkterÃ© podruÅ¾nÃ© podmÃnky. Tak napÅÃklad musÃ bÃ½t jasnÃ©, Å¾e se jednÃ¡ o&nbsp;kasÃno. Budova by podle magistrÃ¡tnÃho specialisty nemÄla pÅ¯sobit napÅÃklad dojmem, Å¾e se vÂ nÃ prodÃ¡vajÃ housky. âÄlovÄk musÃ vÄdÄt, Å¾e vchÃ¡zÃ do kasÃna, aby si nemyslel, Å¾e si tam mÅ¯Å¾e koupit housky,â Åekl doslova jeden z&nbsp;radnÃch. To by bylo opravdu hloupÃ© â jÃt si do obchÅ¯dku pro rohlÃk a&nbsp;nakonec se z&nbsp;domnÄlÃ© pekÃ¡rny vypotÃ¡cet bez penÄz i&nbsp;bez peÄiva.</p>
<p>Kasina dosud na svÃ½ch barevnÄ potiÅ¡tÄnÃ½ch vÃ½lohÃ¡ch nabÃzela nÄco, Äemu rozhodnÄ nemohla dostÃ¡t â slÃ¡vu, ÃºspÄch, blondÃ½ny roznÃ¡Å¡ejÃcÃ nÃ¡hle zbohatnuvÅ¡Ãm hrÃ¡ÄÅ¯m drinky a&nbsp;dalÅ¡Ã motivy z&nbsp;kÃ½ÄovitÃ½chÂ filmÅ¯ o&nbsp;mafiÃ¡nech z&nbsp;minulÃ©ho stoletÃ. S&nbsp;tÃm je vÅ¡ak teÄ konec, protoÅ¾e spoleÄnost nesmÃ bÃ½t nadÃ¡le uvÃ¡dÄna vÂ omyl, snad i&nbsp;proto ta pÅÃhodnÃ¡ KrejÄÃho poznÃ¡mka o&nbsp;houskÃ¡ch. NezbÃ½vÃ¡ neÅ¾ doufat, Å¾e Å¡koly prozÅou a&nbsp;chopÃ se svÃ© spoleÄenskÃ© odpovÄdnosti, tak jako to uÄinila radnicÃ oslovenÃ¡ kasÃna, kterÃ¡ pÅed nÄkolika tÃ½dny zareagovala na zÃ¡kaz vyuÅ¾ÃvÃ¡nÃ vÃ½loh k&nbsp;sebepropagaci jednoduÅ¡e tÃm, Å¾e nechala vÃ½lohy ÄernÃ©, coÅ¾ bylo bezprostÅednÃm impulzem kÂ vyvinutÃ snah o&nbsp;oÅ¾ivenÃ mÄsta za milÃ© pomoci mladÃ½ch vÃ½tvarnÃkÅ¯.</p>
<p>VÂ naÅ¡Ã zemi, ba i&nbsp;vÂ Praze, je naÅ¡tÄstÃ dost velkÃ½ poÅÃ¡dek na to, aby hrozila nÄjakÃ¡ rebelie nebo prvoplÃ¡novÃ© politickÃ© provokace. Pokud ÅeditelÃ© svolÃ, aby studenti vypomohli sÂ grafickou vÃ½zdobou kasÃn, budou samozÅejmÄ jeÅ¡tÄ potÅebovat souhlas jejich provozovatelÅ¯. Grafici se aspoÅ nauÄÃ tomu nejcennÄjÅ¡Ãmu, co ke svÃ© budoucÃ profesionÃ¡lnÃ Äinnosti budou potÅebovat: plnit kreativnÃ zadÃ¡nÃ a&nbsp;jeÅ¡tÄ za to nedostat ani korunu. ÄeskÃ½ hazard â symbol kapitalismu bez pÅÃvlastkÅ¯ â by tak koneÄnÄ mohl zÃskat lidskou tvÃ¡Å.</p>
<p><i>Â </i></p>
<p><i>Autor je sociolog.</i></p>
<p>&nbsp;</p>
]]></content>
			<link rel="replies" type="text/html" href="http://a2larm.cz/2014/03/za-hazard-s-lidskou-tvari-na-praze-1/#comments" thr:count="0"/>
		<link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://a2larm.cz/2014/03/za-hazard-s-lidskou-tvari-na-praze-1/feed/atom/" thr:count="0"/>
		<thr:total>0</thr:total>
	</entry>
		<entry>
		<author>
			<name>KlimeÅ¡</name>
					</author>
		<title type="html"><![CDATA[Jak âproinvestovatâ havÃÅovskÃ© nÃ¡draÅ¾Ã]]></title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://a2larm.cz/2014/03/jak-proinvestovat-havirske-nadrazi/" />
		<id>http://a2larm.cz/?p=5717</id>
		<updated>2014-03-25T09:03:25Z</updated>
		<published>2014-03-25T06:05:04Z</published>
		<category scheme="http://a2larm.cz" term="KULTURA" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="SPOLEÄNOST" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="AntonÃn PrachaÅ" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="architektura" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="ÄeskÃ¡ spoleÄnost" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="ÄeskÃ© drÃ¡hy" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="demolice" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="devastace" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="HavÃÅov" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="nÃ¡draÅ¾Ã" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="spekulace" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="ZdenÄk Osmanczyk" />		<summary type="html"><![CDATA[âPovaÅ¾uji to za absurdnÃ Äin. Pomozte zachrÃ¡nit budovu, kterÃ¡ dokumentuje skvÄlÃ© roky naÅ¡Ã âevropskÃ©â architektury po dobÄ socialistickÃ©ho realismu,â napsala v&#160;reakci na hrozbu demolice havÃÅovskÃ©ho nÃ¡draÅ¾Ã Alena Å rÃ¡mkovÃ¡ ministru kultury Danielu Hermanovi. KÂ prvnÃ dÃ¡mÄ ÄeskÃ© architektury se pÅidali i&#160;dalÅ¡Ã architekti, mezi nimi Emil PÅikryl, Miroslav [&#8230;]]]></summary>
		<content type="html" xml:base="http://a2larm.cz/2014/03/jak-proinvestovat-havirske-nadrazi/"><![CDATA[<p>âPovaÅ¾uji to za absurdnÃ Äin. Pomozte zachrÃ¡nit budovu, kterÃ¡ dokumentuje skvÄlÃ© roky naÅ¡Ã âevropskÃ©â architektury po dobÄ socialistickÃ©ho realismu,â napsala v&nbsp;reakci na hrozbu demolice havÃÅovskÃ©ho nÃ¡draÅ¾Ã Alena Å rÃ¡mkovÃ¡ ministru kultury Danielu Hermanovi. KÂ prvnÃ dÃ¡mÄ ÄeskÃ© architektury se pÅidali i&nbsp;dalÅ¡Ã architekti, mezi nimi Emil PÅikryl, Miroslav MasÃ¡k Äi Josef Pleskot. Srovnat se zemÃ jeden ze skvostÅ¯ architektury Å¡edesÃ¡tÃ½ch let povaÅ¾ujÃ za absurdnÃ nejen odbornÃci v&nbsp;Äele s&nbsp;Äeskou komorou architektÅ¯, ale i&nbsp;Å¡irokÃ¡ veÅejnost.</p>
<blockquote><p><b>âMÃsto toho, aby skuteÄnost, Å¾e se o&nbsp;nÃ¡draÅ¾Ã zajÃmajÃ lidÃ© z&nbsp;celÃ© republiky, donutila zÃ¡stupce mÄsta brÃ¡t snahu o&nbsp;jeho zachovÃ¡nÃ vÃ¡Å¾nÄ, snaÅ¾Ã se co nejrychleji â</b><b>proinvestovatâ</b><b> to nejcennÄjÅ¡Ã, co majÃ.â</b></p></blockquote>
<p>JeÅ¡tÄ minulÃ© lÃ©to vÅ¡e nasvÄdÄovalo tomu, Å¾e vÃce neÅ¾ dvouletÃ¡ snaha sdruÅ¾enÃ DÅ¯l architektury o&nbsp;zÃ¡chranu reprezentativnÃ nÃ¡draÅ¾nÃ budovy byla ÃºspÄÅ¡nÃ¡ a&nbsp;Å¾e mÄsto HavÃÅov i&nbsp;ÄeskÃ© drÃ¡hy, vlastnÃk nÃ¡draÅ¾Ã, od zÃ¡mÄru demolice a&nbsp;stavby novÃ©ho dopravnÃho terminÃ¡lu ustoupÃ. TehdejÅ¡Ã ministr dopravy ZdenÄk Å½Ã¡k se pÅi nÃ¡vÅ¡tÄvÄ HavÃÅova jasnÄ vyslovil proti bourÃ¡nÃ a&nbsp;po jednÃ¡nÃ s&nbsp;primÃ¡torem se spolu s&nbsp;dalÅ¡Ãmi dobrovolnÃky symbolicky pustil do Ãºklidu nÃ¡draÅ¾nÃ haly. V&nbsp;prosinci loÅskÃ©ho roku pak ÄeskÃ© drÃ¡hy skuteÄnÄ demolici zamÃtly s&nbsp;tÃm, Å¾e na novostavbu nemajÃ penÃze (mÃsto sedmdesÃ¡ti procent evropskÃ½ch dotacÃ jim bylo pÅislÃbeno pouze ÄtyÅicet).</p>
<p><b>NovÃ½ ministr, starÃ© plÃ¡ny </b></p>
<p>MÄsto se ale vidiny novÃ©ho terminÃ¡lu nevzdalo a&nbsp;dÃ¡l pokraÄovalo v&nbsp;pÅÃpravÃ¡ch, pravdÄpodobnÄ bez vÄdomÃ ministra, jak to ostatnÄ doklÃ¡dajÃ slova havÃÅovskÃ©ho primÃ¡tora ZdeÅka Osmanczyka: âMyslÃm si, Å¾e nedoÅ¡lo kÂ Å¾Ã¡dnÃ©mu vÃ½znamnÃ©mu obratu v&nbsp;projektu vÃ½stavby dopravnÃho terminÃ¡lu. JedinÃ½m negativem byl postoj bÃ½valÃ©ho ministra dopravy Å½Ã¡ka. Smlouvy o&nbsp;realizaci projektu nebyly nikdy vypovÄzeny, pokraÄuje se v&nbsp;souladu se zÃ¡mÄrem ÄeskÃ½ch drah co do nÃ¡draÅ¾nÃ budovy a&nbsp;ze strany mÄsta co do dopravnÃho terminÃ¡lu â tedy prostoru pÅed nÃ¡draÅ¾Ãm.â</p>
<p>SouÄasnÃ¡ reÃ¡lnÃ¡ hrozba demolice nÃ¡draÅ¾Ã bezprostÅednÄ souvisÃ sÂ nÃ¡stupem novÃ©ho ministra dopravy AntonÃna PrachaÅe (ANO). Ten nejspÃÅ¡ zareagoval na tlak primÃ¡tora Osmanczyka a&nbsp;bÄhem velmi krÃ¡tkÃ© doby inicioval revokaci prosincovÃ©ho rozhodnutÃ DozorÄÃ rady ÄeskÃ½ch drah. DrÃ¡Å¾nÃ ÃºÅad byl dokonce o&nbsp;souhlas k&nbsp;demolici poÅ¾Ã¡dÃ¡n jeÅ¡tÄ pÅed samotnÃ½m hlasovÃ¡nÃm, coÅ¾ svÄdÄÃ o&nbsp;velkÃ©m spÄchu i&nbsp;tom, Å¾e bylo o&nbsp;vÃ½sledku rozhodnuto pÅedem.</p>
<p>ZÃ¡stupci sdruÅ¾enÃ DÅ¯l architektury a&nbsp;ÄeskÃ© komory architektÅ¯ se s&nbsp;ministrem PrachaÅem, setkali aby ho upozornili, Å¾e svÃ¡ rozhodnutÃ stavÃ na spornÃ½ch faktech. SchÅ¯zka vÅ¡ak skonÄila dÅÃv, neÅ¾ zaÄala. Ministr âdiskutovalâ slovy: âCo chcete? VÅ¡e je uÅ¾ schvÃ¡lenÃ©.â Bez odezvyÂ zÅ¯staly i&nbsp;argumenty, Å¾e je projekt zÃ¡mÄrnÄ podfinancovanÃ½ a&nbsp;dojde tak kÂ dodateÄnÃ©mu navyÅ¡ovÃ¡nÃ rozpoÄtu o&nbsp;ÄÃ¡stku, kterou uÅ¾ neuhradÃ evropskÃ© fondy, ale bude placena ze stÃ¡tnÃho rozpoÄtu. MÄsto i&nbsp;ÄeskÃ© drÃ¡hy vÅ¡e stavÃ tak, Å¾e demolice a&nbsp;stavba novÃ©ho nÃ¡draÅ¾Ã jsou levnÄjÅ¡Ã neÅ¾ rekonstrukce stÃ¡vajÃcÃ budovy.</p>
<div id="attachment_5715" class="wp-caption alignnone" style="width: 674px"><a href="http://a2larm.cz/wp-content/uploads/2014/03/havirov-nadrazi8.jpg"><img class="size-medium wp-image-5715" alt="KvalitnÃ, reprezentativnÃ a vpravdÄ unikÃ¡tnÃ nÃ¡draÅ¾Ã architekta Josefa Hrejsemnou" src="http://a2larm.cz/wp-content/uploads/2014/03/havirov-nadrazi8-666x374.jpg" width="666" height="374" /></a><p class="wp-caption-text">KvalitnÃ, reprezentativnÃ a&nbsp;vpravdÄ unikÃ¡tnÃ nÃ¡draÅ¾Ã architekta Josefa Hrejsemnou</p></div>
<p><b>CÃlenÃ¡ devastace</b></p>
<p>ZastÃ¡nci novÃ©ho terminÃ¡lu Äasto poukazujÃ na neutÄÅ¡enÃ½ stav nÃ¡draÅ¾Ã. Lucie ChytilovÃ¡, zakladatelka sdruÅ¾enÃ DÅ¯l architektury, mÃ¡ za to, Å¾e to nenÃ nÃ¡hoda. âJe to promyÅ¡lenÃ¡ a&nbsp;plÃ¡novanÃ¡ devastace samotnÃ½mi ÄeskÃ½mi drahami. O&nbsp;nÃ¡draÅ¾nÃ budovu se pÅestanou starat, ta zaÄne chÃ¡trat, osÃdlÃ ji bezdomovci, Å¾ivnostnÃkÅ¯m nasadÃ tak vysokÃ© nÃ¡jmy, aby se jim tu nevyplatilo provozovat stÃ¡nek nebo restauraci a&nbsp;z&nbsp;kdysi Å¾ivÃ©ho nÃ¡draÅ¾Ã se po nÄkolika letech stane nepÅÃjemnÃ© opuÅ¡tÄnÃ© mÃsto plnÃ© Å¡pÃny a&nbsp;zÃ¡pachu. PÃ¡r let nechajÃ DrÃ¡hy v&nbsp;takovÃ½ch otÅesnÃ½ch podmÃnkÃ¡ch odbavovat cestujÃcÃ a&nbsp;pak pÅijdou s&nbsp;vysvobozenÃm â postavÃme vÃ¡m modernÃ a&nbsp;voÅavÃ© nÃ¡draÅ¾Ã.â Za pravdu jÃ dÃ¡vÃ¡ viceprezident Asociace pro ochranu a&nbsp;rozvoj kulturnÃho dÄdictvÃ ÄeskÃ© republiky Martin J. Kadrman. âVÄÅte, stejnÃ½ model cÃlenÃ© devastace uÅ¾ÃvajÃ ÄeskÃ© drÃ¡hy po celÃ© zemi. A&nbsp;je jedno, jestli se jednÃ¡ o&nbsp;nÃ¡draÅ¾Ã vÂ HavÃÅovÄ,Â MladÃ© Boleslavi, KarlovÃ½ch Varech nebo ÃstÃ nad OrlicÃ, kde se nÃ¡m je podaÅilo zachrÃ¡nit.â</p>
<p>Tomu odpovÃdÃ¡ i&nbsp;rÃ©torika ÄeskÃ½ch drah, kterÃ© volajÃ po ânovÃ©m kulturnÃm cestovÃ¡nÃâ. Vizualizace novÃ©ho pÅestupnÃho terminÃ¡lu ale jasnÄ ukazujÃ, Å¾e o&nbsp;kulturu cestovÃ¡nÃ tu nejde. KvalitnÃ, reprezentativnÃ a&nbsp;vpravdÄ unikÃ¡tnÃ nÃ¡draÅ¾Ã architekta Josefa Hrejsemnou, na jakÃ© by mohly bÃ½t mÄsto HavÃÅov i&nbsp;DrÃ¡hy pyÅ¡nÃ©, mÃ¡ nahradit bezduchÃ¡ a&nbsp;zamÄnitelnÃ¡ stavba dopravnÃho terminÃ¡lu, zadanÃ¡ navÃc bez architektonickÃ© soutÄÅ¾e.</p>
<div id="attachment_5714" class="wp-caption alignnone" style="width: 674px"><a href="http://a2larm.cz/wp-content/uploads/2014/03/havirov_01-730x410.jpg"><img class="size-medium wp-image-5714" alt="BezduchÃ¡ a zamÄnitelnÃ¡ stavba dopravnÃho terminÃ¡lu" src="http://a2larm.cz/wp-content/uploads/2014/03/havirov_01-730x410-666x374.jpg" width="666" height="374" /></a><p class="wp-caption-text">BezduchÃ¡ a&nbsp;zamÄnitelnÃ¡ stavba dopravnÃho terminÃ¡lu</p></div>
<p><b>PÅÃznivci odjinud</b></p>
<p>KonkrÃ©tnÃ studie doklÃ¡dajÃ, Å¾e nÃ¡draÅ¾Ã lze zachovat a&nbsp;adaptovat tak, aby nadÃ¡le slouÅ¾ilo svÃ©mu ÃºÄelu. NapÅÃklad studie studentek ÄVUT z&nbsp;Katedry konstrukcÃ pozemnÃch staveb ukÃ¡zala, Å¾e Äasto zmiÅovanÃ¡ vysokÃ¡ energetickÃ¡ nÃ¡roÄnost budovy by se po zateplenÃ, bez zÃ¡sahÅ¯ do konstrukce, snÃÅ¾ila na pÄtinu. PodobnÃ© argumenty se objevily vÂ nedÃ¡vnÃ© Å¾Ã¡dosti o&nbsp;prohlÃ¡Å¡enÃ nÃ¡draÅ¾Ã za kulturnÃ pamÃ¡tku, kterou podala ÄeskÃ¡ komora architektÅ¯ na ministerstvo kultury. PÅedchozÃ pokus o&nbsp;prohlÃ¡Å¡enÃ dopadl neÃºspÄÅ¡nÄ. ÅÃzenÃ zatÃm nebylo zahÃ¡jeno, ministerstvo se prÃ½ bude Å¾Ã¡dostÃ zabÃ½vat aÅ¾ potÃ©, co vyhodnotÃ vÅ¡echny dostupnÃ© informace a&nbsp;okolnosti. ObecnÄ platÃ, Å¾e je vlastnÃk nemovitosti, tedy ÄeskÃ© drÃ¡hy, povinen po dobu ÅÃzenÃ chrÃ¡nit stavbu pÅed poÅ¡kozenÃm Äi zniÄenÃm.</p>
<p>SpojenÃ mÄsta s&nbsp;Drahami pÅi snaze prosadit realizacÃ novÃ©ho terminÃ¡lu je sÅatkem z&nbsp;rozumu. ObÄ strany opakujÃ jako zaklÃnadlo slovo âproinvestovatâ. Reakce odbornÃ© i&nbsp;laickÃ© veÅejnosti volajÃcÃ po zÃ¡chranÄ nÃ¡draÅ¾Ã komentuje havÃÅovskÃ½ primÃ¡tor slovy: âNemyslÃm si, Å¾e zachovÃ¡nÃ souÄasnÃ© budovy nÃ¡draÅ¾Ã mÃ¡ tak mnoho pÅÃznivcÅ¯, a&nbsp;podle zjiÅ¡tÄnÃ jsou vÄtÅ¡inou odjinud, a&nbsp;ne z&nbsp;naÅ¡eho mÄsta. NavÃc zmÃnÄnÃ¡ budova nenÃ kulturnÃ pamÃ¡tkou. Dnes a&nbsp;dennÄ se mÄ obyvatelÃ© ptajÃ, kdy bude projekt dopravnÃho terminÃ¡lu realizovÃ¡n.â PÅitom jen na facebookovÃ©m profilu ÄeskÃ© komory architektÅ¯ navÅ¡tÃvilo odkazy spojenÃ© sÂ touto kauzou patnÃ¡ct tisÃc lidÃ za jedinÃ½ den.</p>
<p>JenÅ¾e mÃsto toho, aby skuteÄnost, Å¾e se o&nbsp;nÃ¡draÅ¾Ã zajÃmajÃ lidÃ© z&nbsp;celÃ© republiky, donutila zÃ¡stupce mÄsta brÃ¡t snahu o&nbsp;jeho zachovÃ¡nÃ vÃ¡Å¾nÄ, snaÅ¾Ã se co nejrychleji âproinvestovatâ to nejcennÄjÅ¡Ã, co majÃ.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><i>Autorka je historiÄka umÄnÃ. </i></p>
<p><i>Â </i></p>
]]></content>
			<link rel="replies" type="text/html" href="http://a2larm.cz/2014/03/jak-proinvestovat-havirske-nadrazi/#comments" thr:count="0"/>
		<link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://a2larm.cz/2014/03/jak-proinvestovat-havirske-nadrazi/feed/atom/" thr:count="0"/>
		<thr:total>0</thr:total>
	</entry>
		<entry>
		<author>
			<name>Jaroslav Fiala</name>
					</author>
		<title type="html"><![CDATA[Jan Keller: OdmÃtÃ¡m pÅispÃvat na oligarchy]]></title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://a2larm.cz/2014/03/jan-keller-odmitam-prispivat-na-oligarchy/" />
		<id>http://a2larm.cz/?p=5691</id>
		<updated>2014-03-23T19:39:37Z</updated>
		<published>2014-03-24T06:05:39Z</published>
		<category scheme="http://a2larm.cz" term="SPOLEÄNOST" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="bezdomovectvÃ" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="ÄSSD" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="ekologie" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="euro" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="EvropskÃ¡ unie" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="EvrospskÃ½ parlament" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="Jan Keller" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="krize" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="postmoderna" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="rozhovor" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="sociÃ¡lnÃ hnutÃ" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="stÅednÃ tÅÃda" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="Ukrajina" />		<summary type="html"><![CDATA[Rozhovor, kterÃ½ jsme se sociologem Janem Kellerem vedli, se toÄÃ hlavnÄ kolem jeho letoÅ¡nÃ kandidatury do EvropskÃ©ho parlamentu za ÄSSD. VyjadÅuje se k&#160;problÃ©mÅ¯m Evropy a&#160;vÃ½chodiskÅ¯m z&#160;krize. DoÅ¡lo pÅitom i&#160;na tÃ©ma ekologie, krizi na UkrajinÄ, sociÃ¡lnÃ hnutÃ nebo pÅijetÃ eura. Â  Ovlivnil jste spoustu lidÃ, kteÅÃ [&#8230;]]]></summary>
		<content type="html" xml:base="http://a2larm.cz/2014/03/jan-keller-odmitam-prispivat-na-oligarchy/"><![CDATA[<p><strong>Rozhovor, kterÃ½ jsme se sociologem Janem Kellerem vedli, se toÄÃ hlavnÄ kolem jeho letoÅ¡nÃ kandidatury do EvropskÃ©ho parlamentu za ÄSSD. VyjadÅuje se k&nbsp;problÃ©mÅ¯m Evropy a&nbsp;vÃ½chodiskÅ¯m z&nbsp;krize. DoÅ¡lo pÅitom i&nbsp;na tÃ©ma ekologie, krizi na UkrajinÄ, sociÃ¡lnÃ hnutÃ nebo pÅijetÃ eura.</strong></p>
<p><strong>Â </strong></p>
<p><b>Ovlivnil jste spoustu lidÃ, kteÅÃ na vaÅ¡ich knihÃ¡ch a&nbsp;pÅednÃ¡Å¡kÃ¡ch bez nadsÃ¡zky vyrostli. Co vÃ¡s pÅimÄlo k&nbsp;promÄnÄ zÂ veÅejnÃ©ho intelektuÃ¡la vÂ kandidÃ¡ta do EvropskÃ©ho parlamentu?</b></p>
<p>Äasto mi bylo vytÃ½kÃ¡no, Å¾e pouze kritizuji a&nbsp;Å¾e mÃ© Ãºvahy jsou akademickÃ©, odtrÅ¾enÃ© od reality. Pokud volby dopadnou podle mÃ½ch pÅedstav, pojedu se podÃvat tam, kde se snad rozhoduje, abych si ovÄÅil, nakolik lze neblahÃ© trendy zvrÃ¡tit a&nbsp;nakolikÂ  jsou instituce vÂ Bruselu jenom zÃ¡stÄrkou rozhodovÃ¡nÃ, kterÃ© probÃhÃ¡ nÄkde jinde. SÃ¡m jsem zvÄdav, co tam zjistÃm. RozhodnÄ vÅ¡ak budu svÃ© poznatky publikovat.</p>
<p><b>Co povaÅ¾ujete za nejvÄtÅ¡Ã problÃ©m dneÅ¡nÃ Evropy?</b></p>
<p>Za nejvÄtÅ¡Ã problÃ©m povaÅ¾uji skuteÄnost, Å¾e v&nbsp;jednotlivÃ½ch ÄlenskÃ½ch zemÃch probÃhÃ¡ proces sociÃ¡lnÃ dezintegrace. MajetkovÃ¡ a&nbsp;pÅÃjmovÃ¡ elita se odtrhuje od zbytku spoleÄnosti, stÅednÃ vrstvy jsou znejistÄny, vÃ½raznÄ rostou poÄty lidÃ Å¾ijÃcÃch pod hranicÃ bÃdy a&nbsp;ÄelÃcÃch sociÃ¡lnÃ exkluzi. V&nbsp;EvropÄ je dnes uÅ¾ tÃ©mÄÅ 28 milionÅ¯ nezamÄstnanÃ½ch, z&nbsp;pÅ¯l miliardy obyvatelstva Evropy je zhruba 100 milionÅ¯ pod hranicÃ bÃdy. PoÄty bezdomovcÅ¯ se odhadujÃ nÄkde kolem pÄti aÅ¾ Å¡esti milionÅ¯. ZÃ¡roveÅ je v&nbsp;EvropÄ 11 milionÅ¯ prÃ¡zdnÃ½ch bytÅ¯. JestliÅ¾e bude proces sociÃ¡lnÃ dezintegrace pokraÄovat, pak samotnÃ¡ politickÃ¡ integrace jaksi postrÃ¡dÃ¡ svÅ¯j smysl. Co zÃskÃ¡te tÃm, Å¾e budete politicky integrovat dezintegrujÃcÃ se zemÄ?</p>
<p><b>Pokud budete zvolen, Äemu konkrÃ©tnÄ se chcete vÄnovat a&nbsp;co budete prosazovat?</b></p>
<p>Europoslanci bÃ½vajÃ Äleny dvou vÃ½borÅ¯. JÃ¡ bych se chtÄl zamÄÅit jednak na sociÃ¡lnÃ otÃ¡zky, jednak na problematiku vzdÄlanosti a&nbsp;Å¡kolstvÃ. V&nbsp;oblasti sociÃ¡lnÃ by samozÅejmÄ mÄlo bÃ½t naprostou prioritou vytvÃ¡ÅenÃ novÃ½ch a&nbsp;plnohodnotnÃ½ch pracovnÃch mÃst. V&nbsp;globalizovanÃ© ekonomice jsou v&nbsp;tomto ohledu moÅ¾nosti jednotlivÃ½ch zemÃ omezenÃ©. PrÃ¡ce odchÃ¡zÃ tam, kde je pracovnÃ sÃla levnÄjÅ¡Ã, tedy mÃ©nÄ pojiÅ¡tÄnÃ¡ a&nbsp;s&nbsp;niÅ¾Å¡Ãmi vÃ½dÄlky. SjednocenÃ¡ Evropa je dostateÄnÄ velkÃ½ Ãºtvar, aby se dokÃ¡zala tomuto trendu brÃ¡nit. ZatÃm vÅ¡ak nemÄla vÅ¯li s&nbsp;tÃm nÄco udÄlat. PÅevlÃ¡dly neoliberÃ¡lnÃ recepty, kterÃ© pohlÃÅ¾ejÃ na lidskou prÃ¡ci jenom jako na nÃ¡klad, kterÃ½ je tÅeba minimalizovat kvÅ¯li zvyÅ¡ovÃ¡nÃ konkurenceschopnosti. Tento trend je moÅ¾nÃ© zvrÃ¡tit. PÅedpoklÃ¡dalo by to ovÅ¡em uÄinit Åadu krokÅ¯: zastavit odliv pracovnÃch mÃst do chudÅ¡Ãch zemÃ, zahÃ¡jit reindustrializaci pÅi souÄasnÃ© ekologizaci vÃ½roby, podpoÅit rozvoj druÅ¾stevnictvÃ a&nbsp;drobnÃ©ho mÃstnÃho podnikÃ¡nÃ, zastavit proces, kdy velkÃ© firmy a&nbsp;nejbohatÅ¡Ã skupiny obyvatelstva pÅenÃ¡Å¡ejÃ daÅovou zÃ¡tÄÅ¾ pÅedevÅ¡Ãm na stÅednÃ vrstvy, podÄlit se o&nbsp;existujÃcÃ prÃ¡ci, aniÅ¾ by se sniÅ¾ovala mzda atd. Pokud se ukÃ¡Å¾e, Å¾e neexistuje vÅ¯le tato opatÅenÃ prosazovat, bude tÅeba otevÅenÄ pÅiznat, Å¾e Evropa nenÃ ochotna vytvoÅit smysluplnÃ© podmÃnky pro Å¾ivot velkÃ© ÄÃ¡sti svÃ½ch obyvatel.</p>
<p><b>DÅÃve jste varoval pÅed ekologickou zkÃ¡zou. Dnes se zabÃ½vÃ¡te hlavnÄ rozpadem spoleÄnosti, nerovnostmi, novÃ½mi sociÃ¡lnÃmi riziky. Ekologie uÅ¾ pro vÃ¡s nenÃ tak dÅ¯leÅ¾itÃ¡ jako dÅÃv? </b></p>
<p>SnaÅ¾Ãm se Å¾Ãt ekologicky jako dÅÃve. PouÅ¾ÃvÃ¡m veÅejnou dopravu, nemÃ¡m auto, vÃ½raznÄ jsem omezil spotÅebu masa, tÅÃdÃm odpady. Od toho, abych se vÄnoval ekologickÃ© problematice tak intenzivnÄ jako dÅÃve, mÄ vÅ¡ak odradilo nÄkolik skuteÄnostÃ. Za prvÃ© se nechci stÃ¡t vÄÄnÃ½m diletantem. NenÃ v&nbsp;mÃ½ch silÃ¡ch bÃ½t odbornÃkem na udrÅ¾itelnou krajinu, alternativnÃ zdroje energie, problematiku pÄstovÃ¡nÃ biopotravin, na otÃ¡zky dopravy, udrÅ¾itelnÃ© ekonomiky, rizika genetickÃ½ch modifikacÃ potravin, jadernou energetiku, globÃ¡lnÃho oteplovÃ¡nÃ a&nbsp;nÄkterÃ© dalÅ¡Ã drobnosti. To, co se dalo ÅÃct k&nbsp;ekologii z&nbsp;hlediska sociologickÃ©ho, jsem Åekl a&nbsp;teÄ bych se uÅ¾ jenom rozmÄlÅoval. ZÃ¡roveÅ ve spoleÄnosti nastoupilo nÄco, co by se dalo nazvat ânovÃ¡ otÃ¡zka sociÃ¡lnÃâ. Je iluzornÃ myslet si, Å¾e spoleÄnost, ve kterÃ© narÅ¯stÃ¡ sociÃ¡lnÃ nerovnost a&nbsp;celÃ© vrstvy se propadajÃ na hranici bÃdy, bude naklonÄna k&nbsp;tomu, ÅeÅ¡it citlivÄ svÅ¯j vztah k&nbsp;pÅÃrodÄ a&nbsp;krajinÄ. EkologickÃ© tÃ©ma bylo vyzdviÅ¾eno stÅednÃmi vrstvami, kterÃ© chtÄly svÅ¯j blahobyt doplnit o&nbsp;environmentÃ¡lnÃ ohledy. Tyto vrstvy se dostÃ¡vajÃ do krize sociÃ¡lnÃ i&nbsp;mentÃ¡lnÃ. Krize mentÃ¡lnÃ mÃ¡ podobu postmodernÃho blouznÄnÃ. SnaÅ¾il jsem se to ukÃ¡zat v&nbsp;knize PosvÃcenÃ bezdomovcÅ¯. NedomnÃvÃ¡m se, Å¾e by moje analÃ½za byla pÅemrÅ¡tÄnÃ¡ nebo ahistorickÃ¡, jak se po nepozornÃ©m ÄtenÃ mohlo nÄkterÃ½m jevit. Pokud se z&nbsp;tÃ©to objektivnÃ i&nbsp;subjektivnÃ krize stÅednÃ vrstvy nevymanÃ, bude chybÄt subjekt, kterÃ½ by ekologickÃ¡ tÃ©mata opÄt aktualizoval.</p>
<p><b>V&nbsp;minulosti jste aktivnÄ podporoval obÄanskÃ¡ hnutÃ a&nbsp;psal jste, Å¾e by mÄla odporovat volnÃ©mu trhu na celoevropskÃ© Ãºrovni. VÄÅÃte, Å¾e stÃ¡le mÅ¯Å¾ou hrÃ¡t dÅ¯leÅ¾itou roli?</b></p>
<p>VÄÅÃm, Å¾e takovou Ãºlohu hrÃ¡t mohou, ale jsem si jist, Å¾e v&nbsp;souÄasnÃ© dobÄ ji nehrajÃ. ObÄanskÃ¡ hnutÃ jsou v&nbsp;krizi srovnatelnÃ© s&nbsp;krizÃ politickÃ½ch stran. Nejsou schopna dohodnout se na tom, co je podstatnÃ©, a&nbsp;nejsou schopna koordinovat svÃ© akce k&nbsp;dosaÅ¾enÃ toho podstatnÃ©ho.</p>
<p><b>Co by mohlo hnutÃ z&nbsp;tÃ©to krize dostat?</b></p>
<p>UÅ¾ v&nbsp;nÃ¡zvu novÃ¡ sociÃ¡lnÃ hnutÃ, kterÃ½ je uÅ¾ÃvÃ¡n od sedmdesÃ¡tÃ½ch let minulÃ©ho stoletÃ, se skrÃ½vÃ¡ urÄitÃ© nedorozumÄnÃ. TÄmto hnutÃm Å¡lo o&nbsp;spoustu vÄcÃ, jen ne o&nbsp;zÃ¡leÅ¾itosti sociÃ¡lnÃ. ZdÃ¡lo se, Å¾e sociÃ¡lnÃ otÃ¡zka je jednou provÅ¾dy vyÅeÅ¡ena a&nbsp;Å¾e nynÃ uÅ¾ budou aktuÃ¡lnÃ pouze otÃ¡zky kulturnÃ orientace a&nbsp;prÃ¡va na odliÅ¡nost Å¾ivotnÃho stylu. Ve stejnÃ© dobÄ pÅechÃ¡zel neoliberalismus do mohutnÃ© ofenzÃvy, pÅipravoval se nÃ¡stup ânovÃ© otÃ¡zky sociÃ¡lnÃâ. Po tÅiceti letech vÄzÃ i&nbsp;dÅÃve nejbohatÅ¡Ã spoleÄnosti v&nbsp;sociÃ¡lnÃch problÃ©mech aÅ¾ po uÅ¡i. DÄdicovÃ© alternativnÃch hnutÃ z&nbsp;let sedmdesÃ¡tÃ½ch vÅ¡ak stÃ¡le Å¾ijÃ problÃ©my autentickÃ©ho konstruovÃ¡nÃ svÃ© nezamÄnitelnÃ© identity. NeoliberÃ¡lovÃ© jim svÃ½m tlakem na Å¡ÃÅenÃ neplnohodnotnÃ½ch pracovnÃch kontraktÅ¯ milerÃ¡di poskytujÃ o&nbsp;to vÃce prostoru a&nbsp;Äasu na bolestivÃ©, leÄ v&nbsp;posledku radostnÃ© hledÃ¡nÃ vykoÅenÄnÃ© identity. Pokud se novÃ¡ sociÃ¡lnÃ hnutÃ nerozpomenou na pÅ¯vodnÃ vÃ½znam slova âsociÃ¡lnÃâ, budou mÃt tohoto prostoru stÃ¡le vÄtÅ¡Ã hojnost. VÃce, neÅ¾ si myslÃte.</p>
<p><b>DÃ¡vÃ¡ nÃ¡m EvropskÃ¡ unie do budoucna nadÄji, Å¾e se zastavÃ pÃ¡d stÅednÃch vrstev, nezamÄstnanost nebo ÄÃm dÃ¡l vÄtÅ¡Ã propojenÃ politiky sÂ byznysem? NepÅispÃvÃ¡ i&nbsp;politika unie k&nbsp;tÄmto trendÅ¯m?</b></p>
<p>EvropskÃ¡ unie funguje pÅÃliÅ¡ neoliberÃ¡lnÄ a&nbsp;bytostnÄ neracionÃ¡lnÄ. Podporuje ostrou konkurenci ekonomik svÃ½ch ÄlenskÃ½ch zemÃ. OstrÃ¡ konkurence ovÅ¡em pÅedpoklÃ¡dÃ¡, Å¾e budeme mÃt vÃtÄze a&nbsp;poraÅ¾enÃ©. ProtoÅ¾e je Evropa uniÃ, cÃtÃ potÅebu poraÅ¾enÃ½m na konci kaÅ¾dÃ©ho cyklu pÅerozdÄlit nÄco ze zisku vÃtÄzÅ¯. TÃm se Å¡ance vyrovnajÃ natolik, aby mohlo probÄhnout zdÃ¡nlivÄ regulÃ©rnÃ dalÅ¡Ã kolo konkurenÄnÃho zÃ¡polenÃ. Å ance ovÅ¡em nejsou vyrovnanÃ© natolik, aby nebylo dopÅedu jasnÃ©, kdo i&nbsp;tentokrÃ¡t vyhraje. A&nbsp;tak se celÃ½ cyklus porÃ¡Å¾enÃ slabÅ¡Ãch a&nbsp;jejich ÄÃ¡steÄnÃ© kompenzace za porÃ¡Å¾ku stÃ¡le znova opakuje.</p>
<p><b>Jak by podle vÃ¡s mÄla EvropskÃ¡ unie reagovat na dÄnÃ na UkrajinÄ?</b></p>
<p>EvropskÃ¡ unie by mÄla v&nbsp;prvnÃ ÅadÄ vysvÄtlit, jak chce pomÃ¡hat UkrajinÄ, kdyÅ¾ nedokÃ¡zala pomoci Åecku, kterÃ© je ve srovnÃ¡nÃ s&nbsp;Ukrajinou ekonomickÃ½m tygrem. DÃ¡le by mÄla vysvÄtlit, jak dosÃ¡hne toho, aby jejÃ pÅÃpadnou pomoc nerozebrali ti, kdo Ukrajinu rozkradli. AÅ¾ budou tyto dvÄ vÄci vysvÄtleny, rÃ¡d se osobnÄ uskrovnÃm na pomoc lidu Ukrajiny. OdmÃtÃ¡m ale pÅispÃvat na udrÅ¾ovÃ¡nÃ mocenskÃ½ch pozic oligarchÅ¯.</p>
<p><b>VÂ souvislosti s&nbsp;imigraÄnÃ politikou jste Åekl, Å¾e jedinÃ½m ÅeÅ¡enÃm je zasadit se, aby lidÃ© nemÄli dÅ¯vod utÃkat ze svÃ© rodnÃ© zemÄ. JakÃ© kroky by v&nbsp;tom mohla podniknout EvropskÃ¡ unie?</b></p>
<p>EvropskÃ¡ unie by se pÅedevÅ¡Ãm mÄla distancovat od akcÃ, kterÃ© destabilizujÃ stÃ¡ty a&nbsp;celÃ© regiony. Libyi jsme dokÃ¡zali parÃ¡dnÄ vybombardovat a&nbsp;tÃm naÅ¡e starost o&nbsp;blaho jejÃch obyvatel a&nbsp;o&nbsp;demokratizaci pomÄrÅ¯ v&nbsp;zemi skonÄila. MÅ¯Å¾e se nÄkdo divit proudu uprchlÃkÅ¯ zÂ podobnÃ½ch regionÅ¯? Jsem proti diktÃ¡torskÃ½m reÅ¾imÅ¯m. Jsem vÅ¡ak takÃ© proti tomu, abychom tÅeba snahu zmocnit se novÃ½ch ropnÃ½ch polÃ vydÃ¡vali za snahu o&nbsp;demokratizaci pomÄrÅ¯ vÂ zemÃch, o&nbsp;kterÃ© se zajÃmÃ¡me vÃ½hradnÄ kvÅ¯li jejich surovinovÃ©mu bohatstvÃ, anebo geopolitickÃ© poloze.</p>
<p><b>Kritici Äasto tvrdÃ, Å¾e EvropskÃ¡ unie je zbyrokratizovanÃ½ moloch. Mnoho zÂ nich, tÅeba VÃ¡clav Klaus, to ÅÃkÃ¡ ÃºÄelovÄ, ale na druhÃ© stranÄ â lidÃ© cÃtÃ, Å¾e chod Unie je pro nÄ nesrozumitelnÃ½, mohou jej ovlivnit jeÅ¡tÄ mÃ©nÄ neÅ¾ domÃ¡cÃ politiku. Jak by se to mohlo zmÄnit?</b></p>
<p>Pokud se nejsilnÄjÅ¡Ã frakcÃ stane po volbÃ¡ch skupina socialistÅ¯ a&nbsp;demokratÅ¯, zvolÃ pÅedsedou EvropskÃ© komise svÃ©ho spoleÄnÃ©ho kandidÃ¡ta, souÄasnÃ©ho pÅedsedu EvropskÃ©ho parlamentu Martina Schulze. Ten se zavÃ¡zal zprÅ¯hlednit vztahy mezi EvropskÃ½m parlamentem a&nbsp;KomisÃ a&nbsp;dÃ¡t parlamentu vÄtÅ¡Ã pravomoci. Na druhÃ© stranÄ je pravda, Å¾e rozÅ¡iÅovanÃ Evropy ÄinÃ EvropskÃ½ parlament stÃ¡le tÄÅ¾kopÃ¡dnÄjÅ¡Ãm. VÂ tomto svÄtle je proto tÅeba posuzovat i&nbsp;otÃ¡zku dalÅ¡Ãho rozÅ¡iÅovÃ¡nÃ Unie.</p>
<p><b>SouhlasÃte s&nbsp;pÅijetÃm eura? Mnoho lidÃ se â napÅÃklad po zkuÅ¡enostech ze Slovenska â bojÃ zdraÅ¾ovÃ¡nÃ. Co byste jim na to Åekl?</b></p>
<p>K&nbsp;pÅijetÃ eura jsme se zavÃ¡zali. O&nbsp;jeho pÅijetÃ se nerozhoduje v&nbsp;EvropskÃ©m parlamentu, rozhoduje o&nbsp;nÄm ÄeskÃ¡ vlÃ¡da. MÅ¯j vztah k&nbsp;euru je tedy pouze mojÃ soukromou zÃ¡leÅ¾itostÃ. Pokud euro pÅijmeme, mÅ¯Å¾eme vyuÅ¾Ãt technickÃ½ch opatÅenÃ, kterÃ¡ jednorÃ¡zovÃ© zdraÅ¾enÃ pÅi jeho pÅijetÃ budou minimalizovat. Pokud euro nepÅijmeme, bude ÄNB jednou aÅ¾ dvakrÃ¡t roÄnÄ devalvovat korunu a&nbsp;tÃm nÃ¡s stÃ¡le vÃce vzdalovat od ÃºrovnÄ zemÃ na zÃ¡pad od naÅ¡ich hranic. A&nbsp;to pÅesto, Å¾e tato ÃºroveÅ i&nbsp;tam stagnuje.</p>
<p><b>Jak by mÄla vypadat Evropa podle vaÅ¡ich pÅedstav?</b></p>
<p>MÄla by bÃ½t mnohem vÃce sjednocena v&nbsp;otÃ¡zce danÃ â pÅedevÅ¡Ãm prÃ¡vnickÃ½ch, teprve na druhÃ©m mÃstÄ fyzickÃ½ch osob. MÄla by se snaÅ¾it o&nbsp;urÄitou mÃru harmonizace systÃ©mÅ¯ sociÃ¡lnÃho zajiÅ¡tÄnÃ. NapÅÃklad pÅiblÃÅ¾it ve svÃ½ch ÄlenskÃ½ch zemÃch pomÄr minimÃ¡lnÃ mzdy a&nbsp;prÅ¯mÄrnÃ©ho platu, aby se omezil sociÃ¡lnÃ dumping. A&nbsp;mÄla by co nejvÃc ochraÅovat regionÃ¡lnÃ a&nbsp;lokÃ¡lnÃ rÅ¯znost svÃ½ch ÄlenskÃ½ch zemÃ pÅi respektovÃ¡nÃ jejich lokÃ¡lnÃch ekonomik a&nbsp;samosprÃ¡vy.</p>
<p><b>VÂ Äem podle vÃ¡s spoÄÃvÃ¡ nejvÄtÅ¡Ã pÅÃnos EvropskÃ© unie pro Äesko?</b></p>
<p>MÃ¡me Å¡anci spolu s&nbsp;jinÃ½mi srovnatelnÃ½mi zemÄmi vystupovat jako partner stÃ¡tÅ¯ mnohem vÄtÅ¡Ãch a&nbsp;ekonomicky silnÄjÅ¡Ãch. Pokud by byla EvropskÃ¡ unie rozbita, tyto stÃ¡ty by se s&nbsp;nÃ¡mi vÅ¯bec nebavily. HistorickÃ½ch zkuÅ¡enostÃ snad uÅ¾ mÃ¡me v&nbsp;tomto smÄru dost. <b>Â </b></p>
<p>&nbsp;</p>
]]></content>
			<link rel="replies" type="text/html" href="http://a2larm.cz/2014/03/jan-keller-odmitam-prispivat-na-oligarchy/#comments" thr:count="2"/>
		<link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://a2larm.cz/2014/03/jan-keller-odmitam-prispivat-na-oligarchy/feed/atom/" thr:count="2"/>
		<thr:total>2</thr:total>
	</entry>
		<entry>
		<author>
			<name>Petr Gocev</name>
						<uri>https://www.facebook.com/petr.gocev</uri>
					</author>
		<title type="html"><![CDATA[DoÅ¡lo na Krymu k&#160;poruÅ¡enÃ mezinÃ¡rodnÃho prÃ¡va?]]></title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://a2larm.cz/2014/03/doslo-na-krymu-k-poruseni-mezinarodniho-prava/" />
		<id>http://a2larm.cz/?p=5694</id>
		<updated>2014-03-24T09:24:34Z</updated>
		<published>2014-03-24T06:00:48Z</published>
		<category scheme="http://a2larm.cz" term="SPOLEÄNOST" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="Euromajdan" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="Krym" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="mezinÃ¡rodnÃ prÃ¡vo" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="Rusko" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="Ukrajina" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="Viktor JanukovyÄ" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="Vladimir Putin" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="vojenskÃ¡ intervence" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="zahraniÄnÃ politika" />		<summary type="html"><![CDATA[ZÃ¡padnÃ politici a&#160;mÃ©dia burcujÃ svÄtovou veÅejnost poukazem na nÄkolikerÃ© ÃºdajnÃ© poruÅ¡enÃ mezinÃ¡rodnÃho prÃ¡va na Krymu. Podle Baracka Obamy doÅ¡lo k&#160;poruÅ¡enÃ mezinÃ¡rodnÃho prÃ¡va i&#160;samotnÃ½m poÅÃ¡dÃ¡nÃm referenda, coÅ¾ je nesmysl. Dokonce ani odtrÅ¾enÃ Krymu a&#160;jeho nÃ¡slednÃ¡ anexe Ruskem nemohou bÃ½t povaÅ¾ovÃ¡ny za poruÅ¡enÃ mezinÃ¡rodnÃho prÃ¡va (referendum a&#160;nÃ¡slednÃ© [&#8230;]]]></summary>
		<content type="html" xml:base="http://a2larm.cz/2014/03/doslo-na-krymu-k-poruseni-mezinarodniho-prava/"><![CDATA[<p>ZÃ¡padnÃ politici a&nbsp;mÃ©dia burcujÃ svÄtovou veÅejnost poukazem na nÄkolikerÃ© ÃºdajnÃ© poruÅ¡enÃ mezinÃ¡rodnÃho prÃ¡va na Krymu. Podle Baracka Obamy doÅ¡lo k&nbsp;poruÅ¡enÃ mezinÃ¡rodnÃho prÃ¡va i&nbsp;samotnÃ½m poÅÃ¡dÃ¡nÃm referenda, coÅ¾ je nesmysl. Dokonce ani odtrÅ¾enÃ Krymu a&nbsp;jeho nÃ¡slednÃ¡ anexe Ruskem nemohou bÃ½t povaÅ¾ovÃ¡ny za poruÅ¡enÃ mezinÃ¡rodnÃho prÃ¡va (referendum a&nbsp;nÃ¡slednÃ© odtrÅ¾enÃ je ovÅ¡em poruÅ¡enÃm ukrajinskÃ© Ãºstavy). Pokud lze nÄco povaÅ¾ovat za poruÅ¡enÃ mezinÃ¡rodnÃho prÃ¡va, je to poÄÃnÃ¡nÃ ruskÃ½ch vojÃ¡kÅ¯ na Krymu. <span style="line-height: 1.5em;">RuskÃ© stanovisko popÃrajÃcÃ poruÅ¡enÃ mezinÃ¡rodnÃho prÃ¡va aktivitami ruskÃ½ch jednotek na Krymu se opÃrÃ¡ o&nbsp;nÃ¡sledujÃcÃ tvrzenÃ:</span></p>
<p>1. RuskÃ© jednotky jsou na Krymu legÃ¡lnÄ na zÃ¡kladÄ smlouvy o&nbsp;vyuÅ¾itÃ ÄernomoÅskÃ© nÃ¡moÅnÃ zÃ¡kladny.</p>
<p>2. Rusko chrÃ¡nÃ ohroÅ¾enÃ© soukmenovce.</p>
<p>3. RuskÃ© jednotky byly pozvÃ¡ny prÃ¡voplatnÃ½m prezidentem Ukrajiny JanukovyÄem i&nbsp;premiÃ©rem KrymskÃ© autonomnÃ republiky.</p>
<p>PrvnÃ argument lze snadno vyvrÃ¡tit poukazem naÂ <a href="http://ericposner.com/the-1997-black-sea-fleet-agreement-between-russia-and-ukraine/">text</a>Â zmiÅovanÃ© smlouvy, kterÃ½ explicitnÄ stanovuje, Å¾e ruskÃ© jednotky musÃ respektovat suverenitu Ukrajiny, jejÃ zÃ¡kony a&nbsp;nesmÃ se vmÄÅ¡ovat se do jejÃch vnitÅnÃch zÃ¡leÅ¾itostÃ.</p>
<p>TakÃ© druhÃ½ argument neobstojÃ. AÄkoli jsou Putinovy obavy z&nbsp;ohroÅ¾enÃ zÃ¡jmÅ¯ rusky mluvÃcÃ menÅ¡iny na UkrajinÄ oprÃ¡vnÄnÃ©, a&nbsp;zmÄna jazykovÃ©ho zÃ¡kona schvÃ¡lenÃ¡ parlamentem je toho pÅedzvÄstÃ (jakkoli prezident zmÄnu zÃ¡kona po kritice ze zahraniÄÃ a&nbsp;upozornÄnÃ na hrozÃcÃ eskalaci napÄtÃ vetoval), a&nbsp;aÄkoli je diskriminace ruskojazyÄnÃ© menÅ¡iny v&nbsp;PobaltÃ dlouhodobÄ <a href="http://balticreports.com/2010/02/02/ethnic-russians-have-it-tough-in-estonia/">kritizovÃ¡na</a>Â ze stranyÂ OSN i&nbsp;lidskoprÃ¡vnÃch organizacÃ, k&nbsp;vÃ½raznÃ½m nÃ¡silnostem proti ruskÃ© menÅ¡inÄ na UkrajinÄ podle vÅ¡eho nedochÃ¡zÃ a&nbsp;situaci pÅedchÃ¡zejÃcÃ vojenskÃ© intervenci neÅ¡lo ani zdaleka oznaÄit za humanitÃ¡rnÃ katastrofu. Dokonce ani v&nbsp;pÅÃpadÄ, Å¾e by se o&nbsp;humanitÃ¡rnÃ katastrofu jednalo, nelegalizovalo by to ruskou vojenskou intervenci. DoktrÃna âhumanitÃ¡rnÃ intervenceâ nenÃ uznanÃ½m <a href="http://ericposner.com/the-kosovo-precedent/">pramenem</a>Â mezinÃ¡rodnÃho prÃ¡va.</p>
<div id="attachment_5702" class="wp-caption alignnone" style="width: 678px"><a href="http://a2larm.cz/wp-content/uploads/2014/03/140319-crimea-flag-6_156598afddb2cd1c6b7e0a449515c904.jpg"><img class=" wp-image-5702" alt="RuskÃ¡ vlajka zavlÃ¡la nad ukrajinskou nÃ¡moÅnickou zÃ¡kladnou v Sevastopolu" src="http://a2larm.cz/wp-content/uploads/2014/03/140319-crimea-flag-6_156598afddb2cd1c6b7e0a449515c904-666x439.jpg" width="670" height="441" /></a><p class="wp-caption-text">RuskÃ¡ vlajka zavlÃ¡la nad ukrajinskou nÃ¡moÅnickou zÃ¡kladnou v&nbsp;Sevastopolu</p></div>
<p>Co se tÅetÃho bodu tÃ½Äe, premiÃ©r KrymskÃ© autonomnÃ republiky podle ukrajinskÃ© legislativy nedisponuje pravomocÃ pozvat zahraniÄnÃ jednotky. NejlepÅ¡Ãm PutinovÃ½m prÃ¡vnÃm argumentem je tedy âzvacÃ dopisâ JanukovyÄe. V&nbsp;Äesku mÃ¡me se zvacÃmi dopisy neblahou historickou zkuÅ¡enost. Z&nbsp;prÃ¡vnÃho hlediska bylo problÃ©mem zvacÃho dopisu BiÄ¾aka a&nbsp;spol. to, Å¾e jej napsali lidÃ©, kteÅÃ k&nbsp;tomu nebyli oprÃ¡vnÄni, bez vÄdomÃ prÃ¡voplatnÃ© vlÃ¡dy. A&nbsp;na stejnÃ© otÃ¡zce teÄ zÃ¡visÃ i&nbsp;legalita pozvÃ¡nÃ ruskÃ½ch jednotek na Ukrajinu. Podle ruskÃ©ho stanoviska nebyl JanukovyÄ prÃ¡voplatnÄ sesazen, a&nbsp;je tedy legitimnÃm pÅedstavitelem Ukrajiny (naopak vlÃ¡da v&nbsp;KyjevÄ podle ruskÃ©ho stanoviska legitimnÃ nenÃ). S&nbsp;neÃºstavnostÃ JanukovyÄova sesazenÃ lze souhlasit, a&nbsp;pÅiznÃ¡vajÃ to i&nbsp;prÃ¡vnÃci Majdanu. KonstatujÃ, Å¾e nenastal Å¾Ã¡dnÃ½ ze ÄtyÅ v&nbsp;ÃºstavÄ uvedenÃ½ch dÅ¯vodÅ¯ zÃ¡niku JanukovyÄova prezidentskÃ©ho mandÃ¡tu, nicmÃ©nÄ se odvolÃ¡vajÃ na suverenitu lidu (reprezentovanÃ©ho Majdanem) a&nbsp;na to, Å¾e revoluce si vytvÃ¡ÅÃ <a href="http://euromaidanpr.com/2014/03/15/the-ousting-of-yanukovych-was-legal/">vlastnÃ zÃ¡kony</a>. Tuto argumentaci <a href="http://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/007schuz/s007135.htm">pÅijala</a> Ãºsty LubomÃra ZaorÃ¡lka i&nbsp;ÄeskÃ¡ vlÃ¡da, coÅ¾ by se nÄkdy v&nbsp;budoucnu mohlo hodit.</p>
<p>ObdobnÃ¡ shoda bohuÅ¾el nepanuje v&nbsp;prÃ¡vnÃm nÃ¡zoru na to, zda nelegitimnÄ (napÅÃklad puÄem) sesazenÃ¡ vlÃ¡da mÃ¡ prÃ¡vo z&nbsp;exilu pozvat zahraniÄnÃ vojska. KupÅÃkladu Eric Posner <a href="http://ericposner.com/did-ukraine-consent-to-putins-intervention/" target="_blank">soudÃ</a>, Å¾e nikoli, zatÃmco Stefan Talmon argumentuje <a href="http://www.dw.de/crimea-a-breach-of-international-law/a-17483425">opaÄnÄ</a> (obecnÄji <a href="http://www.ilsa.org/jessup/jessup12/Talmon_Who%20is%20a%20legitimate%20government%20in%20exile.pdf">zde</a>). OsobnÄ se klonÃm k&nbsp;nÃ¡zoru, Å¾e JanukovyÄ prÃ¡vo pozvat zahraniÄnÃ vojska nemÄl, ÄÃmÅ¾ padÃ¡ poslednÃ argument Putinovy teze o&nbsp;legalitÄ aktivit ruskÃ½ch jednotek na Krymu. Jakkoli ale ruskÃ¡ invaze na Krym pÅedstavuje poruÅ¡enÃ mezinÃ¡rodnÃho prÃ¡va, stejnÄ bude nejlepÅ¡Ã reagovat na ni tÃm, Å¾e popÅejeme obÄanÅ¯m Krymu hodnÄ Å¡tÄstÃ do jejich nadchÃ¡zejÃcÃho Å¾ivota v&nbsp;rÃ¡mci RuskÃ© federace.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><em>Autor je ekonom, pÅ¯sobÃ na Yale University.</em></p>
<p>&nbsp;</p>
]]></content>
			<link rel="replies" type="text/html" href="http://a2larm.cz/2014/03/doslo-na-krymu-k-poruseni-mezinarodniho-prava/#comments" thr:count="4"/>
		<link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://a2larm.cz/2014/03/doslo-na-krymu-k-poruseni-mezinarodniho-prava/feed/atom/" thr:count="4"/>
		<thr:total>4</thr:total>
	</entry>
		<entry>
		<author>
			<name>KlimeÅ¡</name>
					</author>
		<title type="html"><![CDATA[Gastronomie krize: Od lidoopÅ¯ k&#160;primitivÅ¯m]]></title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://a2larm.cz/2014/03/gastronomie-krize-od-lidoopu-k-primitivum/" />
		<id>http://a2larm.cz/?p=5683</id>
		<updated>2014-03-22T09:16:53Z</updated>
		<published>2014-03-22T09:16:53Z</published>
		<category scheme="http://a2larm.cz" term="A2ST/\JL" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="KULTURA" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="SPOLEÄNOST" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="etnologie" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="fyziognomie" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="gastronomie" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="jÃdlo" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="krize" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="kuchaÅi" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="mozek" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="nemoci" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="pivo" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="politika" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="potraviny" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="primÃ¡ti" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="tepelnÃ¡ Ãºprava potravin" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="vaÅenÃ" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="zdravÃ" />		<summary type="html"><![CDATA[Alternativy zaÄÃnajÃ u&#160;stolu s&#160;jÃdlem a&#160;konÄÃ sociÃ¡lnÃmi zmÄnami. SÃ©rie vÃkendovÃ½ch gastronomickÃ½ch ÄlÃ¡nkÅ¯ je zaloÅ¾ena na myÅ¡lence, Å¾e jÃdlo nenÃ pouze jednou z&#160;nejdÅ¯leÅ¾itÄjÅ¡Ãch lidskÃ½ch potÅeb, ale takÃ© politickÃ½m nÃ¡strojem. SnaÅ¾Ã se pÅedstavit gastronomii jako vstupnÃ brÃ¡nu obÄanskÃ© angaÅ¾ovanosti. &#160; VaÅenÃ je nedÃlnou a&#160;dÅ¯leÅ¾itou souÄÃ¡stÃ naÅ¡Ã kultury. PodÃvÃ¡me-li [&#8230;]]]></summary>
		<content type="html" xml:base="http://a2larm.cz/2014/03/gastronomie-krize-od-lidoopu-k-primitivum/"><![CDATA[<p><b>Alternativy zaÄÃnajÃ u&nbsp;stolu s&nbsp;jÃdlem a&nbsp;konÄÃ sociÃ¡lnÃmi zmÄnami. SÃ©rie vÃkendovÃ½ch gastronomickÃ½ch ÄlÃ¡nkÅ¯ je zaloÅ¾ena na myÅ¡lence, Å¾e jÃdlo nenÃ pouze jednou z&nbsp;nejdÅ¯leÅ¾itÄjÅ¡Ãch lidskÃ½ch potÅeb, ale takÃ© politickÃ½m nÃ¡strojem. SnaÅ¾Ã se pÅedstavit gastronomii jako vstupnÃ brÃ¡nu obÄanskÃ© angaÅ¾ovanosti. </b></p>
<p>&nbsp;</p>
<p>VaÅenÃ je nedÃlnou a&nbsp;dÅ¯leÅ¾itou souÄÃ¡stÃ naÅ¡Ã kultury. PodÃvÃ¡me-li se na dÄjiny vaÅenÃ, zjistÃme, Å¾e se dnes â aspoÅ vÂ jednom bodu â nachÃ¡zÃme pÅibliÅ¾nÄ tam, kde jsme byli na zaÄÃ¡tku: pÅed vynÃ¡lezem tepelnÃ© Ãºpravy potravy. NaÅ¡e souÄasnÃ¡ pozice je bohuÅ¾el mnohem problematiÄtÄjÅ¡Ã neÅ¾ ta vÃ½chozÃ.</p>
<p><b>VaÅenÃ z&nbsp;nÃ¡s dÄlÃ¡ lidi</b></p>
<p>V&nbsp;dnes jiÅ¾ legendÃ¡rnÃ knize Fyziologie chuti (Physiology of Taste) z&nbsp;roku 1825 tvrdÃ francouzskÃ½ politik a&nbsp;novÃ¡torskÃ½ gurmÃ¡n Jean Anthelm Brillat Savarin, Å¾e vaÅenÃ z&nbsp;nÃ¡s uÄinilo to, kÃ½m jsme, a&nbsp;Å¾e vyuÅ¾ÃvÃ¡nÃ ohnÄ pro gastronomickÃ© ÃºÄely âzÃ¡sadnÄ pÅispÄlo k&nbsp;civilizaÄnÃmu pokrokuâ. Na Savarina navazuje antropolog Claude LÃ©vi-Strauss, jehoÅ¾ obsÃ¡hlÃ¡ sÃ©rie Mythologica, jejÃÅ¾ prvnÃ dÃl nese nÃ¡zev SyrovÃ© a&nbsp;vaÅenÃ©, v&nbsp;rÅ¯znÃ½ch variacÃch a&nbsp;na pÅÃkladech kultur rÅ¯znÃ½ch etnik nastoluje tezi, Å¾e prÃ¡vÄ dÃky vaÅenÃ se symbolicky odliÅ¡ujeme od zvÃÅat, vytvÃ¡ÅÃme mytologii a&nbsp;promÄÅujeme tÃm pÅÃrodu v&nbsp;kulturu.</p>
<blockquote><p><b>âJÃdlo se v&nbsp;naÅ¡ich rukou stÃ¡vÃ¡ pÅÃÄinou obezity, kardiovaskulÃ¡rnÃch potÃÅ¾Ã a&nbsp;dalÅ¡Ãch chorob, jejichÅ¾ vÃ½Ätem by se dalo popsat nÄkolik stran. Ztratili jsme vztah k&nbsp;jÃdlu, nevÃme ani kdo, kde a&nbsp;jak vyprodukoval to, co kaÅ¾dÃ½ den konzumujeme.â</b></p></blockquote>
<p>SouÄasnÃ½ americkÃ½ primatolog Richard Wrangham poslÃ©ze pÅiÅ¡el s&nbsp;obdobnÄ provokativnÃ myÅ¡lenkou, a&nbsp;sice, Å¾e nikoli tvorbou pazourkÅ¯ a&nbsp;nÃ¡strojÅ¯, osvojenÃm jazyka Äi konzumacÃ masa, nÃ½brÅ¾ aÅ¾ objevem vaÅenÃ jsme se stali lidmi. Argumentuje tÃm, Å¾e celÃ½ nÃ¡Å¡ vÃ½voj byl zÃ¡sadnÄ ovlivnÄn konzumacÃ vaÅenÃ©ho jÃdla. Nemuseli jsme ho totiÅ¾ tolik Å¾vÃ½kat, takÅ¾e se nÃ¡m zmenÅ¡ily Äelist a&nbsp;zuby a&nbsp;zvÄtÅ¡il se mozek, vyÅ¾adujÃcÃ pÅÃsun energie, kterou vaÅenÃ© jÃdlo poskytuje ve vÄtÅ¡Ãm mnoÅ¾stvÃ. TakÃ© zaÅ¾ÃvacÃ trakt se nÃ¡m zkrÃ¡til dÃky tomu, Å¾e jsme nemuseli trÃ¡vit syrovÃ© maso a&nbsp;syrovÃ© potraviny obecnÄ. NavÃc tepelnÃ© a&nbsp;jinÃ© zpracovÃ¡nÃ (tÅeba fermentace) umoÅ¾Åuje, kromÄ delÅ¡Ãho uchovÃ¡vÃ¡nÃ potravin, zvÃ½Å¡it jejich nutriÄnÃ hodnotu a&nbsp;takÃ© obsah nÄkterÃ½ch vitamÃnÅ¯. TakÅ¾e naÅ¡i pÅedkovÃ© mohli trÃ¡vit mÃ©nÄ Äasu lovem a&nbsp;sbÄrem a&nbsp;vÄnovat se vÃce aktivitÄ, jiÅ¾ bychom mohli nazvat kulturou.</p>
<p><b>PolitickÃ¡ moc vaÅenÃ </b></p>
<p>VaÅenÃ se postupem Äasu institucionalizovalo a&nbsp;jeho hlavnÃ pÅedstavitel â kuchaÅ â se stal dÅ¯leÅ¾itÃ½m spoleÄenskÃ½m aktÃ©rem. Jeho umÄnÃ bÃ½valo tak cenÄnÃ©, Å¾e napÅÃklad ve starÃ©m Åecku patÅil kÂ nejlÃ©pe placenÃ½m zamÄstnancÅ¯m, stejnÄ tak v&nbsp;ÅÃmÄ. NapÅÃklad Marcus Antonius vÄnoval vedoucÃmu svÃ© kuchynÄ celÃ© mÄsto za to, Å¾e pÅipravil jÃdlo pro Kleopatru. Dcery ze zÃ¡moÅ¾nÄjÅ¡Ãch rodin, kterÃ© se vdÃ¡valy do ciziny, dostÃ¡valy kuchaÅe vÄnem.</p>
<p>Potrava je nepochybnÄ prostÅedkem k&nbsp;nasycenÃ, ale v&nbsp;mnoha ohledech tuto naÅ¡i dennodennÃ potÅebu pÅesahuje. Je takÃ© socializaÄnÃm nÃ¡strojem a&nbsp;âzahrnuje jiÅ¾ vÅ¡echny vztahy, jimÅ¾ dala vzniknout krajnÃ spoleÄenskÃ¡ pospolitost: lÃ¡sku, pÅÃ¡telstvÃ, obchodnÃ znÃ¡mosti, spekulace, moc, protekci, Å¾Ã¡dosti, ctiÅ¾Ã¡dost nebo pletichy,â jak se pÃÅ¡e v&nbsp;jednÃ© starÃ© gastronomickÃ© pÅÃruÄce. JÃdlo slouÅ¾ilo nejen k&nbsp;vyjÃ¡dÅenÃ mocenskÃ©ho statusu, ale zÃ¡roveÅ bylo vyuÅ¾ÃvÃ¡no k&nbsp;odstranÄnÃ prÃ¡vÄ tÄch, kteÅÃ se mocÃ honosili â profesionÃ¡lnÃ traviÄi jÃdla nachÃ¡zeli uplatnÄnÃ nejen ve stÅedovÄku a&nbsp;za KateÅiny MedicejskÃ©, ale i&nbsp;mnohem pozdÄji.</p>
<p>PolitickÃ½ aspekt vaÅenÃ©ho pokrmu, potaÅ¾mo tekutiny, vyjÃ¡dÅil Jaroslav HaÅ¡ek ve svÃ½ch DÄjinÃ¡ch strany mÃrnÃ©ho pokroku v&nbsp;mezÃch zÃ¡kona. UvÃ¡dÃ tam, Å¾e kvalita politickÃ½ch stran je dÃ¡na kvalitou piva v&nbsp;restauraci, ve kterÃ© byly zaloÅ¾eny a&nbsp;kde konajÃ svÃ© schÅ¯ze. Na otÃ¡zku, proÄ mÃ¡ KÅesÅ¥ansko-sociÃ¡lnÃ strana v&nbsp;Praze tak mÃ¡lo pÅÃznivcÅ¯, odpovÃdÃ¡, Å¾e je to proto, Å¾e âmÃ¡ svÃ© mÃstnosti tam, kde Äepuje se pivo vinohradskÃ© nebo koÅ¡ÃÅskÃ©. Kdyby strana kÅesÅ¥ansko-sociÃ¡lnÃ pÅesÃdlila do mÃstnosti s&nbsp;pivem velkopopovickÃ½m, smÃchovskÃ½m nebo branickÃ½m, pak by takÃ© katolickÃ½ duch prostoupil hloubÄji ledvÃ mnohÃ½ch, kteÅÃ dnes jsou ve vÃÅe vlaÅ¾nÃ, ponÄvadÅ¾ majÃ odpor k&nbsp;vinohradskÃ©mu pivu. Dejte jÃm pivo smÃchovskÃ© a&nbsp;oni budou stÃ¡t vÄrnÄ pÅi vÃÅe svÃ½ch otcÅ¯.â</p>
<p>I&nbsp;obÄdy prezidentÅ¯ a&nbsp;politickÃ½ch funkcionÃ¡ÅÅ¯ jsou odnepamÄti nesmÃrnÄ dÅ¯leÅ¾itou udÃ¡lostÃ pÅesahujÃcÃ pouhou ceremonii. StejnÄ tak mezinÃ¡rodnÃ konference o&nbsp;osudu ekonomie a&nbsp;o&nbsp;politickÃ© situaci se neobejdou bez spoleÄnÃ©ho obÄda nebo veÄeÅe. JÃdlo je moÅ¾nÃ¡ jednou z&nbsp;mÃ¡la skuteÄnÄ spoleÄenskÃ½ch udÃ¡lostÃ, pÅi nichÅ¾ se hledÃ¡ spoleÄnÃ¡ ÅeÄ.</p>
<div id="attachment_5685" class="wp-caption alignnone" style="width: 678px"><a href="http://a2larm.cz/wp-content/uploads/2014/03/Ape_skeletons.png"><img class=" wp-image-5685" alt="PÅinejmenÅ¡Ãm v jednom ohledu jsme se pÅiblÃÅ¾ili naÅ¡im pÅedkÅ¯m, primÃ¡tÅ¯m: svou fyziognomiÃ" src="http://a2larm.cz/wp-content/uploads/2014/03/Ape_skeletons-666x374.png" width="670" height="376" /></a><p class="wp-caption-text">PÅinejmenÅ¡Ãm v&nbsp;jednom ohledu jsme se pÅiblÃÅ¾ili naÅ¡im pÅedkÅ¯m, primÃ¡tÅ¯m: svou fyziognomiÃ</p></div>
<p><b>OtÃ¡zka Å¾aludkovÃ¡ </b></p>
<p>Å½e jsou na druhou stranu naÅ¡e onemocnÄnÃ a&nbsp;neduhy do velkÃ© mÃry zapÅÃÄinÄnÃ© prÃ¡vÄ jÃdlem, vÄdÄl uÅ¾ v&nbsp;6. stoletÃ pÅed naÅ¡Ãm letopoÄtem ÄÃnskÃ½ lÃ©kaÅ Sun Sa-miao. Tvrdil, Å¾e âdobrÃ½ lÃ©kaÅ nejprve stanovÃ pÅÃÄinu onemocnÄnÃ, a&nbsp;kdyÅ¾ ji nalezne, snaÅ¾Ã se ji nejdÅÃve odstranit jÃdlem. KdyÅ¾ potrava zklame, teprve pak pÅedepÃÅ¡e lÃ©k.â MyÅ¡lenku, Å¾e jÃdlo (potaÅ¾mo vyvÃ¡Å¾enÃ¡ strava), by mÄlo bÃ½t univerzÃ¡lnÃm ÅeÅ¡enÃm jak pro prevenci nemocÃ a&nbsp;neduhÅ¯, tak pro jejich lÃ©Äbu, sdÃlel i&nbsp;Paracelsus, Å¡vÃ½carskÃ½ reformÃ¡tor lÃ©kaÅstvÃ z&nbsp;16. stoletÃ, jenÅ¾ deklaroval: âNaÅ¡e lÃ©ky musÃ bÃ½ti potravinami a&nbsp;naÅ¡e potraviny zase lÃ©ky.â O&nbsp;vÃce neÅ¾ ÄtyÅi stoletÃ po tomto vÃ½roku se nabÃzÃ otÃ¡zka: mohou bÃ½t potraviny, kterÃ© dennodennÄ konzumujeme, rovnÄÅ¾ lÃ©kem, pÅÃpadnÄ mohou slouÅ¾it aspoÅ jako prevence pÅed nemocemi? Pokud se podÃvÃ¡me kolem sebe, na stav zÃ¡padnÃ spoleÄnosti, uvidÃme, jak se jÃdlo v&nbsp;naÅ¡ich rukou stÃ¡vÃ¡ pÅÃÄinou obezity, kardiovaskulÃ¡rnÃch potÃÅ¾Ã a&nbsp;dalÅ¡Ãch chorob, jejichÅ¾ vÃ½Ätem by se dalo popsat nÄkolik stran. PochopÃme, Å¾e jsme ztratili vztah k&nbsp;jÃdlu, nevÃme ani kdo, kde a&nbsp;jak vyprodukoval to, co kaÅ¾dÃ½ den konzumujeme. A&nbsp;co vÃce, svÃ½mi konzumnÃmi nÃ¡vyky pÅÃmo podporujeme neudrÅ¾itelnou a&nbsp;neetickou produkci.</p>
<p>T. G. Masaryk v&nbsp;roce 1906 napsal nÃ¡sledujÃcÃ vÄty, kterÃ© jsou dnes aktuÃ¡lnÄjÅ¡Ã neÅ¾ kdy jindy: âOtÃ¡zka jÃdla a&nbsp;pitÃ mÃ¡ i&nbsp;v&nbsp;jinÃ©m smÄru svou etickou a&nbsp;sociÃ¡lnÄ politickou dÅ¯leÅ¾itost. VÄdeckÃ© poznÃ¡nÃ pravÃ©ho vÃ½bÄru potravy, nutnÃ© kvantity a&nbsp;kvality, vede k&nbsp;pÅemÃ½Å¡lenÃ o&nbsp;hladovÄnÃ mnohÃ½ch a&nbsp;nezdravÃ©m pÅesycenÃ nemnohÃ½ch. V&nbsp;tomto smyslu jest otÃ¡zka Å¾aludkovÃ¡ biologicky, sociÃ¡lnÄ i&nbsp;eticky jednou z&nbsp;nejdÅ¯leÅ¾itÄjÅ¡Ãch Å¾ivotnÃch otÃ¡zek pÅÃtomnosti.â</p>
<p><b>PrimÃ¡ti novÃ©ho vÄku</b></p>
<p>PÅinejmenÅ¡Ãm v&nbsp;jednom ohledu jsme se pÅiblÃÅ¾ili naÅ¡im pÅedkÅ¯m, primÃ¡tÅ¯m: svou fyziognomiÃ. PodÃvÃ¡me-li se na mnohÃ© Äleny dneÅ¡nÃ zÃ¡padnÃ spoleÄnosti, zjistÃme, Å¾e nÃ¡padnÄ pÅipomÃnajÃ obrÃ¡zky primÃ¡tÅ¯ z&nbsp;uÄebnic, tedy vzhled naÅ¡ich pÅedchÅ¯dcÅ¯ pÅedtÃm, neÅ¾ podle Wranghama vynalezli vaÅenÃ. Tento novÃ½ druh, o&nbsp;kterÃ©m mluvÃm, ovÅ¡em co do nasycenÃ vÅ¯bec nestrÃ¡dÃ¡, prÃ¡vÄ naopak, charakteristickÃ© pro nÄj je, Å¾e se nerad omezuje. Velikost tÃ© ÄÃ¡sti hlavy, kde nosÃme mozek, se opÄt ponÄkud zmenÅ¡il v&nbsp;pomÄru ke zbytnÄlÃ© bradÄ a&nbsp;masivnÃm rtÅ¯m, bÅicha jsou tak velikÃ¡, jako by v&nbsp;nich spoÄÃvala nÄkolik desÃtek metrÅ¯ dlouhÃ¡ stÅeva, potÅebnÃ¡ pro komplikovanÃ© a&nbsp;dlouhÃ© zaÅ¾ÃvÃ¡nÃ, a&nbsp;celkovÄ tato novÃ¡ tÄlesnÃ¡ konstituce pÅipomÃnÃ¡ zhroucenou postavu lidoopÅ¯.</p>
<p>ZdÃ¡ se, Å¾e je toÂ  tÃm, Å¾e jsme si pÅestali vaÅit. âJÃme jÃdlo, kterÃ© jsme si neuvaÅili, protoÅ¾e uÅ¾ to neumÃme. Z&nbsp;vaÅenÃ jsme udÄlali zÃ¡bavnou show, na kterou se radÄji dÃvÃ¡me, neÅ¾ Å¾e bychom tuto Äinnost sami vykonÃ¡vali,â ÅÃkÃ¡ komentÃ¡tor Jonathan Meades s&nbsp;odkazem ke kultuÅe kuchaÅskÃ½ch poÅadÅ¯. ZodpovÄdnost za pÅÃpravu jÃdla jsme oddanÄ vloÅ¾ili do rukou nÄkoho jinÃ©ho, na kom jsme se stali dokonale zÃ¡vislÃ. Toho ânÄkoho jinÃ©hoâ ale neznÃ¡me, nepatÅÃ do naÅ¡Ã rodiny ani do okruhu blÃzkÃ½ch Äi pÅÃ¡tel, nemÃ¡me k&nbsp;nÄmu Å¾Ã¡dnÃ½ vztah. A&nbsp;z&nbsp;druhÃ© strany je to podobnÃ© â tento nepolapitelnÃ½ subjekt, jenÅ¾ se nachÃ¡zÃ na nedosaÅ¾itelnÃ©m vrcholu industriÃ¡lnÃ potravinovÃ© produkce, se o&nbsp;nÃ¡s zajÃmÃ¡ jen z&nbsp;ÄistÄ ekonomickÃ½ch dÅ¯vodÅ¯. NenÃ tedy potom divu, Å¾e mu na nÃ¡s nezÃ¡leÅ¾Ã a&nbsp;dÃ¡ nÃ¡m snÃst kde co. NÃ¡vyk na jeho dobroty je ale jinÃ©ho druhu neÅ¾ nostalgickÃ¡ vzpomÃnka na kolÃ¡Äe od babiÄky. Nikdy totiÅ¾ nevÃme, z&nbsp;Äeho jsou ty jeho pochutiny udÄlÃ¡ny, a&nbsp;vlastnÄ nÃ¡s to uÅ¾ ani netrÃ¡pÃ. MÃ¡me s&nbsp;nÃm nepsanou Ãºmluvu â my se na nic nebudeme ptÃ¡t a&nbsp;on nÃ¡s za to bude zahrnovat hotovÃ½mi pamlsky.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><i>Autor je umÄlec a&nbsp;gastronomickÃ½ aktivista.</i></p>
<p>&nbsp;</p>
]]></content>
			<link rel="replies" type="text/html" href="http://a2larm.cz/2014/03/gastronomie-krize-od-lidoopu-k-primitivum/#comments" thr:count="0"/>
		<link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://a2larm.cz/2014/03/gastronomie-krize-od-lidoopu-k-primitivum/feed/atom/" thr:count="0"/>
		<thr:total>0</thr:total>
	</entry>
		<entry>
		<author>
			<name>Jan BÄlÃÄek</name>
					</author>
		<title type="html"><![CDATA[KdyÅ¾ jsou prachy, mlÄÃ mÃºzy]]></title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://a2larm.cz/2014/03/kdyz-jsou-prachy-mlci-muzy/" />
		<id>http://a2larm.cz/?p=5680</id>
		<updated>2014-03-21T12:51:22Z</updated>
		<published>2014-03-21T12:51:11Z</published>
		<category scheme="http://a2larm.cz" term="HATE&rsquo;N&rsquo;LOL" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="kritika" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="penÃze" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="reklama" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="sociÃ¡lnÃ smrt" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="sport" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="umÄlec" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="umÄnÃ" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="utrpenÃ" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="volnÃ½ trh" />		<summary type="html"><![CDATA[Ty nejÅ¡Å¥avnatÄjÅ¡Ã umÄleckÃ© plody vznikajÃ tehdy, kdyÅ¾ je umÄlec vystavenÃ½ velkÃ©mu utrpenÃ. PodobnÄ jako hrozny tak i&#160;umÄlec ze sebe vydÃ¡vÃ¡ to nejlepÅ¡Ã aÅ¾ v&#160;momentÄ, kdyÅ¾ se dostane do fyzickÃ©ho, politickÃ©ho, duÅ¡evnÃho Äi psychickÃ©ho lisu. Nakonec, co by napsala Anna FrankovÃ¡ na Erasmu vÂ PaÅÃÅ¾i nebo FuÄÃk [&#8230;]]]></summary>
		<content type="html" xml:base="http://a2larm.cz/2014/03/kdyz-jsou-prachy-mlci-muzy/"><![CDATA[<p>Ty nejÅ¡Å¥avnatÄjÅ¡Ã umÄleckÃ© plody vznikajÃ tehdy, kdyÅ¾ je umÄlec vystavenÃ½ velkÃ©mu utrpenÃ. PodobnÄ jako hrozny tak i&nbsp;umÄlec ze sebe vydÃ¡vÃ¡ to nejlepÅ¡Ã aÅ¾ v&nbsp;momentÄ, kdyÅ¾ se dostane do fyzickÃ©ho, politickÃ©ho, duÅ¡evnÃho Äi psychickÃ©ho lisu. Nakonec, co by napsala Anna FrankovÃ¡ na Erasmu vÂ PaÅÃÅ¾i nebo FuÄÃk na rezidenÄnÃm pobytu na DobÅÃÅ¡i? RenesanÄnÃ gnÃ³ma sice tvrdÃ, Å¾e kdyÅ¾ mluvÃ zbranÄ, mlÄÃ mÃºzy, ale pokrok a&nbsp;neustÃ¡lÃ¡ prÃ¡ce na progresu tuhle stÅedovÄkou âpravduâ uÅ¾ dÃ¡vno vyvrÃ¡tily.</p>
<p>ÃspÄchy sportovcÅ¯ jsou vykoupeny lÃ©ty odÅÃkÃ¡nÃ, fyzickÃ© nÃ¡mahy a&nbsp;neustÃ¡lÃ©ho drilu. TakÃ© kumÅ¡tÃ½Å, aby ze sebe vysoukal nÄco aspoÅ trochu nosnÃ©ho, se musÃ nejprve poÅÃ¡dnÄ vysmaÅ¾it na vlastnÃm potu. DuÅ¡e zmÄkÄilÃ¡ zÂ opulentnÃch snÃdanÃ, dlouhÃ©ho vysedÃ¡vÃ¡nÃ na laviÄce pÅi marnÃ©m hledÃ¡nÃ inspirace a&nbsp;bezcÃlnÃ©ho bloumÃ¡nÃ krajinou zrazuje umÄlce ve chvÃlÃch tvÅ¯rÄÃho vypÄtÃ, stejnÄ jako povadlÃ© tÄlo nechÃ¡vÃ¡ na holiÄkÃ¡ch desetibojaÅe rozbÃhajÃcÃho se sÂ tyÄÃ vÂ ruce, aby pÅekonal ÄtyÅi metry vysoko posazenou laÅ¥ku.</p>
<blockquote><p><b>âÄÃm je umÄlec bezvÃ½znamnÄjÅ¡Ã, tÃm hlasitÄji mÅ¯Å¾e svou neortodoxnÃ kritiku bezohlednÃ©ho systÃ©mu vyÅvÃ¡vat do svÄta a&nbsp;tÃm vÃce je to vÅ¡em jedno.â</b></p></blockquote>
<p>VezmÄme si kupÅÃkladu bÃ¡snÃka zÂ nejprokletÄjÅ¡Ãch, Charlese Baudelaira, jakÃ¡ muka musel snÃ¡Å¡et! VÄtÅ¡inou vÅ¾dy potÃ©, co ho osvÃtilo svÄtlo shÅ¯ry a&nbsp;na toaletnÃ papÃr napsal prvnÃ verÅ¡ svÃ© novÃ© bÃ¡snÄ, musel s&nbsp;nejvÄtÅ¡Ãm sebezapÅenÃm nasÃ¡t trochu opia z&nbsp;pohozenÃ© vodnÃ dÃ½mky. VÄtÅ¡inou se pak uÅ¾ k&nbsp;dalÅ¡Ãmu psanÃ nevrÃ¡til, ponÄvadÅ¾ drogovÃ½ rauÅ¡ ho uvrhnul do pekelnÃ½ch halucinacÃ, v&nbsp;nichÅ¾ komunikoval s&nbsp;Napoleonem a&nbsp;Caligulou. KdyÅ¾ napÄtÃ trochu polevilo a&nbsp;Baudelaire ve smÄsi zklamÃ¡nÃ, Ãºlevy a&nbsp;zmatenÃ zjistil, Å¾e sedÃ ve svÃ©m sofa na dobrÃ© paÅÃÅ¾skÃ© adrese, koneÄnÄ se dostavila poÅÃ¡dnÃ¡ dÃ¡vka existenciÃ¡lnÃ Ãºzkosti. Zvedl svÃ© ochablÃ© trpitelskÃ© tÄlo a&nbsp;nÄkolika jemnÃ½mi tahy vyÅ¡krtl zÂ bÃ¡snÄ nevhodnÃ© slovo. A&nbsp;tak poÅÃ¡d dokola, neÅ¾ bylo dÃlo na svÄtÄ. SisyfovskÃ¡ prÃ¡ce!</p>
<p>VÄtÅ¡Ã dÃlo by nepochybnÄ napsal, kdyby mÃsto haÅ¡iÅ¡e snÃ¡Å¡el kouÅ tovÃ¡ren a&nbsp;mÃsto nemravnosti vykÅiÄenÃ½ch domÅ¯ zakouÅ¡el nemravnost volnÃ©ho trhu. Kdyby mÃsto dobrÃ© paÅÃÅ¾skÃ© adresy pÅespÃ¡val pod mostem a&nbsp;mÃsto neuÅ¾iteÄnÃ©ho vysedÃ¡vÃ¡nÃ trÃ¡vil dny Å¾ebrÃ¡nÃm o&nbsp;prÃ¡ci, urÄitÄ by nepsal o&nbsp;tom, jak se Å¾ena mÄnÃ ve zboÅ¾Ã, ale snaÅ¾il by se uchytit vÂ tehdejÅ¡Ãm reklamnÃm prÅ¯myslu, kde by oslavoval zboÅ¾Ã valÃcÃ se zÂ tovÃ¡ren, jen aby ho nemusel vyrÃ¡bÄt. Pokud by vynechal posilovnu a&nbsp;pÃ©tanque, poÅÃ¡d by mohl veÄer najÃt dost Äasu na psanÃ pro vÄÄnost.</p>
<p>NavÃ½sost romantickÃ½ obraz trpÃcÃho umÄlce se dÃ¡ dÃkybohu snadno propojit s&nbsp;obrazem zcela jinÃ½m â s&nbsp;obrazem spoleÄnosti Å¡lapajÃcÃ jako dobÅe seÅÃzenÃ© hodinky, ÅÃzenÃ© profesionÃ¡lnÃmi manaÅ¾ery a&nbsp;odbornÃky na lidskÃ© zdroje. StaÄÃ si dÃ¡t jedna a&nbsp;jedna dohromady, uvÄdomit si, Å¾e umÄlec nejlÃ©pe tvoÅÃ, kdyÅ¾ existenÄnÄ trpÃ a&nbsp;hladovÃ, a&nbsp;spoleÄnosti se nejlÃ©pe daÅÃ, kdyÅ¾ Å¡etÅÃ na vÅ¡em neproduktivnÃm. Teprve snÃÅ¾enÃ vÃ½dajÅ¯ v&nbsp;tÃ©to oblasti zajistÃ nadÄasovou kvalitu umÄnÃ. NezbÃ½vÃ¡ tedy neÅ¾ se ÅÃdit pÅÃkladem J. X. DoleÅ¾ala a&nbsp;nechat umÄleckou spontaneitu rejdit po spoleÄenskÃ©m dnÄ.</p>
<p>Nejen, Å¾e umÄlec ke svÃ© tvorbÄ potÅebuje ÅÃ¡dnÄ stimulujÃcÃ torturu, ale takÃ© mu to moc nejde sÂ penÄzi. Proto je pÅÃmo poÅ¾ehnÃ¡nÃm pro vÅ¡echny zÃºÄastnÄnÃ© zpÅ¯sob, jakÃ½m funguje trh sÂ umÄnÃm. Van Gogh si za svÅ¯j Å¾ivot vydÄlal tvorbou nÄkolik Å¡ilasÅ¯ a&nbsp;v&nbsp;meziÄase bloumal po plÃ¡Å¾i v&nbsp;Arles. Dnes se jeho dÃla prodÃ¡vajÃ za stovky milionÅ¯ eur, ty ale Å¡Å¥astnÃ½m ÅÃzenÃm osudu nikdy neÅ¡ly do kapes nezodpovÄdnÃ©ho gÃ©nia, kterÃ½ by je stejnÄ prohÃ½Åil s&nbsp;kurvama, ale na bankovnÃ konta sbÄratelÅ¯ umÄnÃ, svÄdomitÄ multiplikujÃcÃch hodnotu blouznivcovÃ½ch artefaktÅ¯.</p>
<p>To, Å¾e se umÄlec musÃ neustÃ¡le pohybovat na spoleÄenskÃ©m i&nbsp;Å¾ivotnÃm dnÄ, pro nÄj nese i&nbsp;dalÅ¡Ã vÃ½hodu: musÃ si dopÅÃ¡vat luxus nekonformnÃho Å¾ivota a&nbsp;vÅ¾Ãt se do role nesmlouvavÃ©ho kritika pomÄrÅ¯. ÄÃm je takovÃ½ umÄlec bezvÃ½znamnÄjÅ¡Ã, tÃm hlasitÄji mÅ¯Å¾e svou neortodoxnÃ kritiku bezohlednÃ©ho systÃ©mu vyÅvÃ¡vat do svÄta a&nbsp;tÃm vÃce je to vÅ¡em jedno.</p>
<p>TvÅ¯rce, kterÃ©mu nenÃ dopÅÃ¡no lelkovat pÅed Billou s&nbsp;vÃ¡gusama, protoÅ¾e jeho rodiÄe proÅ¡li sÃtem volnÃ©ho trhu, si jeÅ¡tÄ nemusÃ zoufat. Za jeho tvorbou leÅ¾Ã pot a&nbsp;slzy rodiÄÅ¯, kteÅÃ se nadÅeli a&nbsp;natrpÄli pÅi akumulaci potÅebnÃ©ho kapitÃ¡lu, a&nbsp;tak vykoupili tvÅ¯rÄÃ flink pro umÄlecky zamÄÅenÃ©ho potomka. LidÃ© nesoucÃ na bedrech bÅemeno bohatstvÃ a&nbsp;sÂ tÃm souvisejÃcÃ odpovÄdnosti nebudou se svÃ½m umÄleckÃ½m vÃ½razem naklÃ¡dat zdaleka tak spontÃ¡nnÄ, jak to znÃ¡me od dotovanÃ½ch umÄleckÃ½ch socek.</p>
<p>A&nbsp;ti, kterÃ½m umÄnÃ pro znalce nevonÃ, mÅ¯Å¾ou svÃ© sÃly spojit se stÃ¡le potÅebnÄjÅ¡Ãmi svÄtovÃ½mi znaÄkami a&nbsp;udÄlat zÂ reklamy koneÄnÄ poÅÃ¡dnÃ© umÄnÃ. StaÄÃ jen uvÄÅit tomu, Å¾e reklama je formou uÅ¾itÃ©ho umÄnÃ. Anebo i&nbsp;bolestÃnskÃ½ umÄlec bude muset pochopit, Å¾e penÃze hÃ½bou svÄtem. BohatÃ½m a&nbsp;nedotovanÃ½m patÅÃ svÄt zÃtÅka.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><i>AutoÅi jsou kulturnÃ lidÃ©. </i></p>
<p>&nbsp;</p>
]]></content>
			<link rel="replies" type="text/html" href="http://a2larm.cz/2014/03/kdyz-jsou-prachy-mlci-muzy/#comments" thr:count="0"/>
		<link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://a2larm.cz/2014/03/kdyz-jsou-prachy-mlci-muzy/feed/atom/" thr:count="0"/>
		<thr:total>0</thr:total>
	</entry>
		<entry>
		<author>
			<name>KlimeÅ¡</name>
					</author>
		<title type="html"><![CDATA[FotbalovÃ½ prekariÃ¡t]]></title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://a2larm.cz/2014/03/fotbalovy-prekariat/" />
		<id>http://a2larm.cz/?p=5675</id>
		<updated>2014-03-20T20:25:04Z</updated>
		<published>2014-03-21T06:05:32Z</published>
		<category scheme="http://a2larm.cz" term="SPOLEÄNOST" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="ÄeskÃ¡ spoleÄnost" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="diskriminace" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="fotbal" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="manipul" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="odbory" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="prekariÃ¡t" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="sport" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="Å¡varcsystÃ©m" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="UEFA" />		<summary type="html"><![CDATA[AÅ¥ uÅ¾ mÃ¡te, nebo nemÃ¡te rÃ¡di fotbal, musÃte uznat, Å¾e neexistuje mnoho jinÃ½ch pÅÃleÅ¾itostÃ, kdy byste mohli vidÄt nÄkolik milionÃ¡ÅÅ¯, jak se zarputile potÃ pÅi honbÄ za kulatÃ½m nesmyslem. BlaÅ¾enÃ½ pocit, Å¾e mÅ¯Å¾ete pravidelnÄ zanadÃ¡vat onÄm bohatÅ¡Ãm ÄlenÅ¯m spoleÄnosti a&#160;aspoÅ na chvÃli ulevit svÃ© kaÅ¾dodennÃ [&#8230;]]]></summary>
		<content type="html" xml:base="http://a2larm.cz/2014/03/fotbalovy-prekariat/"><![CDATA[<p>AÅ¥ uÅ¾ mÃ¡te, nebo nemÃ¡te rÃ¡di fotbal, musÃte uznat, Å¾e neexistuje mnoho jinÃ½ch pÅÃleÅ¾itostÃ, kdy byste mohli vidÄt nÄkolik milionÃ¡ÅÅ¯, jak se zarputile potÃ pÅi honbÄ za kulatÃ½m nesmyslem. BlaÅ¾enÃ½ pocit, Å¾e mÅ¯Å¾ete pravidelnÄ zanadÃ¡vat onÄm bohatÅ¡Ãm ÄlenÅ¯m spoleÄnosti a&nbsp;aspoÅ na chvÃli ulevit svÃ© kaÅ¾dodennÃ frustraci, je vskutku kÂ nezaplacenÃ. JenÅ¾e stejnÄ jako ÄlenÅ¯m prekariÃ¡tu samo vykonÃ¡vÃ¡nÃ prÃ¡ce jeÅ¡tÄ nezajiÅ¡Å¥uje bezstarostnÃ½ Å¾ivot, tak ani vÅ¡ichni profesionÃ¡lnÃ fotbalistÃ© nemajÃ na zlaÅ¥Ã¡cÃch ustlÃ¡no.</p>
<blockquote><p><b>âTolerovanÃ½ Å¡varcsystÃ©m umoÅ¾Åuje vtisknout hrÃ¡ÄÅ¯m povahu komodit volnÄ smÄnitelnÃ½ch na fotbalovÃ©m trhu.â</b></p></blockquote>
<p>TÅÃmilionovÃ½ tÃ½dennÃ vÃ½dÄlek Petra Äecha pÅedstavuje spÃÅ¡e ojedinÄlÃ½ vrchol hrÃ¡ÄskÃ© pyramidy, kterÃ¡ vÂ podstatÄ opisuje obecnou hierarchii pracujÃcÃch ve spoleÄnosti. Ocitnout se vÂ jejÃch niÅ¾Å¡Ãch patrech pro jedince neznamenÃ¡ pouze pobÃrÃ¡nÃÂ nÃzkÃ© mzdy, ale takÃ© celkovÄ mizernÃ© pracovnÃ podmÃnky. KdyÅ¾ vÂ roce 2012 provedla FotbalovÃ¡ unie UEFA vÃ½zkumnÃ© Å¡etÅenÃ hrÃ¡ÄÅ¯ stÅednÃ a&nbsp;vÃ½chodnÃ Evropy, svou zprÃ¡vu vÃ½stiÅ¾nÄ pojmenovala <a href="http://www.fifpro.org/images/documents-pdf/BLACK-BOOK.pdf" target="_blank">ÄernÃ¡ kniha</a>. ZjiÅ¡tÄnÃ© Ãºdaje nejsou pÅÃliÅ¡ povzbuzujÃcÃ. TÃ©mÄÅ polovina dotazovanÃ½ch uvedla, Å¾e nedostÃ¡vÃ¡ vÃ½platu vÄas, nemluvÄ o&nbsp;neproplÃ¡cenÃ½ch bonusech. V&nbsp;Åecku ÄekÃ¡ celÃ¡ tÅetina profesionÃ¡lÅ¯ na mzdu dÃ©le neÅ¾ pÅ¯l roku.</p>
<p><b>V&nbsp;defenzivÄ</b></p>
<p>âKdyÅ¾ jsem hrÃ¡l vÂ KazachstÃ¡nu, vÅ¯bec nic mi nechybÄlo. KrÃ¡snÃ© stadiÃ³ny, prostÅedÃ, super fotbal, byl jsem tam Å¡Å¥astnÃ½. Dostal jsem ale vÃ½platu jenom za prvnÃ mÄsÃc. Tak jsem sÂ nimi poÅÃ¡d vÂ arbitrÃ¡Å¾i a&nbsp;sÂ tÄmi penÄzi uÅ¾ radÄji ani nepoÄÃtÃ¡m,â prohlÃ¡sil v&nbsp;roce 2008 bÃ½valÃ½ profesionÃ¡lnÃ fotbalista Jaroslav Å vach, kterÃ½ velkou ÄÃ¡st svÃ© kariÃ©ry odehrÃ¡l za nÄkdejÅ¡Ã Tescomu ZlÃn. OblÃbenou praktikou klubÅ¯ je takÃ© vynucovÃ¡nÃ pÅedÄasnÃ©ho ukonÄenÃ smluv spojenÃ©ho sÂ vyÅazenÃm hrÃ¡Äe zÂ kolektivnÃch trÃ©ninkÅ¯. Ätvrtina zÂ takto postiÅ¾enÃ½ch byla dokonce vystavena fyzickÃ©mu nÃ¡silÃ. NaÂ naÅ¡ich trÃ¡vnÃcÃch vynikÃ¡me pÅedevÅ¡Ãm v&nbsp;rasismu Äi jinÃ©m typu diskriminace â to se podle zmÃnÄnÃ©ho vÃ½zkumu tÃ½kala celÃ© tÅetiny dotÃ¡zanÃ½ch.</p>
<p>NejvÃce biti bÃ½vajÃ fotbalistÃ© bÄhem svÃ½ch zahraniÄnÃch angaÅ¾mÃ¡. VytrÅ¾eni zÂ pÅirozenÃ©ho prostÅedÃ, obvykle navÃc bez znalosti mÃstnÃ ÅeÄi, jsou pÅi nutnosti ÅeÅ¡it nedostateÄnÃ© pracovnÃ podmÃnky odsouzeni kÂ nekoneÄnÃ©mu volÃ¡nÃ svÃ½m agentÅ¯m, pro kterÃ© vÃ½raznÄjÅ¡Ã aktivita Äasto konÄÃ pÅebrÃ¡nÃm bonusu za domluvenÃ kontraktu. VÂ lepÅ¡Ãch pÅÃpadech jim aspoÅ neseberou pas.</p>
<p>Co se defenzÃvy postiÅ¾enÃ½ch hrÃ¡ÄÅ¯ tÃ½Äe, ti vynalÃ©zavÄjÅ¡Ã se uchylujÃ kÂ alternativnÃm metodÃ¡m zisku penÄz prostÅednictvÃm sÃ¡zenÃ na fixovanÃ© zÃ¡pasy, pÅÃpadnÄ jejich prodejem soupeÅi. JednÃ¡ se o&nbsp;nelegÃ¡lnÃ prostÅedek vÃ½dÄlku, ovÅ¡em vÂ reakci proti nelegÃ¡lnÃm postupÅ¯m zamÄstnavatele. LegitimnÄjÅ¡Ã formu obrany pÅedstavujÃ hrÃ¡ÄskÃ© odbory, kterÃ© se tÄÅ¡Ã stÃ¡le rostoucÃ popularitÄ uÅ¾ i&nbsp;vÂ postsocialistickÃ½ch stÃ¡tech, kde byla tato instituce historicky zdiskreditovÃ¡na. Pod vedenÃm MarkÃ©ty HeindlovÃ© fungujÃ kÂ nelibosti vÄtÅ¡iny ÄeskÃ½ch klubÅ¯ a&nbsp;svazovÃ©ho pÅedsedy fotbalovÃ© odbory uÅ¾ i&nbsp;u&nbsp;nÃ¡s. ProzatÃm se snaÅ¾Ã varovat hrÃ¡Äe, aby nepÅistupovali na klubovÃ© pokuty, kterÃ½mi jsou trestÃ¡ni za Å¡patnÃ© vÃ½sledky.</p>
<div id="attachment_5673" class="wp-caption alignnone" style="width: 674px"><a href="http://a2larm.cz/wp-content/uploads/2014/03/fotbal.jpg"><img class="size-medium wp-image-5673" alt="ChimÃ©ra pÅestupu do solventnÄjÅ¡Ãho klubu Å¾ene hrÃ¡Äe za kulatÃ½m nesmyslem" src="http://a2larm.cz/wp-content/uploads/2014/03/fotbal-666x372.jpg" width="666" height="372" /></a><p class="wp-caption-text">ChimÃ©ra pÅestupu do solventnÄjÅ¡Ãho klubu Å¾ene hrÃ¡Äe za kulatÃ½m nesmyslem</p></div>
<p><b>ZamÄstnÃ¡nÃ fotbalista</b></p>
<p>HlavnÃm ÄeskÃ½m problÃ©mem je ale pÅedevÅ¡Ãm zvlÃ¡Å¡tnÃ zamÄstnaneckÃ½ status fotbalistÅ¯, kteÅÃ pracujÃ jako osoby samostatnÄ vÃ½dÄleÄnÄ ÄinnÃ© na Å¾ivnostenskÃ½ list, i&nbsp;kdyÅ¾ podlÃ©hajÃ normÃ¡lnÃm smlouvÃ¡m zaruÄujÃcÃm pravidelnÃ© mÄsÃÄnÃ vÃ½platy. Tento tolerovanÃ½ Å¡varcsystÃ©m totiÅ¾ umoÅ¾Åuje vtisknout hrÃ¡ÄÅ¯m povahu komodit volnÄ smÄnitelnÃ½ch na fotbalovÃ©m trhu, coÅ¾ klubovÃ½m majitelÅ¯m a&nbsp;âbafuÅÃ¡ÅÅ¯mâ pÅinÃ¡Å¡Ã nezdolnÃ½ pocit bohorovnÃ© manipulovatelnosti sÂ jejich podÅÃzenÃ½mi, jako by Å¡lo prostÄ o&nbsp;jejich majetek.</p>
<p>ProÄ mÃ¡ vÅ¯bec fotbalovÃ½ hrÃ¡Ä zapotÅebÃ podstupovat takovÃ© martÃ½rium pracovnÃho Ãºtlaku a&nbsp;Å¡ikany? ProstÄ proto, Å¾e pokud mlÃ¡dÃ obÄtoval svÃ© sportovnÃ kariÃ©Åe, nemÃ¡ tento pedÃ¡lnÄ pracujÃcÃ kromÄ svÃ© fotbalovÃ© kvalifikace pracovnÃmu trhu co nabÃdnout. A&nbsp;tak podobnÄ jako dalÅ¡Ã na vÃ½platu ÄekajÃcÃ prekarizovanÃ pokraÄuje vÂ jiÅ¾ naÄatÃ©m dÃle a&nbsp;obÄas urguje zamÄstnavatele, aby mu koneÄnÄ proplatili mzdu, na niÅ¾ mÃ¡ nÃ¡rok. VÃ½sledek mÅ¯Å¾e bÃ½t absurdnÃ â tak jako v&nbsp;pÅÃpadÄ Viktorie Å½iÅ¾kov, kde vÂ roce 2012 celÃ½ tÃ½m pÅistoupil na podpis smlouvy o&nbsp;bezdluÅ¾nosti klubu hrÃ¡ÄÅ¯m za pÅÃslib vyplacenÃ celoroÄnÄ zadrÅ¾ovanÃ½ch mezd. ZÂ prÃ¡vnÃho hlediska ale nÃ¡rok vÃ½platu tÃmto krokem ztratili.</p>
<p>ChimÃ©ra pÅestupu do solventnÄjÅ¡Ãho a&nbsp;stabilizovanÃ©ho klubu zÃ¡padnÃho raÅ¾enÃ Å¾ene hrÃ¡Äe sÂ dÄravou kapsou, pocitem nejistoty a&nbsp;zkuÅ¡enostÃ potupnÃ©ho vykoÅisÅ¥ovÃ¡nÃ za kulatÃ½m nesmyslem. TÅeba bÄhem toho sportovÃ¡nÃ hodÃ kaÅ¾dodennÃ problÃ©my za hlavu. AÅ¾ pÅijde jednou ta rozhodujÃcÃ chvÃle a&nbsp;budete dÃ¡vat svÃ© dÃtÄ na fotbal, dejte pozor, aby vÃ¡m namÃsto dÄkovnÃ½ch ÅeÄÃ pÅi pÅebÃrÃ¡nÃ zlatÃ©ho mÃÄe vÂ budoucnu spÃÅ¡e neadresovalo Å¾Ã¡dosti o&nbsp;pÅÃspÄvek na bydlenÃ a&nbsp;stravu.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><i>Autor je sociolog a&nbsp;bÃ½valÃ½ fotbalovÃ½ reportÃ©r.</i></p>
<p>&nbsp;</p>
]]></content>
			<link rel="replies" type="text/html" href="http://a2larm.cz/2014/03/fotbalovy-prekariat/#comments" thr:count="0"/>
		<link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://a2larm.cz/2014/03/fotbalovy-prekariat/feed/atom/" thr:count="0"/>
		<thr:total>0</thr:total>
	</entry>
		<entry>
		<author>
			<name>KlimeÅ¡</name>
					</author>
		<title type="html"><![CDATA[OtevÅenÃ½ dopis poslanci Foldynovi]]></title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://a2larm.cz/2014/03/otevreny-dopis-poslanci-foldynovi/" />
		<id>http://a2larm.cz/?p=5657</id>
		<updated>2014-03-20T09:56:40Z</updated>
		<published>2014-03-20T06:05:16Z</published>
		<category scheme="http://a2larm.cz" term="HATE&rsquo;N&rsquo;LOL" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="SPOLEÄNOST" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="ÄeskÃ¡ politika" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="ÄeskÃ¡ spoleÄnost" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="demokracie" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="Jaroslav Foldyna" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="kapitalismus" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="sametovÃ¡ revoluce" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="svaÄina" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="VÃ¡clav BÄlohradskÃ½" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="veÅejnoprÃ¡vnÃ mÃ©dia" />		<summary type="html"><![CDATA[JestliÅ¾e nÄkdo jeÅ¡tÄ pochybuje o&#160;faktu, Å¾e si stÃ¡le Å¾ijeme nad pomÄry, patrnÄ nesleduje Äeskou televizi. MÃ©dium veÅejnÃ© sluÅ¾by se stÃ¡vÃ¡ baÅ¡tou subverze, plÃÅ¾ivÄ nahlodÃ¡vajÃcÃ kÅehkÃ½ demokratickÃ½ konsensus v&#160;ÄeskÃ© spoleÄnosti. ZvlÃ¡Å¡tÄ v&#160;dobÄ zvÃ½Å¡enÃ©ho ohroÅ¾enÃ vÃ½dobytkÅ¯ liberÃ¡lnÃch svobod by nemÄl zapadnout skandÃ¡lnÃ vÃ½rok sociÃ¡lnÄdemokratickÃ©ho poslance Jaroslava Foldyny. [&#8230;]]]></summary>
		<content type="html" xml:base="http://a2larm.cz/2014/03/otevreny-dopis-poslanci-foldynovi/"><![CDATA[<p>JestliÅ¾e nÄkdo jeÅ¡tÄ pochybuje o&nbsp;faktu, Å¾e si stÃ¡le Å¾ijeme nad pomÄry, patrnÄ nesleduje Äeskou televizi. MÃ©dium veÅejnÃ© sluÅ¾by se stÃ¡vÃ¡ baÅ¡tou subverze, plÃÅ¾ivÄ nahlodÃ¡vajÃcÃ kÅehkÃ½ demokratickÃ½ konsensus v&nbsp;ÄeskÃ© spoleÄnosti. ZvlÃ¡Å¡tÄ v&nbsp;dobÄ zvÃ½Å¡enÃ©ho ohroÅ¾enÃ vÃ½dobytkÅ¯ liberÃ¡lnÃch svobod by nemÄl zapadnout skandÃ¡lnÃ vÃ½rok sociÃ¡lnÄdemokratickÃ©ho poslance Jaroslava Foldyny. Aby se jako zbloudilÃ¡ kulka nezavrtal do trÃ©novanÃ©ho tÄla naÅ¡Ã demokracie a&nbsp;nezaÄal hnisat.</p>
<blockquote><p><b>âVyzÃ½vÃ¡m vÃ¡s, pane poslanÄe: nezahrÃ¡vejte si s&nbsp;nejniÅ¾Å¡Ãmi pudy voliÄÅ¯, jako jsou hlad a&nbsp;pamÄÅ¥. NehlaÄte uÅ¾ lÃ¡hev s&nbsp;dÅ¾inem populismu!â</b><b></b></p></blockquote>
<p>âNezvonili jsme klÃÄi, aby dÄti nemÄly na svaÄiny,â prohlÃ¡sil tento muÅ¾ v&nbsp;poÅadu MÃ¡te slovo. Nelze ani vyjÃ¡dÅit naÅ¡e znepokojenÃ. Ano, zvonili jsme klÃÄi, poslanÄe Foldyno, a&nbsp;byly to jmenovitÄ klÃÄe od bytu, od chaty, od auta a&nbsp;od garÃ¡Å¾e. Co s&nbsp;tÃm majÃ co dÄlat svaÄiny dÄtÃ, kterÃ© tehdy vÅ¯bec nebyly na svÄtÄ? Kdo vÃ¡s povÄÅil, abyste Å¡ÃÅil revizionismus a&nbsp;demagogii? Tato akce je tÃm zÃ¡keÅnÄjÅ¡Ã, Å¾e probÄhla v&nbsp;pozdnÃm vysÃlacÃm Äase, kdy sluÅ¡nÃ© dÄti uÅ¾ Å¡ly spÃ¡t, a&nbsp;tak se nemohou samy brÃ¡nit.</p>
<p>ÄeskÃ¡ rodina si trpÄlivÄ utahuje opasky, kÅ¡andy a&nbsp;nÄkdy i&nbsp;tkaniÄky od tenisek; utrhuje si od Ãºst, aby odlehÄila nÃ¡kladnÃ©mu provozu demokracie, nejlepÅ¡Ãho ze vÅ¡ech straÅ¡nÃ½ch systÃ©mÅ¯ vlÃ¡dy, a&nbsp;aby odlehÄila jeho kormidelnÃkÅ¯m â a&nbsp;tu si pÅijde nÄjakÃ½ Foldyna a&nbsp;vrÃ¡Å¾Ã celonÃ¡rodnÃmu ÃºsilÃ povÄstnou dÃ½ku do zad. MÃsto, aby byl rÃ¡d, Å¾e mÃ¡me demokracii, vede v&nbsp;televizi takovÃ© ÅeÄi, a&nbsp;jeÅ¡tÄ za naÅ¡e penÃze. A&nbsp;bere si dÄti za rukojmÃ. Komu to slouÅ¾Ã?</p>
<p><b>BÃ½t sÃ¡m sobÄ problÃ©mem </b></p>
<p>PÅeje si snad poslanec Foldyna odstavit dÄti, za nÄÅ¾ se domnÃvÃ¡ hovoÅit (Kdo to vÅ¯bec je â âdÄtiâ? ProÄ konkrÃ©tnÄ nejmenuje?), od jedinÃ©ho zÅÃdla pravÃ© svobody â trÅ¾nÃho principu, kterÃ½ moÅ¾nÃ¡ nenÃ tu a&nbsp;tam nejvlÃdnÄjÅ¡Ã, rozhodnÄ vÅ¡ak je spravedlivÃ½? Filosof VÃ¡clav BÄlohradskÃ½ to pÅece <a href="http://dec59.ruk.cuni.cz/~certik/home.htm " target="_blank">vysvÄtluje</a> docela srozumitelnÄ: âTrh je nelidskÃ½ v&nbsp;tom smyslu, Å¾e ÄlovÄka nelÃtostnÄ nutÃ k&nbsp;tomu, aby se pÅizpÅ¯sobil negativnosti skuteÄnosti a&nbsp;odÅekl se toho, co je pro nÄho pÅÃliÅ¡ nÃ¡kladnÃ©. ZlidÅ¡tÃme-li trh, pak tuto funkci bude muset pÅebrat politika nebo kultura, kterÃ¡ ji bude vykonÃ¡vat hÅ¯Åe a&nbsp;Äasto i&nbsp;nÃ¡silnÄji neÅ¾ trh.â Co jsou svaÄiny pana Foldyny proti neoddiskutovatelnÃ© negativnosti skuteÄnosti?</p>
<p>Poslanec Foldyna by patrnÄ nejradÅ¡i zavÅel naÅ¡e dÄti do jakÃ©hosi sklenÃku nebo karantÃ©ny, kde by byly oddÄleny od svÄta dospÄlÃ½ch neprÅ¯stÅelnÃ½m sklem a&nbsp;pod umÄlÃ½m osvÄtlenÃm vyÄkÃ¡valy zletilosti. Co by asi Åekly tyto obÄti sociÃ¡lnÃho inÅ¾enÃ½rstvÃ, aÅ¾ by z&nbsp;foldynovskÃ½ch jesliÄek â ÅeknÄme spÃÅ¡e gulagu â vyÅ¡ly do krutÃ©ho svÄta trÅ¾nÃch pravidel? To by vÃ¡m pÄknÄ podÄkovaly, poslanÄe Foldyno! Svoboda je pÅedevÅ¡Ãm moÅ¾nost bÃ½t sÃ¡m sobÄ problÃ©mem; a&nbsp;je Ãºkolem demokracie, aby tuto svobodu umoÅ¾nila vÅ¡em obÄanÅ¯m bez rozdÃlu.</p>
<div id="attachment_5656" class="wp-caption alignnone" style="width: 678px"><a href="http://a2larm.cz/wp-content/uploads/2014/03/foldyna1.jpg"><img class=" wp-image-5656" alt="Å½erty stranou, poslanÄe Foldyno!" src="http://a2larm.cz/wp-content/uploads/2014/03/foldyna1.jpg" width="670" height="372" /></a><p class="wp-caption-text">Å½erty stranou, poslanÄe Foldyno!</p></div>
<p><b>Kdo seje vÃtrâ¦</b></p>
<p>Poslancovo veÅejnoprÃ¡vnÃ extempore vÅ¡ak nastoluje obecnÄjÅ¡Ã otÃ¡zku â otÃ¡zku, zda si vÅ¯bec mÅ¯Å¾eme dovolit takovÃ©to veÅejnÃ© zpochybÅovÃ¡nÃ, ba relativizaci trÅ¾nÃho charakteru SametovÃ© revoluce. NÄkteÅÃ lidÃ© jsou ohlednÄ historickÃ©ho vÃ½znamu tÃ©to udÃ¡losti stÃ¡le ponÄkud zmateni. Vystavovat je podobnÃ© demagogii znamenÃ¡ ohroÅ¾enÃ uÅ¾ tak dost nelehkÃ©ho procesu vyrovnÃ¡vÃ¡nÃ se s&nbsp;minulostÃ, v&nbsp;hlubÅ¡Ãm dÅ¯sledku pak i&nbsp;potenciÃ¡lnÃ bezpeÄnostnÃ riziko pro celÃ½ stÃ¡t. ZvlÃ¡Å¡Å¥, kdyÅ¾ mÃ¡me kaÅ¾dou chvÃli nÄjakÃ© volby.</p>
<p>VyzÃ½vÃ¡m vÃ¡s, pane poslanÄe: nezahrÃ¡vejte si s&nbsp;nejniÅ¾Å¡Ãmi pudy voliÄÅ¯, jako jsou hlad a&nbsp;pamÄÅ¥. NehlaÄte uÅ¾ lÃ¡hev s&nbsp;dÅ¾inem populismu! JiÅ¾ VÃ¡clav Havel, poslanÄe Foldyno, blahÃ© pamÄti <a href="http://zpravy.idnes.cz/kdo-seje-vitr-sklizi-bouri-chvali-havel-protest-na-magistratu-proti-velke-koalici-git-/domaci.aspx?c=A101130_120522_domaci_kop" target="_blank">varoval</a>: âKdo seje vÃtr, sklÃzÃ bouÅi.â A&nbsp;pan president tuze dobÅe vÄdÄl, o&nbsp;Äem hovoÅÃ. ÅeknÄme to na rovinu. TrÅ¾nÃ charakter a&nbsp;humanistickÃ½ odkaz sametovÃ© revoluce by mÄly bÃ½t chrÃ¡nÄny zÃ¡konem, podobnÄ jako je pÅed revizionismem legislativnÄ zabezpeÄen holocaust. VÃ½znam obou udÃ¡lostÃ ostatnÄ nenÃ zcela nesrovnatelnÃ½. Å½erty stranou, poslanÄe Foldyno!</p>
<p>Kdybyste totiÅ¾ Äetl noviny, nebo aspoÅ filosofickÃ© eseje, a&nbsp;zejmÃ©na profesora BÄlohradskÃ©ho, nemohl byste se ohÃ¡nÄt faleÅ¡nou solidaritou. âSmrtelnost, kterou sdÃlÃme se vÅ¡Ãm Å¾ivÃ½m, nÃ¡s zavazuje. Tato solidarita se Å¾ivotem na Zemi je obecnÄ sdÃlenÃ½m Å¾ivotnÃm pocitem postmodernÃ mlÃ¡deÅ¾e.â Ano, to byste vÄdÄl, kdybyste Äetl BÄlohradskÃ©ho <a href="http://www.monumenttotransformation.org/atlas-transformace/html/p/prechod/1-prechod-ke-kapitalismu-jako-kulturni-problem.html" target="_blank">Kapitalismus a&nbsp;obÄanskÃ© ctnosti</a>. Potom byste tÃ©Å¾ dobÅe vÄdÄl, Å¾e nenÃ, nebyl a&nbsp;nebude skuteÄnÄ solidÃ¡rnÃm nikdo, kdo neuznÃ¡vÃ¡ svobodu svobody. TakÃ© vy, pane poslanÄe, si dejte pozor, abyste nebyl tÃ© svobody zbaven. MoÅ¾nÃ¡ byste potom poznal, zaÄ stojÃ ta vaÅ¡e solidarita. Solidarita hrstky jedincÅ¯, kteÅÃ sami sebe vylouÄili z&nbsp;celonÃ¡rodnÃho ÃºsilÃ. V&nbsp;nezkrotnÃ© pÃ½Å¡e, nebo snad za mrzkÃ½ penÃz, pÃ¡ni FoldynovÃ©?</p>
<div id="attachment_5654" class="wp-caption alignnone" style="width: 678px"><a href="http://a2larm.cz/wp-content/uploads/2014/03/BÄlohradskÃ½.jpg"><img class=" wp-image-5654" alt="To byste vÄdÄl, kdybyste Äetl BÄlohradskÃ©ho..." src="http://a2larm.cz/wp-content/uploads/2014/03/BÄlohradskÃ½-666x374.jpg" width="670" height="376" /></a><p class="wp-caption-text">To byste vÄdÄl, kdybyste Äetl BÄlohradskÃ©ho&#8230;</p></div>
<p><b>VzdÄlÃ¡vat lid</b></p>
<p>Ale svobodnÃ½ tisk tu nenÃ od toho, aby vzdÄlÃ¡val volenÃ© zÃ¡stupce lidu. SvobodnÃ½ tisk mÃ¡ pÅedevÅ¡Ãm vzdÄlÃ¡vat lid, aby si odpovÄdnÄji volil lepÅ¡Ã poslance, pane poslanÄe. Ptejme se dÅ¯slednÄ, jak dlouho jeÅ¡tÄ bude obÄanskÃ¡ spoleÄnost pÅihlÃÅ¾et zneuÅ¾ÃvÃ¡nÃ svobodnÃ© diskuse k&nbsp;revizionistickÃ½m rejdÅ¯m pana Foldyny a&nbsp;jemu podobnÃ½ch? A&nbsp;ptejme se tak dlouho a&nbsp;tak dÅ¯slednÄ, dokud i&nbsp;poslednÃ zÂ nÃ¡s nepochopÃ, proÄ zvonil klÃÄi.</p>
<p>ZÃ¡vÄrem dopisu bych chtÄl zdÅ¯raznit, Å¾e skandÃ¡lnÃ vÃ½rok poslance Foldyny jsem zaznamenal aÅ¾ sÂ odstupem, a&nbsp;to prÃ¡vÄ dÃky svobodnÃ©mu <a href="http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Nezvonili-jsme-klici-aby-deti-nemely-na-svaciny-rozjel-se-u-Jilkove-Foldyna-Pak-mluvil-o-otroctvi-306385" target="_blank">tisku</a>, neboÅ¥ jsem nedÃ¡vno musel prodat televizor.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><i>Autor je spisovatel.</i></p>
<p>&nbsp;</p>
]]></content>
			<link rel="replies" type="text/html" href="http://a2larm.cz/2014/03/otevreny-dopis-poslanci-foldynovi/#comments" thr:count="3"/>
		<link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://a2larm.cz/2014/03/otevreny-dopis-poslanci-foldynovi/feed/atom/" thr:count="3"/>
		<thr:total>3</thr:total>
	</entry>
		<entry>
		<author>
			<name>KlimeÅ¡</name>
					</author>
		<title type="html"><![CDATA[VÅ¡echno, co vÃte o&#160;Krymu, je Å¡patnÄ]]></title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://a2larm.cz/2014/03/vsechno-co-vite-o-krymu-je-spatne/" />
		<id>http://a2larm.cz/?p=5665</id>
		<updated>2014-03-20T03:06:54Z</updated>
		<published>2014-03-20T06:00:34Z</published>
		<category scheme="http://a2larm.cz" term="SPOLEÄNOST" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="Krym" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="mÃ©dia" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="referendum" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="ropa" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="Rusko" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="rusofobie" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="studenÃ¡ vÃ¡lka" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="Vladimir Putin" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="zahraniÄnÃ politika" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="zahraniÄnÃ spoleÄnost" />		<summary type="html"><![CDATA[PakliÅ¾e vÃte aspoÅ nÄco mÃ¡lo o&#160;Krymu, ÄtenÃ angloamerickÃ©ho tisku pro vÃ¡s musÃ bÃ½t utrpenÃm. Mark Ames se pÅed Äasem pokusil vyvrÃ¡tit nÄkterÃ© nepravdy ve svÃ©m ÄlÃ¡nku VÅ¡echno, co vÃte o&#160;UkrajinÄ, je Å¡patnÄ. Mohu vÃ¡s ujistit, Å¾e vÅ¡echno, co vÃte o&#160;Krymu, je jeÅ¡tÄ vÃce Å¡patnÄ. RÃ¡d [&#8230;]]]></summary>
		<content type="html" xml:base="http://a2larm.cz/2014/03/vsechno-co-vite-o-krymu-je-spatne/"><![CDATA[<p>PakliÅ¾e vÃte aspoÅ nÄco mÃ¡lo o&nbsp;Krymu, ÄtenÃ angloamerickÃ©ho tisku pro vÃ¡s musÃ bÃ½t utrpenÃm. Mark Ames se pÅed Äasem pokusil vyvrÃ¡tit nÄkterÃ© nepravdy ve svÃ©m ÄlÃ¡nku <a href="http://pando.com/2014/02/24/everything-you-know-about-ukraine-is-wrong/" target="_blank">VÅ¡echno, co vÃte o&nbsp;UkrajinÄ, je Å¡patnÄ</a>. Mohu vÃ¡s ujistit, Å¾e vÅ¡echno, co vÃte o&nbsp;Krymu, je jeÅ¡tÄ vÃce Å¡patnÄ. RÃ¡d bych v&nbsp;nÃ¡sledujÃcÃm textu vyjasnil nÄkterÃ© nesmysly ohlednÄ krymskÃ©ho referenda a&nbsp;spojenÃ Krymu s&nbsp;Ruskem, jeÅ¾ je podle vÅ¡eho na spadnutÃ.</p>
<blockquote><p><b>âSkuteÄnou vinu nesou amatÃ©Åi z&nbsp;Washingtonu D.C., kteÅÃ si dovolujÃ morÃ¡lnÄ soudit jednu nebo druhou stranu ukrajinskÃ© debaty.â</b><b></b></p></blockquote>
<p>NenÃ lehkÃ© stanovit pÅesnou diagnÃ³zu psychotickÃ©ho zÃ¡chvatu zÃ¡padnÃch mÃ©diÃ, kterÃ½ spustila situace na Krymu. ProtiruskÃ¡ stanoviska prosazujÃ dvÄ vzÃ¡jemnÄ si protiÅeÄÃcÃ teze. Jedna znÃ, Å¾e se Putin ÃºplnÄ zblÃ¡znil â z&nbsp;Ruska se stal jakÃ½si vtip o&nbsp;âÄerpacÃ stanici, kterÃ¡ se tvÃ¡ÅÃ jako stÃ¡tâ a&nbsp;kterÃ¡ za svou okupaci KrymskÃ©ho poloostrova âdraze zaplatÃâ. Pak je tu neokonzervativnÃ verze rusofobie, kterou se ohÃ¡nÃ nÄkdejÅ¡Ã stoupenci invaze IrÃ¡ku, kupÅÃkladu Eli Lake, podle nÄhoÅ¾ se jednÃ¡ o&nbsp;skrytou ruskou invazi na Ukrajinu. JakÃ© pro to mÃ¡ dÅ¯kazy? Å½Ã¡dnÃ© nepotÅebuje.</p>
<p><b>Miliardy pump a&nbsp;Å¾Ã¡dnÃ© ÄekÃ¡nÃ </b></p>
<p>Tyto dva pÅÃbÄhy o&nbsp;Rusku â McCainova âÄerpacÃ staniceâ a&nbsp;LakeÅ¯v hrÅ¯zostraÅ¡nÃ½ dobyvatel â se zaklÃ¡dajÃ na hoÅkÃ©m poznÃ¡nÃ, kterÃ© by senÃ¡tor McCain ani publicista Lake nikdy veÅejnÄ nepÅiznali. JednoduÅ¡e ÅeÄeno: Rusko si pÅisvojÃ Krym, draze za to nezaplatÃ a&nbsp;nenÃ tu nic, co by se proti tomu dalo dÄlat. Oba dobÅe vÄdÃ, Å¾e Rusko mÃ¡ na Krymu volnou ruku. VezmÄme si McCainÅ¯v bonmot. ProÄ mluvÃ o&nbsp;ÄerpacÃ stanici? Rusko je v&nbsp;souÄasnosti nejvÄtÅ¡Ãm vÃ½vozcem ropy, pÅedbÄhlo i&nbsp;SaÃºdskou ArÃ¡bii, vÄrnÃ©ho americkÃ©ho spojence a&nbsp;vÃ½spu demokracie, o&nbsp;vÃce neÅ¾ milion barelÅ¯ dennÄ. S&nbsp;odhadovanÃ½mi rezervami osmdesÃ¡ti miliard barelÅ¯ vydrÅ¾Ã Rusku zÃ¡soby vÅ¡emi Å¾Ã¡danÃ© suroviny jeÅ¡tÄ velmi, velmi dlouho.</p>
<p>Je to tak â je to svÃ©ho druhu velkÃ¡ ÄerpacÃ stanice. Miliardy pump a&nbsp;Å¾Ã¡dnÃ© ÄekÃ¡nÃ! RuskÃ¡ benzÃnka nebude nikdy trpÄt nedostatkem zÃ¡kaznÃkÅ¯. Obchod s&nbsp;ropou se podobÃ¡ obchodu s&nbsp;lehkÃ½mi drogami. KomentÃ¡toÅi si mohou vymÃ½Å¡let svÃ© pÅÃbÄhy o&nbsp;dealerech, ale pravdou je, Å¾e je vÅ¾dy vÃce poptÃ¡vky, neÅ¾ mÅ¯Å¾e nabÃdka uspokojit. Nikdo nemusÃ nikomu podobnÃ© zboÅ¾Ã vnucovat, prodÃ¡vÃ¡ se samo a&nbsp;lidÃ© by zaplatili cokoli, jenom aby ho mÄli. To znamenÃ¡, Å¾e ti, kteÅÃ vlastnÃ nejvÄtÅ¡Ã âbenzÃnkuâ na svÄtÄ, si mohou dÄlat, co chtÄjÃ. Ropa musÃ tÃ©ct bez ohledu na to, jak bezohlednÄ se chovajÃ jejÃ ruÅ¡tÃ majitelÃ©.</p>
<p><b>Kdo bude trpÄt?</b></p>
<p>JedinÃ¡ mÃ©dia, kterÃ¡ jsou ochotnÃ¡ to uznat, jsou finanÄnÃ servery. Nemohou si dovolit, aby vÃ¡leÄnÃ© Å¡tvanÃ nÄjak ovlivnilo jejich sÃ¡zky, takÅ¾e jsou pÅekvapivÄ stÅÃzlivÃ¡ a&nbsp;ÅÃkajÃ otevÅenÄ, Å¾e tu nenÃ nic, co by ZÃ¡pad mohl podniknout. Analytici z&nbsp;Goldman Sachs, Bank of America nebo Morgan Stanley prohlÃ¡sili, Å¾e Evropa zÅejmÄ nepodpoÅÃ sankce, kterÃ© by omezily tok ruskÃ© ropy a&nbsp;plynu. V&nbsp;roce 2012 dovezli evropÅ¡tÃ ÄlenovÃ© MezinÃ¡rodnÃ energetickÃ© agentury sÃdlÃcÃ v&nbsp;PaÅÃÅ¾i tÅicet dva procent svÃ© surovÃ© ropy, pohonnÃ½ch hmot a&nbsp;na plynu zaloÅ¾enÃ½ch chemickÃ½ch surovin z&nbsp;Ruska.</p>
<p>Pro Ameriku je obzvlÃ¡Å¡tÄ smutnÃ©, Å¾e pravdivÃ© zprÃ¡vy pÅichÃ¡zejÃ od tÄch âprasatâ z&nbsp;Goldman Sachs, Bank of America a&nbsp;Morgan Stanley. Je to jako s&nbsp;postavou Clarice z&nbsp;MlÄenÃ jehÅÃ¡tek, kterÃ¡, neÅ¾ se od Hannibala Lectera dozvÄdÄla nejnovÄjÅ¡Ã zprÃ¡vy o&nbsp;masovÃ©m vrahovi, musela bÃ½t potÅÃsnÄna ejakulÃ¡tem. Ale statistiky nelÅ¾ou â EvropskÃ¡ unie mÃ¡ tÅetinu svÃ© energie z&nbsp;Ruska a&nbsp;Å¾Ã¡dnÃ¡ zemÄ na svÄtÄ by nepÅeÅ¾ila takovÃ½ vÃ½padek vÂ dovozu. I&nbsp;kdyby Angela MarkelovÃ¡ neblufovala, kdyÅ¾ tvrdÃ, Å¾e NÄmecko bude klidnÄ trpÄt v&nbsp;zimÄ a&nbsp;tmÄ, jen aby Rusko potrestalo, tÄÅ¾ko by se jÃ podaÅilo pÅemluvit ostatnÃ, mÃ©nÄ disciplinovanÃ© Äleny EvropskÃ© unie â coÅ¾ jsou vÅ¡ichni kromÄ NÄmecka. A&nbsp;i&nbsp;kdyby se jÃ to zÃ¡zrakem podaÅilo, nenÃ vÅ¯bec jasnÃ©, Å¾e by tÃm ruskÃ¡ ekonomie nÄjak zÃ¡sadnÄ utrpÄla. ZÃ¡jemci o&nbsp;ropu tu budou vÅ¾dy a&nbsp;ruskÃ© ropovody vedou i&nbsp;k&nbsp;jinÃ½m zÃ¡kaznÃkÅ¯m. TÅeba do ÄÃny.</p>
<p>Rusko vloni ukonÄilo poslednÃ etapu ropovodu VÃ½chodnÃ SibiÅ â TichÃ½ oceÃ¡n (ESPO). Jako obvykle to byla pÅedevÅ¡Ãm obskurnÃ apolitickÃ¡ obchodnÃ mÃ©dia, kterÃ¡ nejupÅÃmnÄji sdÄlovala, o&nbsp;co tu vlastnÄ jde. Publikace Oil Price popisuje jasnÄ a&nbsp;pÅÃmo, co tento ropovod pÅedstavuje: âRuskÃ½ TransnÄfÅ¥ otevÅel druhÃ½ a&nbsp;poslednÃÂ  Ãºsek ropovodu VÃ½chodnÃ SibiÅ â TichÃ½ oceÃ¡n vybudovanÃ©ho za dvacet pÄt miliard dolarÅ¯. V&nbsp;roce 2013 tak zdvojnÃ¡sobil svou kapacitu vÃ½vozu na tÅicet milionÅ¯ tun. DÅ¯leÅ¾itÃ© jsou tu tÅi vÄci: Ropovod zvyÅ¡ujÃcÃ dvojnÃ¡sobnÄ kapacitu ÄinÃ ze smÄsi surovÃ© ropy z&nbsp;ESPO oficiÃ¡lnÃ novou smÄs na svÄtovÃ©m trhu. Co se tÃ½Äe infrastruktury, z&nbsp;ruskÃ©ho DÃ¡lnÃ©ho vÃ½chodu se stÃ¡vÃ¡ strategickÃ½ uzel pro dopravu ropy do Japonska, ÄÃny, USA, JiÅ¾nÃ Korey, FilipÃn, Singapuru a&nbsp;Taiwanu. Rusko tak zÃskÃ¡vÃ¡ vÃce vlivu nad Evropou.â A&nbsp;opravdu, Rusko tak zÃskÃ¡vÃ¡ vÃce vlivu nad Evropou. AÄkoli EvropskÃ¡ unie potÅebuje ruskou ropu vÃc neÅ¾ kdejakÃ½ feÅ¥Ã¡k svÅ¯j pytlÃÄek, Rusko uÅ¾ Evropu jako svÃ©ho zÃ¡kaznÃka nepotÅebuje. UpÅÃmnÄ ÅeÄeno, Å¾Ã¡dnÃ½ dovozce ropy nebo drogovÃ½ dealer nepotÅebuje konkrÃ©tnÃho zÃ¡kaznÃka. S&nbsp;ropovodem otevÅenÃ½m ÄÃnÄ a&nbsp;VÃ½chodnÃ Asii navÃc Rusko nepocÃtÃ ani nepÅÃjemnÃ© mrazenÃ, kdyby se nÃ¡hodou EvropskÃ¡ unie zblÃ¡znila a&nbsp;chtÄla zniÄit svou vlastnÃ ekonomii, aby Rusko âpotrestalaâ.</p>
<div id="attachment_5663" class="wp-caption alignnone" style="width: 674px"><a href="http://a2larm.cz/wp-content/uploads/2014/03/crimea-referendum-woman-votes.jpg"><img class="size-medium wp-image-5663" alt="Nikdo o tom nemluvÃ, ale ve skuteÄnosti uÅ¾ jedno referendum probÄhlo" src="http://a2larm.cz/wp-content/uploads/2014/03/crimea-referendum-woman-votes-666x374.jpg" width="666" height="374" /></a><p class="wp-caption-text">Nikdo o&nbsp;tom nemluvÃ, ale ve skuteÄnosti uÅ¾ jedno referendum probÄhlo</p></div>
<p><b>Intuice z&nbsp;dob studenÃ© vÃ¡lky </b></p>
<p>Chcete-li pochopit podivnÃ© vÃ½pady, jakÃ½mi Rusko ÄastujÃ AmeriÄanÃ©, napÅÃklad senÃ¡tor McCain, musÃte je vnÃmat v&nbsp;kontextu nevyhnutelnÃ©ho, snadnÃ©ho a&nbsp;lacinÃ©ho ruskÃ©ho vÃtÄzstvÃ na Krymu. Pro bojovnÃka z&nbsp;dob studenÃ© vÃ¡lky, jako je McCain, to pÅedstavuje bolestivÃ½ Å¡ok. NezbÃ½vÃ¡ mu neÅ¾ reagovat urÃ¡Å¾kami. âRusko je ÄerpacÃ stanicÃ, kterÃ¡ se tvÃ¡ÅÃ jako stÃ¡t,â uvedl McCain v&nbsp;CNN: âJe to zkorumpovanÃ¡ kleptokracie, je to nÃ¡rod, jehoÅ¾ ekonomie je zÃ¡vislÃ¡ jen na ropÄ a&nbsp;plynu.â</p>
<p>McCain mÃ¡ ostatnÄ v&nbsp;lecÄems pravdu. PutinovskÃ© Rusko je zkorumpovanÃ¡ kleptokracie a&nbsp;Putin je zvrhlÃ½ autoritÃ¡Å. NejhorÅ¡Ã na tom, kdyÅ¾ uznÃ¡me Putinovo vÃtÄzstvÃ na Krymu, je, Å¾e se nÃ¡hle nalÃ©zÃ¡me na stejnÃ© stranÄ barikÃ¡dy jako ta vychytralÃ¡ malÃ¡ krysa a&nbsp;jejÃ veselÃ½ spolek vrahounskÃ½ch vydÄraÄÅ¯ a&nbsp;byrokratÅ¯. JenÅ¾e pravda mÃ¡ nÄco do sebe a&nbsp;pravdou je, Å¾e Putin na Krymu vyhrÃ¡l. Je lepÅ¡Ã si to pÅipustit neÅ¾ na vÃtÄze kÅiÄet urÃ¡Å¾ky, kterÃ© navÃc ani nedÃ¡vajÃ smysl. McCain tvrdÃ, Å¾e Rusko vydÄlÃ¡vÃ¡ na ropÄ a&nbsp;plynu. To je fakt, no a&nbsp;co? Existuje snad na svÄtovÃ©m trhu lepÅ¡Ã zboÅ¾Ã? Na Äem by Rusko mÄlo vydÄlÃ¡vat, na hypotÃ©kÃ¡ch a&nbsp;exekucÃch? Ropa a&nbsp;plyn jsou jeÅ¡tÄ poctivÃ½m zpÅ¯sobem, jak si vydÄlat. V&nbsp;kaÅ¾dÃ©m pÅÃpadÄ jsem nikdy neslyÅ¡el, Å¾e by americkÃ½ politik podobnÄ nadÃ¡val na SaÃºdskou ArÃ¡bii, svÃ©ho oblÃbenÃ©ho spojence, pÅestoÅ¾e vÅ¡echno, co McCain Åekl o&nbsp;Rusku, o&nbsp;nÃ platÃ dvakrÃ¡t, ne-li tÅikrÃ¡t Äi ÄtyÅikrÃ¡t tolik.</p>
<p>Za McCainovÃ½m chovÃ¡nÃm z&nbsp;dÄtskÃ©ho hÅiÅ¡tÄ mÅ¯Å¾eme slyÅ¡et: âMÄl jsi jenom Å¡tÄstÃ, pitomÄe, Å¾e mÃ¡Å¡ na svÃ©m ÃºzemÃ tolik ropy!â OdpovÄdÃ na to je, jak pravil Mickey Rourke ve filmu Å tamgast: âJo, ale to se taky poÄÃtÃ¡!â NemluvÄ o&nbsp;tom, Å¾e Rusko ovlÃ¡dÃ¡ jednu Å¡estinu povrchu zemÄkoule. NÃ¡sledujÃcÃ generace RusÅ¯ tak mohou poÄÃtat s&nbsp;tÃm, Å¾e se pod rozlehlou tajgou dÅÃve nebo pozdÄji nÄco najde. Kdyby si Rusko udrÅ¾elo AljaÅ¡ku o&nbsp;deset let dÃ©le, mohlo mÃt veÅ¡kerou ropu a&nbsp;plyn z&nbsp;celÃ© severnÃ polokoule, ale bylo pÅÃliÅ¡ zaujatÃ© zabÃjenÃm a&nbsp;stahovÃ¡nÃm poslednÃch moÅskÃ½ch vyder zÂ kÅ¯Å¾e.</p>
<p>Na zÃ¡kladÄ svÃ© intuice jeÅ¡tÄ z&nbsp;dob studenÃ© vÃ¡lky, Äekali AmeriÄanÃ©, Å¾e Rusko jako vÅ¾dy ustoupÃ, zaÄnou-li mluvit ostÅeji. A&nbsp;nemÅ¯Å¾ete jim to vyÄÃtat, jelikoÅ¾ to v&nbsp;poslednÃch padesÃ¡ti letech skuteÄnÄ platilo. SovÄtskÃ½ svaz byl nejpasivnÄjÅ¡Ã, nejopatrnÄjÅ¡Ã velmocÃ v&nbsp;dÄjinÃ¡ch. JakÃ© jinÃ© impÃ©rium by pÅipustilo svÅ¯j vlastnÃ rozpad, aniÅ¾ by se mu pokusilo brÃ¡nit? TvÃ¡ÅÃ v&nbsp;tvÃ¡Å SeveroatlantickÃ© alianci se sovÄtskÃ¡ armÃ¡da rozpustila v&nbsp;âmoÅi rezavÄjÃcÃch tankÅ¯â bez toho, aby vypÃ¡lila jedinÃ½ vÃ½stÅel. BÄhem Jelcinovy Ã©ry se postsovÄtskÃ© Rusko stalo jeÅ¡tÄ pasivnÄjÅ¡Ãm a&nbsp;slabÅ¡Ãm. KoneÄnÃ½ propad nastal v&nbsp;roce 1999, deset let potÃ©, co se SovÄtskÃ½ svaz rozpadl. V&nbsp;tÃ© dobÄ se Jelcin, jÃmÅ¾ vÄtÅ¡ina RusÅ¯ pohrdala a&nbsp;jehoÅ¾ povaÅ¾ovala za poskoka SpojenÃ½ch stÃ¡tÅ¯, nechal Clintonem zatÃ¡hnout do konfliktu se Srbskem. Zradil tak jednoho z&nbsp;nejvÄrnÄjÅ¡Ãch ruskÃ½ch spojencÅ¯ a&nbsp;ponechal Kosovo napospas etnickÃ½m ÄistkÃ¡m KosovskÃ© osvobozeneckÃ© armÃ¡dy.</p>
<p>Od Ruska jsme Äekali pÅesnÄ takovÃ© chovÃ¡nÃ. JenÅ¾e tentokrÃ¡t nenastalo â proto ten vztek. MusÃme se dÃvat, jak Rusko chladnokrevnÄ podnikÃ¡ kroky, kterÃ© ZÃ¡pad oznaÄil za nepÅijatelnÃ©. Nejsme na to zvyklÃ. MÄli uÅ¾ pÅece dÃ¡vno couvnout, a&nbsp;kdyÅ¾ tak neuÄinili, mnoho zÃ¡padnÃch komentÃ¡torÅ¯ z&nbsp;toho vyvodilo, Å¾e Putin musÃ bÃ½t evidentnÄ Å¡ÃlenÃ½, protoÅ¾e jedinÄ tak lze vysvÄtlit jeho bezohlednÃ©, sebejistÃ© chovÃ¡nÃ.</p>
<p><b>PrÅ¯mÄrnÃ½ Moskvan touÅ¾Ã po Krymu </b></p>
<p>Angela MerkelovÃ¡ prohlÃ¡sila, Å¾e Putin Å¾ije âv jinÃ©m svÄtÄâ, ameriÄtÃ komentÃ¡toÅi naznaÄili, Å¾e âje mimoâ a&nbsp;Washington Post varoval, Å¾e Putin za to draze zaplatÃ, bude-li pokraÄovat a&nbsp;vezme si Krym, coÅ¾ je stejnÄ jen âcena ÃºtÄchyâ za dÅÃvÄjÅ¡Ã neÃºspÄÅ¡nÃ© pokusy zÃskat celou Ukrajinu. Reakci MerkelovÃ© je snadnÃ© pochopit. NÄmeckÃ½ boj o&nbsp;Ukrajinu ve dvou svÄtovÃ½ch vÃ¡lkÃ¡ch nevedl k&nbsp;niÄemu dobrÃ©mu. Od roku 1945 uvÃ¡dÄjÃ myÅ¡lenky na uchvatitelstvÃ nebo anexi dneÅ¡nÃ opatrnickÃ© a&nbsp;zdvoÅilÃ© NÄmce do mdlob.</p>
<p>Ospravedlnit reakce americkÃ½ch komentÃ¡torÅ¯ uÅ¾ je mnohem tÄÅ¾Å¡Ã. VezmÄme si napÅÃklad tvrzenÃ, Å¾e Krym za nÄjakÃ© snahy o&nbsp;pÅipojenÃ ani nestojÃ, jelikoÅ¾ je to jeden z&nbsp;ânejchudÅ¡Ãch regionÅ¯ Evropyâ, jak prohlaÅ¡oval Will Englund z&nbsp;Washington Post. JenÅ¾e to nenÃ pravda, jako celÃ¡ Åada dalÅ¡Ãch divokÃ½ch prohlÃ¡Å¡enÃ zÃ¡padnÃch komentÃ¡torÅ¯. Co se tÃ½Äe vÃ½Å¡e platÅ¯, Krym mezi sedmadvaceti ukrajinskÃ½mi kraji stojÃ nÄkde uprostÅed pomyslnÃ©ho Å¾ebÅÃÄku a&nbsp;Sevastopol je dokonce na druhÃ©m mÃstÄ, hned po KyjevÄ. JenÅ¾e podobnÃ© statistiky vÅ¯bec nedokÃ¡Å¾ou postihnout, co ke Krymu RusovÃ© cÃtÃ. Tolstoj tu zaÅ¾il svÃ© proklatÃ© zjevenÃ, carovÃ© si tu vybudovali svÅ¯j letnÃ palÃ¡c Livadia, Nabokov zde strÃ¡vil osmnÃ¡ct mÄsÃcÅ¯ na rezidenci hrabÄnky Sofie PaninovÃ© v&nbsp;GaspÅe.</p>
<p>Je hloupost tvrdit, Å¾e Krym je pro Rusy jen cenou ÃºtÄchy. Je dost dobÅe moÅ¾nÃ©, Å¾e je to ve skuteÄnosti jedinÃ¡ ÄÃ¡st Ukrajiny, kterou chtÄjÃ. Pokud jste Å¾ili nÄjakou dobu v&nbsp;Rusku, nenÃ tÄÅ¾kÃ© pochopit, proÄ napÅÃklad prÅ¯mÄrnÃ½ Moskvan tolik touÅ¾Ã po mÃstÄ, jako je Krym. VÄtÅ¡ina Ruska je plochÃ¡ pevnina bez pÅÃstupu k&nbsp;moÅi, s&nbsp;chladnÃ½m podnebÃm. Krym je oproti tomu poloostrov pokrytÃ½ stÅedomoÅskÃ½mi lesy, kamenitÃ½mi kopci a&nbsp;obklopenÃ½ teplou modravou vodou. Je to krajina, o&nbsp;kterÃ© vÄtÅ¡ina RusÅ¯ snÃ. Tento poloostrov oddÄlenÃ½ od ukrajinskÃ½ch luk je velice specifickou oblastÃ â specificky ruskou oblastÃ â a&nbsp;to po vÃce neÅ¾ sto let. ZatÃmco Åada vÃ½chodnÃch UkrajincÅ¯, kteÅÃ mluvÃ rusky a&nbsp;cÃtÃ se bÃ½t souÄÃ¡stÃ ruskÃ© kultury, ale nikoli Ruska samotnÃ©ho, obyvatelÃ© Krymu sebe samotnÃ© vnÃmajÃ velmi silnÄ jako Rusy, politicky i&nbsp;kulturnÄ. Byli velice neÅ¡Å¥astnÃ, kdyÅ¾ Jelcin po rozpadu SovÄtskÃ©ho svazu nechal Krym UkrajinÄ.</p>
<div id="attachment_5662" class="wp-caption alignnone" style="width: 674px"><a href="http://a2larm.cz/wp-content/uploads/2014/03/ukraine-crimea.jpg"><img class="size-medium wp-image-5662" alt="NedivÃm se Å¾Ã¡dnÃ©mu Ukrajinci, kterÃ½ nenÃ¡vidÃ Rusko nebo ZÃ¡pad nebo celÃ½ tento prokletÃ½ svÄt" src="http://a2larm.cz/wp-content/uploads/2014/03/ukraine-crimea-666x401.jpg" width="666" height="401" /></a><p class="wp-caption-text">NedivÃm se Å¾Ã¡dnÃ©mu Ukrajinci, kterÃ½ nenÃ¡vidÃ Rusko nebo ZÃ¡pad nebo celÃ½ tento prokletÃ½ svÄt</p></div>
<p><b>Strach a&nbsp;hnus na UkrajinÄ</b></p>
<p>Nikdo o&nbsp;tom nemluvÃ, ale ve skuteÄnosti uÅ¾ jedno referendum o&nbsp;tom, zda mÃ¡ Krym zÅ¯stat sÂ Ukrajinou, nebo se pÅipojit k&nbsp;Rusku, probÄhlo: 20. ledna 1991 si krymÅ¡tÃ obyvatelÃ© zvolili znovuobnovenÃ vztahÅ¯ s&nbsp;Ruskem v&nbsp;tÃ©mÄÅ stejnÃ©m pomÄru jako v&nbsp;nedÃ¡vnÃ©m referendu, v&nbsp;nÄmÅ¾ podle BBC 93 procent krymskÃ½ch voliÄÅ¯ volilo prorusky. Jejich postoj je tedy konsistentnÃ. Nikdo na ZÃ¡padÄ tehdy samozÅejmÄ nebral tyto vÃ½sledky vÃ¡Å¾nÄ, protoÅ¾e vÅ¡ichni vÄdÄli, Å¾e SovÄtskÃ½ svaz pÅedstavuje zlo, takÅ¾e je nutnÄ chvÃ¡lyhodnÃ©, kdyÅ¾ se od nÄj nÄkdo oddÄlÃ. Dnes si vÅ¡ak stojÃ zato tyto volby pÅipomenout â hlas krymskÃ½ch obÄanÅ¯, podpoÅenÃ½ ruskou ekonomickou a&nbsp;vojenskou silou, uÅ¾ mÃ¡ jinou vÃ¡hu.</p>
<p>To, Å¾e si Krym zvolil nÃ¡vrat do Ruska, by nemÄlo nikoho pÅekvapovat. I&nbsp;demografie tÃ©to oblasti to naznaÄovala. Podle sÄÃtÃ¡nÃ obyvatelstva z&nbsp;roku 2001, se 58 procent krymskÃ½ch obÄanÅ¯ povaÅ¾uje za Rusy a&nbsp;jen 24 procent za Ukrajince. V&nbsp;nedÄlnÃch volbÃ¡ch se drtivÃ¡ vÄtÅ¡ina krymskÃ½ch obÄanÅ¯ rozhodla pro pÅipojenÃ k&nbsp;Rusku â podle zprÃ¡v se pro pÅipojenÃ pÅi osmdesÃ¡tiprocentnÃ ÃºÄasti vyslovilo 95 procent voliÄÅ¯. To jeÅ¡tÄ neznamenÃ¡, Å¾e jsou to fanatiÄtÃ ruÅ¡tÃ nacionalistÃ©. SpÃÅ¡e to vypovÃdÃ¡ nÄco o&nbsp;UkrajinÄ. Je to velice chudÃ¡ zemÄ, zatÃmco Rusku, âÄerpacÃ stanici, kterÃ¡ se tvÃ¡ÅÃ jako stÃ¡tâ, se daÅÃ docela dobÅe. O&nbsp;UkrajinÄ platÃ opak â nemÃ¡ penÃze ani na to, aby si koupila plnou nÃ¡drÅ¾. DÄjiny Ukrajiny ve 20. stoletÃ byly pÅÃÅ¡ernou, nekonÄÃcÃ noÄnÃ mÅ¯rou, takÅ¾e je tÄÅ¾kÃ© nÄkoho vinit, Å¾e uÅ¾ nechce bÃ½t jejich souÄÃ¡stÃ.</p>
<p>KdyÅ¾ potkÃ¡vÃ¡m KanaÄany, jejichÅ¾ pÅÃjmenÃ konÄÃ na â-enkoâ, vÅ¾dycky si pomyslÃm, Å¾e by si kaÅ¾dou noc mÄli kleknout a&nbsp;modlit se: âDÄkuji ti BoÅ¾e, Å¾es mÄ obdaroval natolik chytrÃ½mi praprapÅedky, Å¾e z&nbsp;Ukrajiny vypadli.â Je pÅece smysluplnÃ© chtÃt bÃ½t souÄÃ¡stÃ zemÄ, kterÃ¡ vÃ¡s â aspoÅ teoreticky â mÅ¯Å¾e ochrÃ¡nit a&nbsp;poskytnout vÃ¡m nÄjakou finanÄnÃ jistotu, a&nbsp;ne tÃ©, kterÃ¡ neznÃ¡ nic jinÃ©ho neÅ¾ masovÃ© vraÅ¾dy, umÄle vyvolanÃ© hladomory, pogromy a&nbsp;protipogromy, etnickou nenÃ¡vist, kam aÅ¾ pamÄÅ¥ sahÃ¡. NejhorÅ¡Ã na tom je, aspoÅ pro mnohÃ© zahoÅklÃ© ukrajinskÃ© intelektuÃ¡ly, Å¾e si umÄle vyvolanÃ½ hladomor, kterÃ½m chtÄl Stalin zniÄit ukrajinskÃ© rolnÃky, nikdo ani nepamatuje. Nikdo kromÄ ubohÃ½ch ArmÃ©nÅ¯ nemusÃ tak dlouho Å¾Ãt s&nbsp;genocidou, kterÃ¡ se na titulnÃ strÃ¡nky novin nikdy neprobojovala.</p>
<p><b>Nic dobrÃ©ho se tu stÃ¡t nemÅ¯Å¾e</b></p>
<p>ZatÃmco ukrajinÅ¡tÃ rolnÃci zmizeli z&nbsp;povrchu zemskÃ©ho, Walter Duranty, tehdejÅ¡Ã reportÃ©r New York Times si uÅ¾Ãval se StalinovÃ½mi blÃzkÃ½mi pÅÃ¡teli a&nbsp;popÃral, Å¾e by se nÄjakÃ½ hladomor vÅ¯bec odehrÃ¡l. Ti, kteÅÃ mÄli to Å¡tÄstÃ a&nbsp;âholodomorâ pÅeÅ¾ili, stihli vÄas nÄmeckou invazi, sovÄtskÃ½ protiÃºtok a&nbsp;pogromy, kterÃ© provÃ¡zely ono pÅetahovÃ¡nÃ se dvou nejsilnÄjÅ¡Ãch a&nbsp;nejkrutÄjÅ¡Ãch armÃ¡d vÂ modernÃch dÄjinÃ¡ch na travnatÃ½ch ukrajinskÃ½ch plÃ¡nÃch.</p>
<p>NedivÃm se Å¾Ã¡dnÃ©mu Ukrajinci, kterÃ½ nenÃ¡vidÃ Rusko nebo ZÃ¡pad nebo celÃ½ tento prokletÃ½ svÄt, majÃ na to prÃ¡vo vÃce neÅ¾ kdokoli jinÃ½. Ale nemÅ¯Å¾ete mÃt za zlÃ© obyvatelÅ¯m Krymu, kdyÅ¾ tÃ©to hroznÃ© historii chtÄjÃ uniknout. SkuteÄnou vinu nesou amatÃ©Åi z&nbsp;Washingtonu D.C., kteÅÃ si dovolujÃ morÃ¡lnÄ soudit jednu nebo druhou stranu ukrajinskÃ© debaty. KaÅ¾dÃ½, komu dovolÃ o&nbsp;tak vÃ¡Å¾nÃ½ch a&nbsp;sloÅ¾itÃ½ch tÃ©matech Å¾vanit, by mÄl projÃt nÄjakÃ½m malÃ½m testem nebo by pÅinejmenÅ¡Ãm neÅ¡kodila trocha povinnÃ© Äetby. DoporuÄit lze romÃ¡n VÃ½rostek Savenko od Eduarda Limonova. Je to skvÄlÃ¡ kronika dospÃvÃ¡nÃ Rusa-Ukrajince v&nbsp;CharkovÄ, v&nbsp;severovÃ½chodnÃ ÄÃ¡sti zemÄ. Limonov a&nbsp;jeho pÅÃ¡telÃ© se povaÅ¾ujÃ za Rusy, protoÅ¾e ukrajinÅ¡tina je podle nich âvenkovskÃ½ jazykâ, buranskÃ½ jazyk plnÃ½ barvitÃ½ch vÃ½razÅ¯ vystihujÃcÃch nenÃ¡vist k&nbsp;pÅÃsluÅ¡nÃkÅ¯m jinÃ½ch kmenÅ¯. Kam aÅ¾ sahÃ¡ pamÄÅ¥, nebyla Ukrajina prÃ¡vÄ vhodnÃ½m mÃstem pro zdravÃ½ vÃ½voj dÄtÃ a&nbsp;dalÅ¡Ãch Å¾ivÃ½ch bytostÃ. Pamatujte si to, neÅ¾ zaÄnete vinit kohokoli z&nbsp;toho, Å¾e se chce pÅipojit ke gangu, kterÃ½ je vÄtÅ¡Ã a&nbsp;silnÄjÅ¡Ã â i&nbsp;kdyÅ¾ se jednÃ¡ o&nbsp;pochybnÃ© Putinovo Rusko. DalÅ¡Ã knihou, kterou by si samozvanÃ experti na Ukrajinu mÄli pÅeÄÃst, je BulgakovÅ¯v romÃ¡n BÃlÃ¡ garda z&nbsp;roku 1924, smutnÃ© vyprÃ¡vÄnÃ o&nbsp;tom, jak nÃ¡silÃ rozpoutanÃ© po roce 1917 zniÄÃ jednu milou a&nbsp;vzdÄlanou rodinu. V&nbsp;BulgakovovÄ romÃ¡nu nenÃ kladnÃ¡ ani jedna strana. Jsou tu dobÅÃ lidÃ©, a&nbsp;je jich mnoho, ale jejich dobrota se nijak neodrÃ¡Å¾Ã v&nbsp;uskupenÃ, kterÃ¡ spolu zÃ¡pasÃ o&nbsp;Ukrajinu. BÃlÃ jsou nemotornÃ, lÃnÃ a&nbsp;sobeÄtÃ, armÃ¡da Simona Petljury je plnÃ¡ bohatÃ½ch zloÄincÅ¯, kteÅÃ majÃ ve zvyku vykuchat kaÅ¾dÃ©ho Å½ida, na kterÃ©ho narazÃ, a&nbsp;nakonec tu jsou neustÃ¡le se blÃÅ¾ÃcÃ BolÅ¡evici, kteÅÃ sice zkorumpovanÃ nejsou, jenÅ¾e prÃ¡vÄ to z&nbsp;nich dÄlÃ¡ nejefektivnÄjÅ¡Ã skupinu vrahÅ¯. Bulgakovova teze v&nbsp;romÃ¡nu je jednoduchÃ¡: nic dobrÃ©ho se tu stÃ¡t nemÅ¯Å¾e.</p>
<p>Pokud byste se mohli prohlÃ¡sit za Rusa â a&nbsp;zÃskat tak jistotu Å¾ivota na obranyschopnÃ©m poloostrovu ve tvaru diamantu s&nbsp;jedinÃ½mi dvÄma ÃºzkÃ½mi pÅÃstupovÃ½mi cestami â, asi byste se pÅipojili k&nbsp;Putinovu Rusku spÃÅ¡e neÅ¾ k&nbsp;nÄkomu, kdo se v&nbsp;KyjevÄ prohlÃ¡sil za hejtmana.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><i>Autor je publicista.</i></p>
<p>&nbsp;</p>
<p>Z&nbsp;anglickÃ©ho originÃ¡lu <b>The War Nerd: Everything You Know about Crimea Is Wrong(-er)</b> publikovanÃ©ho na serveru <a href="http://pando.com/2014/03/17/the-war-nerd-everything-you-know-about-crimea-is-wrong-er/" target="_blank">Pando Daily</a> pÅeloÅ¾ila a&nbsp;zkrÃ¡tila <b>Tereza StejskalovÃ¡</b>.</p>
<p>&nbsp;</p>
]]></content>
			<link rel="replies" type="text/html" href="http://a2larm.cz/2014/03/vsechno-co-vite-o-krymu-je-spatne/#comments" thr:count="3"/>
		<link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://a2larm.cz/2014/03/vsechno-co-vite-o-krymu-je-spatne/feed/atom/" thr:count="3"/>
		<thr:total>3</thr:total>
	</entry>
		<entry>
		<author>
			<name>KlimeÅ¡</name>
					</author>
		<title type="html"><![CDATA[True Detective: Hovory o&#160;nicotÄ v&#160;krajinÄ, kterÃ¡ uÅ¾ zemÅela]]></title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://a2larm.cz/2014/03/hovory-o-nicote-v-krajine-ktera-uz-zemrela/" />
		<id>http://a2larm.cz/?p=5640</id>
		<updated>2014-03-20T12:09:35Z</updated>
		<published>2014-03-19T06:05:14Z</published>
		<category scheme="http://a2larm.cz" term="KULTURA" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="Cary Joji Fukunaga" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="detektivka" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="film" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="HBO" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="kliÅ¡Ã©" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="nihilismus" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="televize" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="televiznÃ seriÃ¡l" /><category scheme="http://a2larm.cz" term="True Detective" />		<summary type="html"><![CDATA[TeleviznÃ stanice HBO odvysÃlala prvnÃ sezonu dalÅ¡Ãho seriÃ¡lu, kterÃ½ divÃ¡ky utvrzuje vÂ pÅesvÄdÄenÃ, Å¾e chodit do kina dnes skoro nemÃ¡ cenu. To nejlepÅ¡Ã stejnÄ uvidÃ vÂ televizi. âSeriÃ¡l True Detective si zÂ Å¾Ã¡nrovÃ½ch kliÅ¡Ã© legraci nedÄlÃ¡, prÃ¡vÄ naopak: nebojÃ se je sÂ jistotou pouÅ¾Ãvat.â SeriÃ¡l True Detective od zaÄÃ¡tku [&#8230;]]]></summary>
		<content type="html" xml:base="http://a2larm.cz/2014/03/hovory-o-nicote-v-krajine-ktera-uz-zemrela/"><![CDATA[<p>TeleviznÃ stanice HBO odvysÃlala prvnÃ sezonu dalÅ¡Ãho seriÃ¡lu, kterÃ½ divÃ¡ky utvrzuje vÂ pÅesvÄdÄenÃ, Å¾e chodit do kina dnes skoro nemÃ¡ cenu. To nejlepÅ¡Ã stejnÄ uvidÃ vÂ televizi.</p>
<blockquote><p><b>âSeriÃ¡l True Detective si zÂ Å¾Ã¡nrovÃ½ch kliÅ¡Ã© legraci nedÄlÃ¡, prÃ¡vÄ naopak: nebojÃ se je sÂ jistotou pouÅ¾Ãvat.â</b><b></b></p></blockquote>
<p>SeriÃ¡l True Detective od zaÄÃ¡tku vzbuzoval dojem, Å¾e nic tak dobrÃ©ho vÂ televizi snad jeÅ¡tÄ nebylo. Na tom kdo pÅipoutal mrtvolu prostitutky sÂ paroÅ¾Ãm na hlavÄ ke stromu, kolik dalÅ¡Ãch obÄtÃ mÃ¡ na svÄdomÃ a&nbsp;proÄ ho vodou a&nbsp;ropou nasÃ¡klÃ¡ mizÃ©rie jiÅ¾nÃ Louisiany pÅimÄla prÃ¡vÄ kÂ okultnÃm vraÅ¾dÃ¡m, uÅ¾ tolik nezÃ¡leÅ¾elo. HlavnÃm dÅ¯vodem, proÄ existenciÃ¡lnÃm dramatem ÅÃzlÃ¡ detektivka pÅitahovala kaÅ¾dÃ½ tÃ½den nejmÃ©nÄ jedenÃ¡ct milionÅ¯ divÃ¡kÅ¯, byly dialogy detektivÅ¯ Martyho Harta (Woody Harrleson sÂ Å¡iÅ¡lavÃ½m jiÅ¾anskÃ½m pÅÃzvukem) a&nbsp;Rusta Cohlea (po roli v&nbsp;Klubu poslednÃ nadÄje vyhublÃ½ bÃ½valÃ½ hezoun Matthew McConaghey).</p>
<p><b>SnÄnÃ o&nbsp;ukÅiÅ¾ovÃ¡nÃ</b></p>
<p>ZpoÄÃ¡tku se zdÃ¡lo, Å¾e Å¾oviÃ¡lnÃ, zdÃ¡nlivÄ nekomplikovanÃ½ manÅ¾el a&nbsp;otec Hart mÃ¡ pÅedevÅ¡Ãm kontrastovat sÂ odtaÅ¾itÃ½m, pobledlÃ½m nihilistou Cohlem. âTÅi mÄsÃce zÂ tebe nedostanu ani slovo a&nbsp;teÄ tÄ prosÃm, abys drÅ¾el hubu,â kroutÃ hlavou Hart, kdyÅ¾ mu jeho novÃ½ kolega vyjevÃ svÅ¯j postoj kÂ Å¾ivotu. Krucifix povÄÅ¡enÃ½ na zdi ve svÃ©m holobytÄ mÃ¡ Cohle pro chvÃle kontemplace, bÄhem nich si ale pÅedstavuje svoje vlastnÃ ukÅiÅ¾ovÃ¡nÃ.</p>
<p>Dvojice detektivÅ¯ se Äasto ocitÃ¡ v&nbsp;prostÅedÃ âwhite trashâ, mezi Å¡pinavÃ½mi domy, chÃ¡trajÃcÃmi boudami a&nbsp;maringotkami. Pocit Ãºzkosti pÅi pÃ¡trÃ¡nÃ po sektÄ, kterÃ¡ mÃ¡ na svÄdomÃ znÃ¡silnÄnÃ, pedofilii a&nbsp;dalÅ¡Ã zvÄrstva, umocÅujÃ i&nbsp;typickÃ© hororovÃ© rekvizity: hniloba, okultnÃ pÅedmÄty ze suchÃ½ch klackÅ¯, vÅ¡udypÅÃtomnÃ© zÃ¡hadnÃ© symboly, Å¡pinavÃ© hadry a&nbsp;ke konci i&nbsp;panenky a&nbsp;prÃ¡zdnÃ¡ ramÃnka na Å¡aty. DetektivovÃ© se bÄhem vyÅ¡etÅovÃ¡nÃÂ pÅÃpadu uctÃvÃ¡nÃ zvrÃ¡cenÃ© modly dostanou kÂ potenciÃ¡lnÃmu svÄdkovi, kterÃ½m je kÅesÅ¥anskÃ½ knÄz. Cohle pÅi jeho estrÃ¡dnÃm kÃ¡zÃ¡nÃ, kdy se vÄÅÃcÃ dostÃ¡vajÃ do extatickÃ½ch stavÅ¯, glosuje potÅebu vÄÅit: âLidi radÅ¡i hodÃ poslednÃ dolar do studny pÅÃ¡nÃ, neÅ¾ aby si koupili veÄeÅi.â SvÃ½m nihilismem (âlidskÃ© sebeuvÄdomÄnÃ je chybou v&nbsp;evoluciâ)Â a nekompromisnÃm odmÃtnutÃm potÅeby si cokoli namlouvat (âvyprÃ¡vÄt si pÅÃbÄhyâ)Â je postavou, kterÃ¡ vÂ seriÃ¡lovÃ© produkci zÅejmÄ nemÃ¡ obdoby. RozhodnÄ mÃ¡ vÃce spoleÄnÃ©ho sÂ populÃ¡rnÃmi autistickÃ½mi gÃ©nii neÅ¾ sÂ antihrdiny, jako je Walter White zÂ Breaking Bad nebo Don Draper zÂ Mad Men. Hranice, kterÃ© pÅekraÄuje Cohle, nikdy nesouvisejÃ sÂ morÃ¡lkou. Jak Cohle, tak Hart se dÃky metodÄ nespolehlivÃ©ho vypravÄÄe (vÂ prvnÃ polovinÄ seriÃ¡lu, kdy je kvÅ¯li dvanÃ¡ct let starÃ©mu pÅÃpadu vyslÃ½chÃ¡ policie, jsou jimi oba) pÅ¯sobÃ jako kryptickÃ© postavy. VyÅ¡etÅovÃ¡nÃ je silnÄ propojeno sÂ jejich soukromÃ½mi Å¾ivoty,Â kterÃ© navÅ¾dycky zmÄnÃ, kdyÅ¾ se naplno obnaÅ¾Ã posedlosti obou detektivÅ¯.</p>
<div id="attachment_5633" class="wp-caption alignnone" style="width: 674px"><a href="http://a2larm.cz/wp-content/uploads/2014/03/True_Detective_dead_body_Rust_Cohle_-e1395181897593.jpg"><img class="size-medium wp-image-5633" alt="Na tom kdo pÅipoutal mrtvolu prostitutky s paroÅ¾Ãm na hlavÄ ke stromu, uÅ¾ tolik nezÃ¡leÅ¾elo" src="http://a2larm.cz/wp-content/uploads/2014/03/True_Detective_dead_body_Rust_Cohle_-e1395181897593-666x376.jpg" width="666" height="376" /></a><p class="wp-caption-text">Na tom, kdo pÅipoutal mrtvolu prostitutky s&nbsp;paroÅ¾Ãm na hlavÄ ke stromu, uÅ¾ tolik nezÃ¡leÅ¾elo</p></div>
<p><b>Nic tady neroste rovnÄ </b></p>
<p>PostupnÄ se zdÃ¡ bÃ½t ÄÃm dÃ¡l zÅejmÄjÅ¡Ã, Å¾e Hart nemÃ¡ postavu temnÄjÅ¡Ãho detektiva jen vyvaÅ¾ovat, ale je Cohlovi rovnocennÃ½m protipÃ³lem.Â VzÃ¡jemnÃ© konfrontace a&nbsp;Å¡piÄkovÃ¡nÃ dobrovolnÃ©ho advokÃ¡ta svÄtla, nepÅipouÅ¡tÄjÃcÃho pochybnosti o&nbsp;vlastnÃ integritÄ a&nbsp;o&nbsp;tom, co povaÅ¾uje za danÃ©, a&nbsp;obsesivnÃhoÂ Cohlea, pÅesvÄdÄenÃ©ho o&nbsp;absolutnÃ pÅevaze temnoty, se odehrÃ¡vajÃ vÂ prostÅedÃ dÃ¡vno obÄtovanÃ© louisianskÃ© krajiny. Ta mÃ¡ svÅ¯j souboj sÂ temnotou uÅ¾ za sebou. Vinou prÅ¯myslu i&nbsp;pÅÃrodnÃch katastrof si svou apokalypsu uÅ¾ proÅ¾ila, pÅesto je Louisiana (nedÃ¡vno byla grandiÃ³znÄ zachycena takÃ© vÂ DivokÃ½ch stvoÅenÃch jiÅ¾nÃch krajin) zlovÄstnÃ¡, aleÂ nepopiratelnÄ krÃ¡snÃ¡. Hovory o&nbsp;nicotÄ a&nbsp;paprscÃch svÄtla v&nbsp;krajinÄ, kterÃ¡ uÅ¾ nÄkolikrÃ¡t zemÅela a&nbsp;pÅesto Å¾ije dÃ¡l, jsou tÄmi nejdÅ¯leÅ¾itÄjÅ¡Ãmi, ponuÅe meditativnÃmi momenty seriÃ¡lu.Â âNic tady neroste rovnÄ,â poznamenÃ¡vÃ¡ Cohle pÅi jÃzdÄ autem.</p>
<p>ReÅ¾isÃ©r Cary Joji Fukunaga (kterÃ½ naposledy natoÄil skvÄlou adaptaci Jane EyrovÃ©, kterÃ¡ Jane nepÅipravila o&nbsp;jejÃ feminismus a&nbsp;Rochestera o&nbsp;pohrdÃ¡nÃ Å¾ivotem) odvedl spoleÄnÄ sÂ kameramanem Adamem Arkapawem dokonalou prÃ¡ci. NeuvÄÅitelnÃ¡ pÅ¯sobivost pÅÃbÄhu je vÃ½sledkem dokonalÃ© souhry vÅ¡ech, kteÅÃ se na vÃ½robÄ seriÃ¡lu podÃleli. McConaughey je dÃky svÃ½m dvÄma poslednÃm hereckÃ½m vÃ½konÅ¯m a&nbsp;celkovÃ© fyziognomickÃ© promÄnÄ zÂ kÃ½ÄovitÃ©ho fracka zÂ romantickÃ© komedie v&nbsp;temnÃ©ho hrdinu se zÃ¡libou ve filosofii momentÃ¡lnÄ nejzajÃmavÄjÅ¡Ãm hercemÂ Hollywoodu. ÄtvrtÃ½ dÃl, ve kterÃ©m McConaughey pÅesvÄdÄivÄ ukazuje Cohlea jako bÃ½valÃ©ho protidrogovÃ©ho agenta pracujÃcÃho v&nbsp;utajenÃ, pÅipomÃnÃ¡ dynamikou a&nbsp;realistickÃ½mi kulisami legendÃ¡rnÃ The Wire.</p>
<div id="attachment_5632" class="wp-caption alignnone" style="width: 674px"><a href="http://a2larm.cz/wp-content/uploads/2014/03/true-detective-hbo.jpg"><img class="size-medium wp-image-5632" alt="Cohle a Hart jsou zcela rovnocennÃ½mi partnery" src="http://a2larm.cz/wp-content/uploads/2014/03/true-detective-hbo-666x374.jpg" width="666" height="374" /></a><p class="wp-caption-text">Cohle a&nbsp;Hart jsou zcela rovnocennÃ½mi partnery</p></div>
<p><b>NebÃ¡t se kliÅ¡Ã©</b></p>
<p>SeriÃ¡l udrÅ¾uje divÃ¡ka neustÃ¡le ve stÅehu i&nbsp;dÃky ÄastÃ½m zmÄnÃ¡m tempa a&nbsp;stylu vyprÃ¡vÄnÃ &#8211; kaÅ¾dÃ¡ epizoda k&nbsp;nim pÅistupuje trochu jinak. Potom, co se vyprÃ¡vÄnÃ pÅesunulo do roku 2012, kdy se Hart a&nbsp;Cohle znovu setkÃ¡vajÃ a&nbsp;pÅÃbÄh se odehrÃ¡vÃ¡ âv pÅÃtomnostiâ, si Pizzolato kÂ ponÄkud pÅÃmoÄarÃ©mu konci pomÅ¯Å¾e pÃ¡r lacinÄ pÅ¯sobÃcÃmi zkratkami a&nbsp;nepÅÃliÅ¡ inovativnÃmi Å¾Ã¡nrovÃ½mi kliÅ¡Ã©. ZklamÃ¡nÃ ovÅ¡em nenÃ na mÃstÄ. PÅestoÅ¾e poslednÃ dvÄ epizody mÅ¯Å¾ou budit dojem narychlo dodÄlanÃ© prÃ¡ce, nespokojenost sÂ jasnou a&nbsp;rychle podanou pointou by znamenala po Pizzolatovi chtÃt, aby mnohoznaÄnÃ½, znejisÅ¥ujÃcÃ tÃ³n pÅÃbÄhu zachoval aÅ¾ do konce. TvÅ¯rce si vÅ¡ak vybral cestu dÅ¯vÄrnÄ znÃ¡mou zÂ pÅÃbÄhÅ¯, kterÃ© se opravdu stÃ¡vajÃ â uprostÅed jeÅ¡tÄ nenÃ jasnÃ©, kdo je kdo, a&nbsp;vÅ¡echny neznÃ¡mÃ© se zdajÃ mÃt nÄkolik vÃ½znamÅ¯, konec ale bÃ½vÃ¡ jednoznaÄnÃ½.</p>
<p>VÄtÅ¡ina souÄasnÃ½ch seriÃ¡lÅ¯ vynikÃ¡ v&nbsp;popisovÃ¡nÃ charakterovÃ½ch promÄn svÃ½ch hrdinÅ¯, nÃ¡znacÃch tekutosti jejich identit a&nbsp;experimentovÃ¡nÃ s&nbsp;vypravÄÄstvÃm. I&nbsp;v&nbsp;Å¾Ã¡nrovÃ½ch seriÃ¡lech dnes vystupujÃ nejednoznaÄnÃ© postavy, stereotypy se zpochybÅujÃ a&nbsp;od Å¾Ã¡nrovÃ½ch kliÅ¡Ã© si tvÅ¯rci udrÅ¾ujÃ znatelnÃ½ odstup, pokud si z&nbsp;nich pÅÃmo nedÄlajÃ legraci. True Detective si zÂ Å¾Ã¡nrovÃ½ch kliÅ¡Ã© legraci nedÄlÃ¡, prÃ¡vÄ naopak: nebojÃ se je sÂ jistotou pouÅ¾Ãvat. OstatnÃ uvedenÃ© charakteristiky vÅ¡ak pro seriÃ¡l platÃ beze zbytku. PromÄna Cohlea v&nbsp;zÃ¡vÄru seriÃ¡lu jen potvrzuje, Å¾e jsou s&nbsp;Hartem rovnocennÃ½mi polovinami jednÃ© z&nbsp;nejlepÅ¡Ãch dvojic v&nbsp;dÄjinÃ¡ch televiznÃ zÃ¡bavy.Â StejnÄ jako o&nbsp;nÄco vÅ¡ednÄjÅ¡Ã Hart, kterÃ½ sÃ¡m sebe ve strachu zÂ temnoty obelhÃ¡vÃ¡, se taky Cohle o&nbsp;svÃ©m pÅijetÃ temnoty Äasto snaÅ¾Ã pÅesvÄdÄit i&nbsp;sÃ¡m sebe. Je to Hart, kdo je na konci pÅesvÄdÄenÃ½, Å¾e rozvÄtvenÃ©ho louisianskÃ©ho pavouka perverznÃ krutosti nikdy nemohou zcela polapit. A&nbsp;je to Cohle, kdo je ochotnÃ½ si âvyprÃ¡vÄt pÅÃbÄhyâÂ a nechat se nadnÃ¡Å¡et jejich silou.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><i>Autorka je filmovÃ¡ publicistka.</i></p>
<p>&nbsp;</p>
]]></content>
			<link rel="replies" type="text/html" href="http://a2larm.cz/2014/03/hovory-o-nicote-v-krajine-ktera-uz-zemrela/#comments" thr:count="0"/>
		<link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://a2larm.cz/2014/03/hovory-o-nicote-v-krajine-ktera-uz-zemrela/feed/atom/" thr:count="0"/>
		<thr:total>0</thr:total>
	</entry>
	</feed>

Actions: View

Attachments on bug 1080616: 878645 | 878646 | 878647 | 878648 | 878649 | 878650 | 878651 | 878652 | 878653 | 878654 | 878655 | 878656